Jihomoravští politici ctějí bojovat o křesla v Evropském parlamentu. Podle politologa však moc šancí na úspěch nemají. ilustrační snímek

Jihomoravští politici ctějí bojovat o křesla v Evropském parlamentu. Podle politologa však moc šancí na úspěch nemají. ilustrační snímek | foto: Evropská komise

S kondomy i s dravcem. Politici z jihu Moravy bojují o europarlament

  • 3
Do voleb do Evropského parlamentu zbývá bez dne přesně měsíc, jižní Morava však žádnou volební horečkou nežije. Velká část lidí ani neví, že se 23. a 24. května eurovolby konají. A tak politické strany bojují. Oslovují myslivce nebo rozdávají prezervativy.

A jak voliče k hlasování vůbec přimět? Různě. Například zastupitel Brna-střed Bohumil Straka z TOP 09 zkoušel zaujmout i cvičeným dravcem, ODS pak vsadila na humor a rozdává prezervativy.

Na jižní Moravě ovšem stranám komplikuje situaci i to, že osobností z kraje je v jednotných celostátních kandidátkách pomálu. A když už tam jsou, tak jsou zastrčení na spíš nevolitelných místech.

I tak se nevzdávají, o hlasy místních se utká kromě Straky třeba brněnský zastupitel za zelené Mojmír Vlašín, šéf ODS Brna-jih Aleš Musil či stávající europoslankyně Zuzana Brzobohatá (ČSSD).

Kandidát z TOP 09 zahájil kampaň na mysliveckém veletrhu

"Věřím, že mě podpoří myslivci, tomuto oboru se dlouhodobě věnuji, v celé zemi je jich sto tisíc a teď je objíždím," sází na preferenční hlasy zastupitel Brna-střed Bohumil Straka (TOP 09). Na celostátní kandidátce obsadil až devátou příčku a svou kampaň zahájil na mysliveckém veletrhu.

"V našem stánku jsem měl i svého cvičeného vrabce, lidé se tu s ním fotili, byla na to úžasná odezva," popisuje zážitky z kampaně. TOP 09 se eurovoleb účastní poprvé, podle Straky by byl zisk pěti křesel velkým úspěchem.

Prezervativ? Chrání před eurem

Občanští demokraté sází na silnou národní měnu. Už tento týden by se měl na České ulici v centru Brna objevit stánek Petice pro korunu. Politici ODS tak nabádají kolemjdoucí k podepsání petice proti zavedení eura.

A ještě jeden trumf má ODS v rukávu. "Budeme distribuovat prezervativy s nápisem: Ochráníme Vás před eurem. Brno je studentské město, bude to trochu i taková recese," popisuje jejich pětka na kandidátce Aleš Musil předseda ODS Brna-jih a současný bruselský úředník.

V ČSSD chtějí začít tím, že voliče přemluví, aby k volbám vůbec přišli. "Průzkumy ukazují, že lidé často netuší o možnosti volit své zástupce do Evropského parlamentu přímo. Nejprve lidem řekneme, aby přišli volit, pak až budu vysvětlovat témata, kterým se věnuji," říká dosluhující europoslankyně Zuzana Brzobohatá.

Obhájit své bruselské křeslo se tentokrát snaží ze sedmého místa na kandidátce. "Teď máme v parlamentu sedm zástupců, doufám, že tento počet minimálně obhájíme," přeje si Brzobohatá.

Evropské instituce jsou daleko

Nezájem voličů o eurovolby potvrzuje brněnský politolog Lubomír Kopeček. "Evropské instituce jsou vnímané jako něco hodně vzdáleného. Voliči mají dojem, že to jejich život nijak neovlivní, což není pravda," říká Kopeček.

Nalákat voliče k urnám se budou snažit i nováčci na politické scéně: zástupci Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury a hnutí ANO. Za jižní Moravu se na kandidátku ANO probojoval Pavel Zůna jako jediný, zaujal však až osmnáctou pozici. "Z mé strany jde spíš o podporu celého hnutí, nemyslím si, že bych se mohl do europarlamentu dostat," tvrdí smířeně Zůna.

A šanci na úspěch mají i komunisté, až s devítkou se na jejich kandidátku probojovala Dagmar Švendová z Břeclavi.

"Komunisté mají disciplinované voliče, v evropských volbách často dosahují lepších výsledků než v národních. Obecně mají šanci i různé radikální strany. Jak dopadnou zelení, si netroufnu říci, šanci by mít mohli, zatím však nejsou moc vidět," dodává Kopeček.

Když neuspějí v eurovolbách, poperou se o místo na radnici

Brněnský zastupitel za zelené Mojmír Vlašín je ze zástupců kraje na kandidátkách stran vůbec nejvýše, obsadil třetí místo.

"V Bruselu chci bojovat proti kouření na veřejných prostranstvích," dodává. Strana by musela překonat pětiprocentní hranici, to se jí však dlouhodobě nedaří.

Kopeček tak jihomoravským zástupcům moc velké šance nedává.

"Když jste třeba populární starosta, můžete dělat kampaň v regionu a voliče oslovíte. V evropských volbách je však celá země jeden obvod, kde je asi šest milionů voličů. Pro starostu menšího města je oslovení takové masy voličů nemožné. Pokud je někdo celostátně vidět, tak jsou to lídři. Šance regionálně známých osobností, které jsou na nižších postech kandidátky, jsou velice nízké," vysvětluje Kopeček.

Jedno však všechny krajské kandidáty spojuje, pokud neuspějí teď, za čtyři měsíce to mohou zkusit znovu, v boji o místní radnice. A většina z nich to nevylučuje.