Uhlík, který se objevil po požáru v tamní písčině, půdu chudou na živiny obohatí. Zlepší tak růstové podmínky stromů i rostlin. "Je to šance pro přírodu, aby se mohla znovu prosadit," myslí si ekolog Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody.
Proč tedy vnímáte tento požár ne jako katastrofu, ale jako šanci?
Protože porosty složené jen z jednoho druhu stromu jsou vždy náchylnější k přírodním katastrofám. Navíc jsou mnohem chudší, žije v nich méně druhů rostlin a živočichů než v porostech smíšených. Písčiny u Bzence jsou unikátním územím. Téměř souvislý porost nepůvodních borovic tady ale zničil celá přírodní společenstva. A teď je šance na změnu.
Požár bzeneckého lesaObrovský lesní požár na Bzenecku, který zasáhl na 165 hektarů borového lesa, se nekontrolovatelně rozhořel 24. května. Zhruba 1 600 hasičů z 10 krajů s ním kvůli neustále se točícímu silnému větru bojovalo pět dnů. Poté hasiči ještě několik dalších dnů rozlehlé požářiště kontrolovali, a to zejména kvůli nebezpečnému kořenovému hoření. Vlastník lesa, tedy Lesy České republiky, musí nyní do dvou let spálenou plochu nově zalesnit. Vysadí až 1,5 milionu sazenic. |
Jaká řešení nabízejí lesníkům ekologové?
Navrhujeme nesázet znovu výhradně borovice, ale snažit se les postupně převést na smíšený porost s převahou dubu, který tu kdysi rostl.
Dá se porost "rozbít" nějakými protipožárními opatřeními?
Ano. Lze jej například rozčlenit plochami bezlesí, řekněme protipožárními průseky. To je opatření, které se v lokalitách podobného charakteru v Evropě běžně dělá a má význam nejen pro zamezení šíření požárů. Důležité je také to, že plochy volného písku jsou významným stanovištěm pro mnoho vzácných druhů živočichů a rostlin, které odtud byly zalesněním písečných dun téměř vytlačeny. Ty otevřené uvnitř lesního porostu vesměs uvítají i ptáci.
Zabránilo by dalšímu požáru třeba i lemování borovic listnatými stromy?
Spíše by mělo jít o rozčlenění toho porostu. Bzenecká doubrava, to jsou dnes desítky kilometrů čtverečních více či méně souvislého lesa.
Co ponechat část spáleniště svému osudu a nechat přírodu, aby si sama poradila?
Bylo by to zajímavé a poučné z vědeckého pohledu pozorovat, jak se příroda chová, když se jí nechá volnost na takto extrémním stanovišti.
Odstěhují se kvůli požáru z Moravské Sahary vzácné druhy ptáků, které tu žijí? Třeba lelek či skřivan lesní?
Ne. Spáleniště na tak malé ploše tyto ptačí populace nijak neohrozilo.
