Jeden den a čtyřicet metrů krychlových štěrku. Tak by se dala shrnout příprava nového přeshraničního trdliště (místa, kde dochází ke tření ryb – pozn. red.) pro pstruhy. Odborníci jej vybudovali v centrální části národních parků Podyjí a sousedního rakouského Thayatal. Vodohospodáři i zoologové věří, že nové místo pro rozmnožování ryb zlepší jejich podmínky v řece Dyji. Nyní podrobí využívání trdliště ročnímu podrobnému zkoumání.
Trdliště vzniklo mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem navezením a rozhrnutím štěrku. Je deset metrů široké, dvacet metrů dlouhé a asi dvacet centimetrů hluboké. Následně se do něj nasadilo 50 tisíc jiker. „Vznik umělého trdliště trval pouze den a náklady na jeho vytvoření jsou minimální. Samotný monitoring potrvá do příštího prosince,“ přiblížil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
„Rádi bychom podpořili přirozený výtěr pstruhů a tím posílili místní populaci tak, aby do budoucna bylo možné v co největší míře omezit zarybňování řeky Dyje na území národního parku. Vybudování trdliště vnímáme jako dobrý krok k podpoře biodiverzity v řece Dyji a v neposlední řadě jde o unikátní projekt,“ vysvětluje zoolog Správy národního parku Podyjí Zdeněk Mačát.
Odborníci teď začnou sledovat, jak trdliště využívají různé druhy ryb a nakolik umělá trdliště dokážou zajistit vývoj pstruha potočního. „Současně s tím ověří stabilitu umělého trdliště a zkontrolují, zda a jak dochází k přesunu materiálu z něho v řece,“ dodává Chmelař.
Na základě vyhodnocení nasbíraných dat vytvoří koncepci pro zlepšení reprodukčních míst v Dyji mezi Vranovem a Znojmem. Ochránci přírody by také měli díky výzkumu získat další informace pro studii zaměřenou na přírodu neohrožující sportovní rybářství v národním parku.
K Dyji jezdili rybáři z celé Evropy
Tření je způsob rozmnožování jikernatých ryb. Z oplozených jiker se líhne plůdek. V přírodních podmínkách přirozená trdliště ryb zanikají a některé druhy by mohly vymizet. Přirozenému výtěru se proto pomáhá budováním trdlišť.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Řeka Dyje bývala ještě v první půli 90. let známá a mnoha sportovními rybáři z celé Evropy uznávaná nejen jako řeka krásných pstruhů, ale i unikátních lipanů, kteří dnes v Dyji téměř nejsou. I proto, že na tyto ryby dělají nálety kormoráni. Dyje pod Vranovem a Znojmem totiž na rozdíl od stojatých vod nezamrzá. Kormoráni se sem proto stahují, bývá jich tu až pět set.
A jeden pták v průměru sežere půl kilogramu rybího masa denně. Velké množství ryb však při lovu poškodí a ty následně uhynou. „V porovnání se sportovními rybáři, například na revíru Dyje 13, bývá chyceno za celou rybářskou sezonu méně pstruhů, než spotřebovalo toto hejno za jediný den,“ poukázal rybář Pavel Neruda, který se léta marně snaží zapůsobit na kompetentní instituce, aby se začalo s likvidací kormoránů.
Ačkoliv se pstruh na rozdíl od lipana ukrývá před kormorány pod kameny, i oni se jen ve velmi malém množství dožívají míry dospělosti, kdy by se měli vytřít a zajistit další populaci.
Nezanedbatelnými predátory jsou ale i stále se rozšiřující a dříve u nás nezná- mí norek americký a vydra.
