„V prvopočátku pochopitelně nebyly podmínky pro staré a nové členské země vyrovnané. Z balíku na vinařství a vinohradnictví jsme dostávali menší podíly,“ popisuje první roky moravských vinařů ve společné Evropě ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.
Bolestivou podmínkou, kterou na sebe museli vzít, bylo omezení rozšiřování ploch vinic.
„Možná měli tehdy naši představitelé víc usilovat o to, aby se prodloužila doba, po kterou bylo ještě možné vysazovat vinice. Ten kvapík, jenž nastal v letech 2003 a 2004, byl opravdu enormní,“ vzpomíná Machovec.
Vinohradníci se ještě na poslední chvíli snažili do půdy dostat co nejvíc sazenic. „Vysazovalo se rychle, příprava byla kratší a také ten výsadbový materiál postrádal kvalitu, protože dát ho dohromady takové množství v tak krátké době bylo zkrátka obtížné,“ podotýká šéf Vinařského fondu.
Přesto si myslí, že pro vinohradnický obor a tuzemské vinařství byl vstup do Evropské unie správným rozhodnutím. I s přihlédnutím k tomu, že z balíku evropských peněz se dnes České republice ukrajuje mnohem štědřeji než v prvních letech. Jak na výsadbu, tak na investice do technologií.
„Zlepšení technologie, ať už je to mechanizace ve vinohradech, nebo technologie přímo ve výrobních podnicích, pak logicky přináší vyšší kvalitu vína,“ míní Machovec.
Podle něj čerpaly evropské dotace takřka všechny větší a střední podniky, ale také řada malých vinařů. Modré vlajky s hvězdami jsou tak k vidění na sklepích i ve vinohradech. „Celkově tak Unie přinesla vinařům určité překážky, ale také velkou výzvu, což je pro obor dobře,“ dodává Machovec.
Jednodušší a volnější obchod
Podle břeclavského sommeliéra Libora Nazarčuka se výrazně zjednodušil přeshraniční obchod s vínem. „I když stále zůstávají jisté administrativní a celní překážky, je obchod mnohem jednodušší a volnější,“ poznamenává.
Souhlasí s ním také marketingový a obchodní ředitel znojemského vinařství Lahofer Daniel Smola. „Z mého pohledu coby obchodníka s vínem je velkým plusem členství v Unii právě možnost exportu do Evropy. I když netvrdím, že vyvážíme tisíce lahví, už jen ta možnost je fajn,“ podotýká.
Navzdory otevření hranic se přitom nepotvrdily obavy, že by český trh zaplavila zahraniční vína. „Čeští a moravští konzumenti jsou velcí patrioti a naše vína mají do značné míry pořád velmi rádi,“ tvrdí Smola s tím, že i když tlak konkurence za zahraničí je velký, na prodeje tuzemského vína to zatím vliv nemá.
Ten se naopak projevuje v kvalitě českých a moravských vín. Vyšší konkurence totiž nutí domácí vinaře k tomu, aby se víc snažili.
„Ze zahraničí se sem dostávají spíše levnější typy vín. U nás kvůli klimatickým podmínkám nebo třeba zatížení keře révy nejsme schopni víno tak levně vyrobit. A právě to nás tlačí k tomu, aby všechna moravská a česká vína byla vysoce kvalitní a dala se pak prodat za odpovídající cenu,“ vysvětluje vinař Kamil Prokeš z Velkých Němčic.
Česko je papežštější než papež, míní vinař
Jestli ho něco v souvislosti s Unií trápí, pak je to obrovská byrokratická zátěž, která nejbolestivěji dopadá na malé vinaře.
Další balík pro vinařeNa pět následujících let, tedy období 2019 až 2023, Brusel nachystal pro české a moravské vinaře 650 milionů korun. Směřovat mají na obnovu a rozvoj vinic i na investice. Při přidělování dotací dostanou přednost mladí vinaři. Důležitou součástí programu je totiž udržení mladých vinohradníků a vinařů v oboru. Čeká se, že ročně podá žádost asi 150 pěstitelů a výrobců vína. |
„Vinařská legislativa je pro celou Evropskou unii společná. A těch formulářů, přiznání, prohlášení a evidencí je opravdu obrovské množství. Pro malé vinaře, kteří vše dělají sami, je těžké vše uhlídat a nezapomenout odeslat včas. Přitom pozdní odeslání některých prohlášení znamená třeba i to, že na dva roky ztrácí možnost čerpat evropské dotace ze Státního zemědělského intervenčního fondu,“ stěžuje si Prokeš.
Podle dalšího vinaře, Josefa Valihracha z Krumvíře, je však Česká republika v tomto často „papežštější než papež“.
„Řada omezení se svádí na Evropskou unii, ale myslím, že negativně obor poznamenala spíš česká vinařská politika než ta evropská,“ naráží například na nedávnou novelu vinařského zákona, která do oboru přinesla nová omezení.
„To, co jsme na sebe uchystali, by Němec či Francouz nikdy nedopustil,“ míní Valihrach s tím, že vstup do Evropské unie byl pro vinařství správným krokem a komplikace pro obor vznikají spíš na tuzemské scéně.
Vinohrad pod brněnským sídlištěm
