Dvojčata letos oslavila 34. narozeniny, obdržela nominaci na mužské mistrovství světa poprvé před dvěma lety v Česku a letos opět. Na světovém šampionátu v Helsinkách byli jedinou českou dvojicí rozhodčích.
V Česku patří mezi tři nejlepší páry. Michal přitom oblékl rozhodcovský dres dřív než Dan. "Jako sudí jsem začínal u amerického fotbalu. Pak jsem přešel a začal pískat s bráchou," řekl Dan.
Nejsme rozhodčí, ale "game leaders"
Jako sudí jsou oba úspěšní. "Člověk musí být na hřišti sám sebou a mít cit pro hru. Musí komunikovat, být otevřený a umět navázat kontakt s hráči, protože jsou rovnocennými partnery. Nejsme jen rozhodčí, v angličtině se tomu říká game leader. Vedeme utkání tak, aby bavilo hráče a aby se líbilo divákům," vysvětlují.
Trochu poopravují názor, že rozhodčí píská dobře tehdy, není-li vidět. "Jsou chvíle, kdy musí vystoupit a být vidět, ale právě jen v tu chvíli," líčí.
S verdikty sudích však nejsou hráči vždy srozuměni. "Za ta léta známe nadávky v několika jazycích. Buď děláme, že je neslyšíme, a ještě lepší je, když ve stejném jazyce hráče upozorníme, že mu rozumíme," naznačují.
Mistrovství není dovolená
Na šampionátu jsou svázáni různými nařízeními, mezi něž patří zákaz styku s hráči, nesmí pít alkohol. "Je v tom kus politiky. Zkrátka se musíme chovat profesionálně. Není to žádná dovolená, spoustu času zabere příprava na zápasy."
Po každém duelu se setkají s delegátem, rozeberou chyby a dobré okamžiky, sami si pak dělají rozbor utkání na videu. "Přemýšlíme, co by se dalo vylepšit, setkáváme se i s ostatními rozhodčími. Jsme kamarádi, skoro jako velká rodina. I když spolu samozřejmě soutěžíme."
Jejich šance na to, že by pískali finále, nebyly malé, Češi se totiž podle předpokladů do boje o zlato neprobojovali. Nakonec na ně však zbyl duel o páté místo mezi Lotyšskem a Norskem.
"Pískali jsme finále ženského šampionátu. Finále mužského je sen. Ale mnohem víc bychom si přáli, aby se tam probojovali naši hráči. Jsme přece Češi," culí se.
Motivaci mají, navíc doma jim roste mladá konkurence. Myslet na konec by bylo v jejich případě ještě brzy. "Ale až zjistíme, že mladí jsou lepší a my nestačíme, pak skončíme," usmívají se.
Čeho by se určitě chtěli dožít, je florbal na olympijských hrách. "Snad to bude co nejdřív."
