Pole střídají remízky, zatravněné pásy, louky a sady. V létě je tady slyšet bzučení hmyzu, ozývají se skřivani a opodál hnízdí čejky chocholaté. Pětašedesát hektarů lánů, na kterých rostla jedna plodina, rozdělil farmář Martin Smetana do malých políček a do krajiny tak vrátil život. Díky tomu se stal vítězem kategorie Volná krajina soutěže Adapterra Awards, která oceňuje nejlepší nápady na zvládání dopadů klimatické změny.
„Projekt je nejen ukázkou zodpovědného a uvědomělého přístupu k hospodaření na zemědělské půdě, ale je zajímavý také zapojením veřejnosti, osvětou a propagací pozitivního vztahu k zemědělské krajině. Je příkladem, jak lze přeměnit zemědělskou monokulturu v pestrou a odolnou krajinu,“ hodnotí projekt Zuzana Rajchlová, odborná porotkyně soutěže.
Ještě před pár lety tu byly jen lány, teď je v okolí Blatničky pestrá krajina.
Farmář, který kolem Blatničky obnovuje tradiční, pestrou a malebnou krajinu, tak bojuje s výkyvy počasí, změnami klimatu i ztrátou biodiverzity v zemědělské krajině.
„Takhle to dál nejde,“ uvědomoval si Martin Smetana ještě jako student botaniky, zoologie a ekologie na Masarykově univerzitě v Brně, když při svých cestách po Slovácku viděl extrémně zorněnou krajinu, která evidentně strádala.
Tisíce malých políček byly v minulém století sloučeny do velkých lánů orné půdy. Kdysi pestrá kulturní krajina kypící životem se proměnila v biologickou poušť téměř bez života. Vymizela spousta druhů hmyzu, ptáků i hezkých kytek. Kvalitní ornice, jež vznikala tisíce let, se začala ztrácet z nedohledných scelených polí o výměře desítek až stovek hektarů kvůli vodní i větrné erozi.
Zemědělskou krajinu znovu oživil
„Když se v roce 2015 naskytla příležitost nakoupit ornou půdu a začít na ní ihned ekologicky hospodařit, neváhal jsem ani chviličku,“ říká Martin Smetana. Nově nabyté pozemky zalučnil osivem ze zbytků zachovaných druhově bohatých luk v nejbližším okolí. Travnaté pásy rozdělily nedozírné lány monokultur na menší políčka. Místo 65 hektarů polí tu tak najednou byla pole velká jeden až deset hektarů. Postupně zde přibyly remízky, stromořadí, krajinotvorné sady a na části území i ekologické produkční sady.
Brzy se kolem zemědělce vytvořila komunita lidí, které svými aktivitami zaujal, a rozhodli se ho podpořit. Založena byla také třešňovka – sad zamilovaných. „Tento nápad vznikl zcela spontánně na svatého Valentýna 2018 jako alternativa nákupu růží na jedno použití. Místo nich si zamilovaní mohli koupit „jednu kytku na celý život“ a sami si ji vysadit. Nyní sem na prvního máje jezdí za polibkem pod svou rozkvetlou třešeň,“ popisuje farmář z Blatničky.
Společně se svými pomocníky vytvořil na Zálúčí prostor pro přírodu i lidi. Zemědělská krajina ožila a opět se stala destinací, kam za poučením i odpočinkem míří řada lidí. O Víkendu otevřených zahrad zde probíhají komentované procházky hrušňovými sady, ve kterých roste již na sto odrůd hrušní. Za svou třešní sem jezdí jejich zamilovaní majitelé. Za inspirací zájemci o ekologické a trvale udržitelné zemědělství, dokonce až z Azorských ostrovů, Bulharska a Rumunska.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
„Když jsem narazil na výzvu přihlásit se do soutěže Adapterra Awards, měl jsem pocit, že byla vypsána právě pro můj projekt,“ naznačuje Martin Smetana. Podle něj je to soutěž, ve které nejde o to vyhrát, ale zviditelnit dobré nápady a inspirovat jimi ostatní. „Neváhal jsem ani chvíli. Sepsal jsem, co se na Zálúčí u Blatničky udělalo za tři roky, a podal přihlášku,“ popisuje.
Projekt už podle něj nadchl desítky dalších lidí. „Někteří spolupracují přímo na projektu na Zálúčí, jiní začali dělat podobná opatření na svých pozemcích. Mám radost, že z malého ostrůvku pozitivní deviace se stává veliký ostrov. Je to zvláště důležité v době, kdy je naše krajina sužovaná výkyvy počasí. Zrealizovaná opatření totiž výrazně přispívají k jejich zmírnění,“ hodnotí dosažené výsledky Martin Smetana.
V soutěži Adapterra Awards o body usiloval ještě jeden projekt z regionu, konkrétně z Kobylí. Třináct tůní a říčka prodloužená o 170 metrů – to jsou stěžejní části biocentra Ostrůvek, které vzniklo v místech, kde se ve středověku nacházelo rybolovem vyhlášené jezero. Po něm ovšem zůstalo jen sucho a napřímené koryto potoka.
Dnes se opět jedná o oblíbený cíl výletů do přírody. V broukovištích a na plaznících mohou nejen děti pozorovat ještěrčí obyvatele, z nové ptačí pozorovatelny s trochou štěstí zahlédnete vlhu pestrou nebo volavku červenou. Místo navíc svědčí mokřadním rostlinám a napomáhá zadržování vody v krajině.
