„Lidé se mnohdy domnívají, že nová jména vymýšlíme jen tak někde u kafíčka. Naši práci se přitom snažíme brát velmi zodpovědně, zohledňujeme spoustu pravidel, hlavně ale chceme, aby se názvy ulic do daných lokalit hodily,“ upozorňuje žena, která je chodící encyklopedií brněnského místopisu.
Znáte všechny ulice v Brně?
Už několikrát se mi stalo, že jsem jela tramvají a cestující hledali nějakou ulici, zabloudili nebo si nebyli jistí, kam potřebují dojít. A tak jsem jim poradila. Občas tady v Bystrci zaslechnu, že lidé nevědí, kde vlastně bydlí. Takže ano, brněnské ulice až na výjimky znám.
Při pojmenování nových se řídíte několikastránkovými zásadami. Jak náročné je vlastně nový název vybrat?
Důležité je prvně posoudit jazykovou a historickou stránku názvu. Nemůže být vulgární, urážlivý či nepravdivý. Naprosto klíčové ale pro nás je, aby jméno do lokality zapadlo. Území si historicky zmapujeme, ptáme se na zvyklosti. Lidé často určité místo už nějak nazývají. Například při pojmenovávání ulice v Ivanovicích jsme zjistili, že obyvatelé lokalitě říkají „V Kolíbkách“. Tak jsme to povýšili na ulici. Cizím by to nic neřeklo, ale místní přesně vědí, o čem mluvíte.
Při pohledu na brněnské městské části se zdá, že názvy tamních ulic k sobě příhodně sedí.
Ano, brněnské čtvrti mohou v podstatě sloužit jako lexikony. Černá Pole, to jsou literáti a malíři, na Lesné zase architekti a umělci, v Kohoutovicích hudebníci všeho druhu. Naposled jsme tam dali Piňosovu, podle hudebního skladatele, jenž měl k městské části vztah. Medlánky zase představují ovocné stromy – Jabloňová nebo Třešňová.
Pracovní skupina pro názvosloví města Brna
|
Jezdíte se podívat i přímo na místo, o němž rozhodujete?
Vyrážíme tam, kde stojí aspoň hrubá stavba. Zjišťujeme, jak se jmenují okolní ulice, jak místo vypadá. Pokud ulici pojmenujeme podle nějaké osobnosti, prostranství musí odpovídat jejímu významu. Nemůže to být jen tak ledajaké místo. Aby to pak třeba nebyla slepá ulička mířící k lesu.
Jaké názvy vám vadí?
Nelíbí se mi, když jsou si dost podobné. V Bystrci je Kubíčkova ulice, v Řečkovicích Kubova a v Líšni zase Kubíkova. Snadno se to splete. Tomu se chceme vyhnout. Snažíme se vyvarovat také předložkovým názvům, lidé – a zejména děti – totiž nevědí, jak se správně píšou velká a malá písmena.
A další omezení? Zákon třeba neumožňuje pojmenovat ulici po žijící osobě.
A to není jediné pravidlo, kterým se řídíme. Pokud nám městská část navrhne jméno významného rodáka, vždy to vítáme. Máme také databanku dosud nepoužitých názvů. Pokud přijde návrh, který se třeba zrovna k danému místu nehodí, nekopneme ho pod stůl. Naopak si jej zařadíme a použijeme později.
V posledních letech bylo asi nejsledovanější pojmenování malé uličky kousek od Divadla Husa na provázku na ulici Václava Havla. Původně jste po prezidentovi chtěli nazvat ulici v nově vznikajícím Jižní centru. Bylo to tehdy složité?
Nebylo. V Jižním centru jsme po Havlovi chtěli pojmenovat páteřní třídu. Výstavba se ale zpožďovala, vůbec nebylo jisté, jestli tam ulice vzniknou. Když pak prezident zemřel, obrátil se na nás s návrhem ředitel divadla. Havel tam jezdil, jeho žena Dagmar tam hrávala, k divadlu měl blízký vztah. Často tou ulicí chodil, pokuřoval na tamních terasách v přestávkách představení, v divadle se hrávaly jeho hry. Okamžitě jsme návrh schválili.
Když tou uličkou dnes procházíte, co si říkáte?
Že se nám to povedlo, mám radost. Je sice paradox, že největší Čech má nejmenší uličku, ale takové kontrasty měl Václav Havel rád.
Nad kterými ulicemi byla debata naopak opravdu dlouhá?
Co by byla například Slatina bez bratří Roučků? Vlastnili tam slévárnu. Trvalo dlouho, než jsme nápad prosadili. Zpočátku byla nevůle v zastupitelstvu, bez jejich schválení to nešlo. Někdy věci holt trvají, musí se najít kompromis.
Víte, že......na území Brna se od prvního pojmenování vystřídalo téměř 9 000 názvů ulic. ...v roce 1915 se ulice přejmenovaly po členech císařské rodiny. ...do roku 1950 byly v Brně vedle sebe názvy ulic české i německé. ...Královopolskému tunelu se dlouho mylně říkalo Dobrovského tunel. ...databanka nepoužitých názvů čítá přes 200 pojmenování. |
Kromě názvů nových ulic je možné je také přejmenovat. Děje se to i v současnosti?
Zákon přejmenování umožňuje jen ve výjimečných případech a se souhlasem sedmdesáti procent obyvatel dané lokality. Brnu už nic takového nehrozí, názvy máme nadčasové a nejsou poplatné době.
Zato hodně práce jste měli v devadesátých letech, že?
Mezi lety 1990 a 1993 se v Brně přejmenovalo, upravilo či zrušilo kolem dvou stovek názvů. Odhadem se tak asi 120 tisícům obyvatel změnilo bydliště. Tenkrát to ale nebyl velký problém, stačilo jedno razítko. Dneska by si lidé museli vyměnit doklady. Začali jsme zpětným vracením historických názvů – například Jezuitské, Joštovy, Údolní. Zrušili jsme i třídu Obránců míru, vrátili zpět Masarykovu...
Ta se ostatně v historii měnila mnohokrát.
Čtrnáctkrát! Je to brněnský rekordman. Ale máme také ulici z třináctého století, která má svůj původní název – Zámečnická. Dlouhou dobu tak historicky fungovala i Kobližná, v roce 1969 ji ale přejmenovali, čímž paradoxně porušili zákon. Jmenovala se po Gagarinovi. Pátrali jsme, na základě čeho k tomu došli, ale ona se prostě změnila přes noc. Přitom Gagarin v Brně zřejmě nikdy nebyl.
Názvy mohou předkládat i občané. Dostáváte od nich návrhy?
Ano, posílají je. Ozval se nám například muž z Útěchova, který si tam vystavil honosnou rezidenci. Chtěl, aby se ulice jmenovala Diamantová. To jsme samozřejmě slušně zamítli.
A ozývají se někdy také zpětně, když s nějakým pojmenování nesouhlasí?
Hodně se ptali, proč jsme v devadesátých letech nepřejmenovali také Malinovského náměstí. Armáda maršála Malinovského sice nebyla z nejlepších, ale měla historické zásluhy na osvobození Brna, proto název ve městě zůstal a zůstane.
V posledních deseti letech jste schválili asi sedmdesát nových pojmenování ulic. Počty se stále snižují?
Ano, ale hodně záleží na výstavbě. Když se rozrůstají okrajové části města, jsme potřeba. Třeba letos jsme zatím schválili jen dva názvy, z toho jeden park (park Stanislava Krátkého – pozn. red.). V posledních letech vzniklo nejvíce ulic v oblasti Sadová v Králově Poli – při prodloužení jsme museli potvrdit názvy, další ulice teprve vzniknou.
Zároveň dbáte na to, aby byly ulice řádně označeny. Jak je na tom Brno v tomhle ohledu?
Troufnu si říct, že Brno má nejlepší značení v republice. Když se postavíte před dům, víte, jaká je to ulice, znáte číslo popisné i orientační, katastr. V Praze musíte jít na začátek ulice, jinak jsou tam jenom čísla a jste z toho zmatení. Když měří třeba dva kilometry, rozhodně to není ideální. Majitelé by na tohle opravdu měli dbát, orientace je pak hned jednodušší. Pokud značení není správně, může za to městská část dokonce udělit pokutu.
