"Společnost bohatne a Češi jsou ochotni dát za lahev dobrého vína víc a víc peněz," potvrdil finanční analytik Marek Hatlapatka.
"Investovat lze samozřejmě jen do vína, které má perspektivu ve vývoji. Za nejvhodnější se, co do budoucího zisku, považují spíše francouzská vína, kde je potenciál prověřen po staletí," vysvětlil Petr Vicena, šéf Sommeliérské akademie v Praze. "Ovšem velmi dobrá vína mohou být i z jiných oblastí. Včetně České republiky," míní.
I na Moravě totiž zrají skvělá vína, která lze už za tři roky považovat za archivní. "Pil jsem vynikající vína stará třeba dvacet třicet let. Například ze šlechtitelské stanice ve Velkých Pavlovicích," uvedl šéf akademie pro sommeliéry.
Francouzská vína však zatím mají stále jednu velkou výhodu: je u nich větší jistota, že se dobře a podstatně dráž prodají. A to je také účelem investice. "Pokud chci obrátit víno ve výdělek, musím pro ně mít kupce," tvrdí Vicena logicky.
Několikaletá investice
V Bordeaux se na výrobu vín vhodných pro archivaci specializují. A celosvětově je zde nejpropracovanější systém obchodování s vínem. "Vína se prodávají už v době svého vývoje v sudu u výrobce. Kupující vlastně koupí fiktivně láhev, která ještě neexistuje. Vyjde jej to levněji. Protože po zalahvování už cena vína stoupá zhruba o třicet až čtyřicet procent," vysvětluje Vicena. Takové víno se zpravidla ještě nedá řadu let pít. A čeká se pět, šest, někdy až osm let na to, než bude vyzrálé a vůbec připravené k lahodnému doušku.
Jsou však i vína, která mohou dosahovat věku dvaceti či čtyřiceti let. Vína pěstovaná s pomocí ušlechtilé šedé plísně pak dosahují klidně i šedesáti, výjimečně až sta let. "Taková vína jsou opravdu na trhu velmi ceněná. Jejich cena může vzrůst až o tři sta i více procent. A investice je to velmi spolehlivá. Celé generace už prověřily, že kvalita těchto vín nijak nekolísá," zdůraznil Petr Vicena.
V České republice už podle něj působí řada firem, které se investování do vína věnují profesionálně. Peníze si do lahví vína ukládají ale i soukromé osoby. Nejčastěji právníci či lékaři, tedy lidé mimo obor, kteří však k vínu mají velice blízký vztah.
Podle Marka Babisze, hlavního sommeliéra Národního vinařského centra ve Valticích, jsou k investicím vhodná všechna výjimečná vína. Lahev, do které chce investor vložit své peníze, ovšem musí splňovat několik předpokladů. "Jednak je to renomé. Důležité je, aby víno pocházelo od kvalitního výrobce. Nelze investovat do vína od někoho, kdo jej vyrábí 'na koleně'," říká s nadsázkou.
Musí mít hodně alkoholu i cukru
Neméně důležité jsou podle něj analytické hodnoty vína. Víno musí být vhodné k delšímu uložení. Aby neztrácelo na chuti, ale naopak zrálo k výjimečnosti. "Musí mít dostatek alkoholu, kyselinku a hlavně cukr, ze kterého víno trochu žije. Víno musí být plné a musí mít potenciál na zrání," míní Marek Babisz.
Podle něj patří k nejvhodnějším odrůdám pro archivaci ryzlink rýnský nebo vlašský.
Cenu a dobré jméno vína podle něj zvedají také ocenění sesbíraná na prestižních soutěžích. A důležité také je, aby vína, do nějž chceme investovat, nebylo moc. "Na víně, kterého je k mání deset tisíc lahví, se příliš vydělat nedá. Vhodné je, pokud je ho omezené množství. Po takovém víně postupem času roste poptávka, a tím také jeho cena," podotýká. U moravských vín stoupá cena zhruba o deset až patnáct procent ročně.
Laik ale takovou investici sám nezvládne. Ideální je v takovém případě dohoda investora, který má peníze a chce je investovat. A obchodníka, který vínu rozumí a je schopen je po pár letech prodat. "Když se tito dva lidé spojí a podělí se o zisk, je to ideální řešení," vysvětluje Marek Babisz.
Příkladem vína, které je pro dlouhodobější investici ideální, je podle Marka Babisze víno z vinice Šobes, které vyrábí Znovín Znojmo. Toto víno už má renomé výjimečného a kvalitního moku, za nějž jsou lidé ochotni velmi dobře zaplatit. Navíc je ho omezené množství. A milovníci vína ještě dnes marně shánějí láhve vína z Šobesu z předchozích ročníků. Původní cena tak může vystoupat na několikanásobek.
