Ministryně Stehlíková si prohlíží holobyty v Břeclavi

Ministryně Stehlíková si prohlíží holobyty v Břeclavi | foto: Radek Miča, MF DNES

Džamila Stehlíková si prohlédla holobyty v Břeclavi. Romové jí neotevřeli

  • 32
Se zavřenými dveřmi a marným bušením na dveře se v Břeclavi setkala ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Chtěla se podívat do kontroverzních holobytů, které před dvěma lety ministerstvo práce a sociálních věcí označilo za ghetto. Jenže Romové, kteří tady bydlí, o setkání nestáli.

"Chápu, že ty rodiny se stydí. Dostat se do holobytu je trošku ostuda a rodiny, které klesnou na tuto úroveň asi nemají zájem tento svůj životní propad komentovat,“ chápavě přikyvovala ministryně.

Neuspěl ani romský strážník, který Romy z holobytů zkoušel v romštině přinutit, aby aspoň vykoukli ze dveří. Džamila Stehlíková přiznává, že se s takovým odmítnutím v žádném jiném městě nesetkala. Prohlédla si proto alespoň prázdný byt. A holobyty rozhodně neodsoudila.

"Žádné ghetto jsem v Břeclavi nenašla. Holobyty jsou přestupní stanice. Je to přístřeší, šance nezůstat pod mostem. I když slovo holobyt je skutečně trefné,“ komentovala holé stěny místností.

Do holobytů nechtějí
Dnes jsou obsazené jen tři z devatenácti. "Svědčí to o tom, že Romové sem nechtějí. A asi to řeší jinak,“ podotkla. Jak, o tom se zatím v Břeclavi jenom dohadují. Romové, kteří patřili k nejhorším neplatičům, si totiž najednou začali kupovat rodinné domky. Spekuluje se i o lichvě.

"Hraničí to s nějakou trestnou činností. Není normální, pokud si lidé, kteří se kvůli dluhům dostanou do holobytů, najednou koupili dům. A nebyl to jeden případ,“ naznačil romský strážník Vítězslav Herák.

I tím se má zabývat vládní Agentura, kterou přijela Džamila Stehlíková do Břeclavi představit. Agentura má vymýtit ghetta z dvanácti měst. Břeclav je mezi nimi. Městu má pomoci především sehnat peníze na práci s Romy z evropských fondů. A prosadit na vládní úrovni třeba i změnu legislativy tak, aby soužití bílé a romské komunity v Břeclavi nebylo tak komplikované.

Skeptický starosta
Břeclavský starosta Dymo Piškula je v tomto směru skeptický. "Obávám se toho, zda paní ministryně najde dostatečné pochopení ve vládě. Zda ji dokáže přesvědčit, aby se tomuto problému věnovala odpovědně. Už jsem byl tolikrát zklamán, že se nechci těšit dopředu,“ podotkl.

Společnou řeč však údajně našli. A dohodli se i na prvních konkrétních krocích, které by v Břeclavi měli podniknout. Jejich cílem je vyřešit největší bolístky města:  nízké vzdělání Romů, jejich nezaměstnanost, záškoláctví, kriminalitu a také drogy.

. Břeclavské "ghetto"

Byty čtvrté kategorie, nebo také holobyty, fungují v Břeclavi devět let.
Vyrostly na okraji čtvrti Charvátská Nová Ves.
Jsou určeny pro neplatiče nájmu v městských bytech.
Převážná většina z nich jsou Romové.
Účelem holobytů je poskytnout neplatičům přístřeší jako náhradní bydlení po vystěhování z původního bytu.
Kvůli tomu, že holobyty jsou až za obcí, je ministerstvo práce a sociálních věcí před dvěma lety zařadilo na seznam republikových ghett.
V budově je devatenáct bytů, dnes jsou obsazeny jen tři.
Byty jsou zcela prázdné.
Vybavení si musí přinést jejich obyvatelé.
Mají vlastní spotřebiče, ale v budově je společná kuchyňka.
Společné je i sociální zařízení, zvlášť pro ženy, zvlášť pro muže.
Vedení města zde uvažovalo o zřízení policejní služebny, pak od toho ustoupilo.

Podle šéfa agentury pro boj s ghetty Marka Podlahy má Břeclav ve srovnání s jinými problémovými městy obrovskou výhodu. "Mnohdy si obce nestihnou včas všimnout, že se jim někde rodí romské ghetto. A když už existuje, je to problém, který se dá zvládnout jen důslednou činností za hodně peněz. Břeclav včas zareagovala na blížící se nebezpečí,“ podotkl s tím, že Břeclav se může řídit heslem: Je lepší být připraven než zaskočen.

Specifický případ
Břeclav je podle ministryně Džamily Stehlíkové velmi specifická. Romské rodiny jsou rozptýlené po celém městě. Navíc jsou velmi semknuté a cizího člověka mezi sebe málokdy vpustí. Navíc nelze přesně spočítat, kolik Romů vlastně v Břeclavi žije. Ne všichni se ke své národnosti hlásí.

O to bude práce Agentury složitější. Na vládní úrovni chce Stehlíková co nejdříve prosadit změny v postihování drobné kriminality.

"Když nenásleduje trest okamžitě po činu, nejen u Romů vzniká pocit beztrestnosti. Nebo si nespojí trest, který přijde po roce, dvou, s tím, jak se chovali. Je to živná půda, aby v tom chování pokračovali,“ míní Stehlíková.

Ta chce pro obce prosadit větší pravomoci. "Aby lidé mohli problémy ve své obci řešit rychleji a efektivněji, aniž by porušovali zákon,“ dodala.