"Výstava je o budoucnosti, která nenastala," řekl dnes novinářům kurátor Tomáš Pospiszyl.
Exponáty prozrazují, že mnozí lidé v 50. letech minulého století pod vlivem společenských utopií uvěřili v nezadržitelný technický pokrok a rychlé ovládnutí vesmíru.
Od 60. let se tyto vize postupně vrací zpět do žánru science fiction. "Dnešní společnost již nemá podobně jasný cíl a představu budoucnosti, k níž by se mohla vztahovat," uvedl šéf Domu umění Rostislav Koryčánek.
"Dnes jsou tyto představy nahlíženy se směsí soucitu, pobouření a nostalgie. Jaký svět zítřka byl lidem slibován a jak tato vidina postupně ztrácela své kontury, až se proměnila ve vlastní karikaturu, o tom pojednává výstava a kniha Planeta Eden," stojí v anotaci výstavy.
Kurátoři výstavu rozdělili do několika tematických oddílů. Filmová část nabízí kolekci plakátů k vědeckofantastickým snímkům. Plakátu se ve sledovaném období věnovaly špičky domácího grafického designu.
Sbírku doplňují ukázky kostýmů Theodora Pištěka pro film Zítra vstanu a opařím se čajem a seriál Návštěvníci.
V oddílu Svět zítřka výstava naznačuje socialistické představy o podobě příštích tisíciletí. Výtvarníci tehdy kombinovali vize racionálně organizovaných měst-strojů s ideály zahradních měst propojených s přírodou.
Jak dokládají originály a reprodukce v oddílu Technika vítězí, nejčastějším tématem při zobrazování technických možností budoucího člověka byly lety do vesmíru. Zároveň pro tehdejší mládež nahrazovaly svět Divokého západu či exotických krajin z málo dostupné klasické dobrodružné literatury. Sekce obsahuje originály ilustrací Zdeňka Buriana nebo Teodora Rotrekla.
Výrobci hraček z Československa a okolních socialistických zemí se snažili nezůstat pozadu za vývojem techniky a přinášeli na trh pestrou škálu lunochodů, lunárních vozidel, kosmických lodí, paprskometů a podobných hraček. Dětský svět popisuje výstavní oddíl nazvaný Sluneční město.
Výstava je pojmenována po knize Planeta Eden od Stanisława Lema. Expozice je orámována roky 1948, kdy se vize budoucnosti začaly odvíjet od ideologie, a 1978, kdy vzlétl do vesmíru Vladimír Remek.
