Zdaleka ne všem se podaří sny proměnit v realitu. Projekt slouží byznysem nepolíbeným začátečníkům a malovýrobcům od dubna. „Investovat statisíce do provozovny a vybavení, oběhat všechny úřady a vůbec ověřit si, zda nabízený produkt u zákazníků funguje? To jsou pro nováčky mnohdy nesplnitelné úkoly, které u nás nemusejí řešit,“ říká autorka myšlenky Beáta Vörösová.
Mladá žena, původně vystudovaná stavařka, je majitelkou Bistra Friends v Pekárenské ulici v Brně. Právě tam si mohou začínající podnikatelé práci ve sdílené kuchyni vyzkoušet a na speciálních degustačních večerech dát veřejnosti ochutnat to, co doposud vytvářeli jen doma.
Nejen kvůli fungování inkubátoru je bistro velmi netypické. Aby se mohli nováčci školit v kuchyni a vyzkoušet si, jak práce v profesionálním podniku vypadá, má bistro otevřeno jen přes obědy a na víkendy zavírá úplně.
Denní menu navíc dodržuje zásady bezlepkového a paleo stravování, tedy důraz na kvalitní maso a většinou zeleninové přílohy. „Bavili jsme se o tom, že by bylo fajn tady mít jiné lidi, napojit se na ně, pomoct jim. Vždy jsme se snažili být hodně otevření,“ vzpomíná Vörösová na to, jak celý projekt vznikl.
Spojení zázemí a klientů, od nichž by začátečníci mohli zjistit prvotní reakce, je podle ní velmi důležité. „Vymýšlíme možnosti, jak spolupracovat. Spustili jsme sdílený e-shop pro ryze regionální a malé výrobce, jejich výtvory nabízíme ve speciálních degustačních večerech, které mají velký ohlas,“ říká Vörösová, jež se věnuje i dalším kulinárním nápadům.
Dokud jsou malinkatí, ať jsou u nás, vzkázala Vörösová
Podle ní tkví největší problém gastronomie v tom, že zákazníci se domnívají, že je v ní všechno velmi jednoduché. „Lidé procházejí Brnem a vidí, že tady rostou skvělé podniky jako houby po dešti. Mezi realitou a představami je ale obrovská propast. Spousta podniků vzniká proto, že ty před nimi zkrachovaly. Pro restauratéry neexistuje komunita, kde by mohli své problémy ventilovat,“ myslí si.
Právě v tomto by mohl Food Incubator také fungovat – tedy sdílením rad a konzultací. Postupně by tak měl vytvořit životaschopné podnikatele. „Dokud jsou malinkatí, ať jsou u nás. Pokud vyrostou a vytvoří si vlastní zázemí, budeme jen rádi.“
V rozjezdu už projekt pomohl například brněnskému podniku Ô-Kén-Kô, který se věnuje vietnamské kuchyni. „Do kuchyně bychom museli investovat spoustu peněz, navíc jsme si provoz chtěli nejprve vyzkoušet. Hodně nám to pomohlo odrazit se a naučit se, jak některé věci řešit organizačně,“ popsal spoluzakladatel podniku Long Tran.
Díky projektu se dnes věnují převážně cateringu, vyjíždějí i na různé gastrofestivaly. Aktuálně prostor bistra využívají třeba výrobci chilli omáček, domácích sirupů a marmelád, pomazánek, polévek či paštik. Mnohé z nich se pak objevují v nabídce Bistra Friends. A další zájemci se stále hlásí.
„Je to oboustranně výhodné, nedělám to zadarmo. Kuchyň jim pronajímáme, můžu si tak dovolit mít podnik v centru a vést jej jako malé bistro. Oni zase nemusejí do ničeho investovat a mají to tady naservírováno, včetně absence legislativních povinností,“ vysvětluje Vörösová, která se u mnohých zapsala jako autorka blogu o jídle s názvem Veselé borůvky.
Podle ní kouzlo úspěšného podnikání spočívá hlavně v přístupu a odlišení se. „Nacpat lidem břicho není tak těžké. Koncept restaurace musí mít hlavně hlavu a patu a být v něčem odlišný. Věřím, že se nám to daří i tím, že dokážeme zhmotnit podnikatelské sny jiných. Z touhy vstoupit na Měsíc je najednou úspěch v dohlednu.“