Bez práce je na jihu Moravy téměř 65 tisíc lidí, na jedno volné místo připadá 20,5 nezaměstnaných (ilustrační snímek).

Bez práce je na jihu Moravy téměř 65 tisíc lidí, na jedno volné místo připadá 20,5 nezaměstnaných (ilustrační snímek). | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Firmy hledají hlavně levné pracanty, lákají je na zajímavé názvy pozic

  • 35
Inzeráty s nabídkami volných pracovních míst se rychle střídají. Firmy mají zájem hlavně o nekvalifikované lidi, kteří by pracovali za nejnižší mzdy. Zahraniční investoři lákají pracovníky alespoň na zajímavě znějící pozice - třeba manager on-line prodeje face to face.

Tomáš Hrubý si webové stránky brněnského úřadu práce otevírá každý den několikrát. V únoru jeho firma rušila jednu z výrobních linek a Hrubý spolu s dalšími sedmi zaměstnanci dostal výpověď.

"Volná místa přibývají na webu nahodile, někdy se objevují nové inzeráty třeba v sedm ráno, jindy až odpoledne," říká třiačtyřicetiletý muž, který by rád pracoval jako mistr v některé ze strojírenských firem.

Podle šéfa jihomoravského úřadu práce Jana Marka je trh s volnými místy velmi dynamický. "Každý den je toto číslo jiné a čím lépe jsou obsazována, tím více se toto číslo mění," říká Marek.

Nezaměstnanost na jihu Moravy

V Jihomoravském kraji je bez práce téměř 65 tisíc lidí.

Na jedno volné místo v kraji připadá 20,5 nezaměstnaných, 60 procent volných míst je pro lidi bez kvalifikace nebo vyučené. Nejčastěji se jedná o místa pomocných dělníků se mzdou od 8 do 10 tisíc hrubého.

Nejvíce nezaměstnaných je na Znojemsku a Hodonínsku.

Například v dubnu měli lidé bez práce na výběr ze 1 091 volných míst, na 750 míst bylo nových, přes 800 ale zaměstnavatelé na jižní Moravě stačili obsadit. "V průměru denně přibývá asi čtyřicet až padesát míst v inzerci," poznamenává Marek.

Hledáme pracanty. Zn.: Levné

Vysoká "otáčivost" pracovních pozic těší více úředníky než zájemce o práci. "Žádná velká nabídka práce v Brně není. Když mám štěstí a najdu nějaké místo v inzerci úřadu práce, zjistím, je už dávno obsazené," stěžuje si pětačtyřicetiletý Vít, původním povoláním tiskař, který si kvůli lepším možnostem udělal rekvalifikaci na svářeče.

Žádného velkého zaměstnavatele se zatím úřadu práce do kraje letos nalákat nepodařilo. Jižní Moravu naopak opouštějí potichu montovny, které směřují za levnou pracovní silou na východ a po sobě zanechávají stovky kvalifikovaných lidí, kteří tak nemají na vybranou. Buď se nechají zaměstnat jako levní dělníci a opět začínají v jiné společnosti od píky, nebo zůstávají dlouhé měsíce na úřadu práce.

"Za čtyři roky jsem se vypracoval na vedoucího malého výrobního týmu, ale jako by to v životopise neviděli. Nabízejí mi dělnické profese se základním platem kolem deseti dvanácti tisíc hrubého," říká zklamaně Tomáš Hrubý, který zvažuje sezonní práci v zemědělství.

Prodejce, nebo manažer?

I když loni lákaly firmy hlavně řidiče kamionů či obchodní prodejce, letos je zatím největší poptávka po levných pracovnících. "V současné době zaměstnavatelé vyhledávají převážně dělnické profese, pomocné síly úklidové a stavební. Většinou profese bez kvalifikace," potvrzuje Marek.

Opatrnější je i úřad práce. Rekvalifikační kurzy pečlivě plánuje. Nejedná se už o žádné lekce pro desítky lidí. "Rekvalifikujeme jednotlivce, a to jen tehdy, pokud je jasná perspektiva nabízeného volného místa," upozorňuje ředitel Jan Marek.

Mnozí zaměstnavatelé tak místo peněz nabízejí jako bonus zajímavě znějící názvy pozic. Místo dělníka jej zařadí na pozici operátora výroby, místo prodavače ve sportovních potřebách na pozici sportovního poradce.

"Zahraniční zaměstnavatel si přináší své názvosloví, i když lze pozici pojmenovat běžně česky. Například manager on-line prodeje face to face vypadá mnohem složitěji, než je," říká ředitel Marek. Česky prostě podomní obchodník.