Tišnovskou firmu Komárková vede už více než dvacet let. „Nejsem strojař. Že se budu živit v tomto oboru, mě do dvaceti ani nenapadlo. Studovala jsem výtvarné umění,“ usmívá se paradoxu.
K filtrování vody ji přivedl přítel Josef Strnad. „Začínali jsme s nejmenšími komponenty – drobnými filtry – sami dva v Brně v garáži. Po revoluci se čištěním vody mechanickým způsobem nikdo nezabýval. Postupně jsme přijímali další a další zaměstnance. Dnes jich se mnou pracuje asi osmdesát,“ popisuje začátky firmy Komárková.
Stroje, které v Tišnově nejen sestavují, ale i kompletně vyvíjejí, putují do celého světa. Odbytiště nacházejí na Novém Zélandu, v Jižní Americe, Rusku či Japonsku.
„Na českém trhu se podílíme samozřejmě také, v republice jsme jedničkou, ale poptávka tu není zase tak velká. Navíc dotírá i konkurence ze zahraničí, v čistírenství je trh velmi propojený,“ objasňuje podnikatelka.
Vodu přes tišnovské stroje filtrují městské čističky odpadních vod a velké průmyslové firmy, zejména ty na výrobu papíru. Využití ale najdou i na výletních či zaoceánských lodích, v zoologických zahradách nebo na rybích farmách.
„Malé čističky do rodinných domů nevyrábíme, protože je to finančně nákladné,“ podotýká Komárková.
Znečištěná voda prochází přes několikero filtrů a bubnů. Všechny na sobě mají zvláštní tkaninu s různě malými očky, do nichž se zachytí všechny částečky. Poslední překážkou pro nečistoty je nejhustěji protkaná látka, na níž člověk pouhým okem mezery nerozpozná.
„Voda je po přečištění prostá mechanických nečistot. Mohou tam zůstat nějaké chemické stopy, ale filtr většinou zachytí i chemii, která bývá nabalená na mechanické nečistoty. Od pevných částic je voda přefiltrovaná a vysoce kvalitní,“ ujišťuje Komárková.
Podnik, v němž vodu filtrují, si může vybrat, jestli vodu přefiltruje ekologickou, čistě mechanickou cestou, nebo jestli v některých krocích přidá chemii.
„Chemie nečistoty ve vodě zachytí a sdruží. Posbíraný odpad pak dokonce zvládnou i znovu využít v dalších procesech, to platí hlavně pro papírenství,“ upřesňuje sedmačtyřicetiletá Komárková.
Ačkoli se In Eko Team soustředí pouze na komunální odpadní vodu, vnímá celosvětové problémy s vodou a snaží se s nimi pracovat. Do budoucna se ve firmě plánují zaměřit i na filtrování pitné vody.
„Vodu budeme jednou platit zlatem, pokud se k ní budeme chovat nešetrně. U nás si zatím nic neděláme z toho, jak dlouho se sprchujeme, ale třeba v Kapském Městě už mají vodu na příděl,“ poukazuje majitelka firmy, kde mají dnes už čtrnáct různých zařízení na čištění vody v několika velikostních řadách. Tým konstruktérů je stále inovuje.
