Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Džamila Stehlíková si prohlédla holobyty v Břeclavi. Romové jí neotevřeli

  20:33aktualizováno  12. dubna 11:01
Se zavřenými dveřmi a marným bušením na dveře se v Břeclavi setkala ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Chtěla se podívat do kontroverzních holobytů, které před dvěma lety ministerstvo práce a sociálních věcí označilo za ghetto. Jenže Romové, kteří tady bydlí, o setkání nestáli.

Ministryně Stehlíková si prohlíží holobyty v Břeclavi | foto: Radek Miča, Radek Miča,  MF DNES

"Chápu, že ty rodiny se stydí. Dostat se do holobytu je trošku ostuda a rodiny, které klesnou na tuto úroveň asi nemají zájem tento svůj životní propad komentovat,“ chápavě přikyvovala ministryně.

Neuspěl ani romský strážník, který Romy z holobytů zkoušel v romštině přinutit, aby aspoň vykoukli ze dveří. Džamila Stehlíková přiznává, že se s takovým odmítnutím v žádném jiném městě nesetkala. Prohlédla si proto alespoň prázdný byt. A holobyty rozhodně neodsoudila.

"Žádné ghetto jsem v Břeclavi nenašla. Holobyty jsou přestupní stanice. Je to přístřeší, šance nezůstat pod mostem. I když slovo holobyt je skutečně trefné,“ komentovala holé stěny místností.

Do holobytů nechtějí
Dnes jsou obsazené jen tři z devatenácti. "Svědčí to o tom, že Romové sem nechtějí. A asi to řeší jinak,“ podotkla. Jak, o tom se zatím v Břeclavi jenom dohadují. Romové, kteří patřili k nejhorším neplatičům, si totiž najednou začali kupovat rodinné domky. Spekuluje se i o lichvě.

"Hraničí to s nějakou trestnou činností. Není normální, pokud si lidé, kteří se kvůli dluhům dostanou do holobytů, najednou koupili dům. A nebyl to jeden případ,“ naznačil romský strážník Vítězslav Herák.

I tím se má zabývat vládní Agentura, kterou přijela Džamila Stehlíková do Břeclavi představit. Agentura má vymýtit ghetta z dvanácti měst. Břeclav je mezi nimi. Městu má pomoci především sehnat peníze na práci s Romy z evropských fondů. A prosadit na vládní úrovni třeba i změnu legislativy tak, aby soužití bílé a romské komunity v Břeclavi nebylo tak komplikované.

Skeptický starosta
Břeclavský starosta Dymo Piškula je v tomto směru skeptický. "Obávám se toho, zda paní ministryně najde dostatečné pochopení ve vládě. Zda ji dokáže přesvědčit, aby se tomuto problému věnovala odpovědně. Už jsem byl tolikrát zklamán, že se nechci těšit dopředu,“ podotkl.

Společnou řeč však údajně našli. A dohodli se i na prvních konkrétních krocích, které by v Břeclavi měli podniknout. Jejich cílem je vyřešit největší bolístky města:  nízké vzdělání Romů, jejich nezaměstnanost, záškoláctví, kriminalitu a také drogy.

. Břeclavské "ghetto"

Byty čtvrté kategorie, nebo také holobyty, fungují v Břeclavi devět let.
Vyrostly na okraji čtvrti Charvátská Nová Ves.
Jsou určeny pro neplatiče nájmu v městských bytech.
Převážná většina z nich jsou Romové.
Účelem holobytů je poskytnout neplatičům přístřeší jako náhradní bydlení po vystěhování z původního bytu.
Kvůli tomu, že holobyty jsou až za obcí, je ministerstvo práce a sociálních věcí před dvěma lety zařadilo na seznam republikových ghett.
V budově je devatenáct bytů, dnes jsou obsazeny jen tři.
Byty jsou zcela prázdné.
Vybavení si musí přinést jejich obyvatelé.
Mají vlastní spotřebiče, ale v budově je společná kuchyňka.
Společné je i sociální zařízení, zvlášť pro ženy, zvlášť pro muže.
Vedení města zde uvažovalo o zřízení policejní služebny, pak od toho ustoupilo.

Podle šéfa agentury pro boj s ghetty Marka Podlahy má Břeclav ve srovnání s jinými problémovými městy obrovskou výhodu. "Mnohdy si obce nestihnou včas všimnout, že se jim někde rodí romské ghetto. A když už existuje, je to problém, který se dá zvládnout jen důslednou činností za hodně peněz. Břeclav včas zareagovala na blížící se nebezpečí,“ podotkl s tím, že Břeclav se může řídit heslem: Je lepší být připraven než zaskočen.

Specifický případ
Břeclav je podle ministryně Džamily Stehlíkové velmi specifická. Romské rodiny jsou rozptýlené po celém městě. Navíc jsou velmi semknuté a cizího člověka mezi sebe málokdy vpustí. Navíc nelze přesně spočítat, kolik Romů vlastně v Břeclavi žije. Ne všichni se ke své národnosti hlásí.

O to bude práce Agentury složitější. Na vládní úrovni chce Stehlíková co nejdříve prosadit změny v postihování drobné kriminality.

"Když nenásleduje trest okamžitě po činu, nejen u Romů vzniká pocit beztrestnosti. Nebo si nespojí trest, který přijde po roce, dvou, s tím, jak se chovali. Je to živná půda, aby v tom chování pokračovali,“ míní Stehlíková.

Ta chce pro obce prosadit větší pravomoci. "Aby lidé mohli problémy ve své obci řešit rychleji a efektivněji, aniž by porušovali zákon,“ dodala.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Současná podoba brněnského Hlavního nádraží.
Změny před brněnským hlavním nádražím, Hollan chce omezit tranzitní dopravu

Tisíce aut, tramvají i chodců denně se potkávají na jednom malém místě před brněnským hlavním nádražím. Brněnský magistrát chce co nejvíce aut odtud dostat...  celý článek

y Alois Nečas je děkanem Fakulty veterinárního lékařství sedm let. Od příštího...
Kritizovaný děkan je rektorem, dříve ho kvůli vyhrůžkám hlídali policisté

Do čela Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně jde Alois Nečas. A nebývalé spory vrcholí. Už v minulosti ho kvůli výhrůžkám museli hlídat policisté. O...  celý článek

V Kotlářské ulici v centru Brno prasklo potrubí a voda zaplavila silnici. Jezdí...
V Brně prasklo potrubí, voda zaplavila silnici. Oprava se protahuje

K masivnímu úniku vody museli ve čtvrtek brzy ráno vyjíždět hasiči do centra Brna. V Kotlářské ulici prasklo potrubí. Vodovody a kanalizace pracují na...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.