František Lukl, v současnosti už zase "jen" starosta Kyjova.

František Lukl, v současnosti už zase "jen" starosta Kyjova. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Lukl končí jako ministr a vrací se do Kyjova. Co bude dál, zatím neví

  • 4
Po půl roce v úřednické vládě se František Lukl vrací k práci starosty Kyjova. Na podzim kandidoval na poslance za SPOZ, ale neúspěšně. Za koho a jak bude kandidovat v komunálních volbách, si chce rozmyslet.

Přestože už je čtvrt roku po volbách, z brněnského hotelu Avion na kolemjdoucí stále s úsměvem shlíží František Lukl jako lídr jihomoravské kandidátky SPOZ. A přestože už je čtvrt roku po volbách, tentýž Lukl byl stále ministrem pro místní rozvoj v demisi. Až do středy. To totiž jeho vládní angažmá skončilo, prezident Miloš Zeman jmenoval vládu novou.

Kdo je František Lukl

Narodil se v roce 1977 v Kyjově. Vystudoval práva na Masarykově univerzitě. Poté nastoupil jako právník Okresního úřadu v Hodoníně. V roce 2003 se stal šéfem kanceláře starosty Kyjova Jana Letochy. V roce 2005 byl zvolen starostou, od té doby si funkci udržel. V roce 2012 vedl kandidátku Sdružení nestraníků v krajských volbách. Loni byl lídrem jihomoravské kandidátky SPOZ. Je stále nestraník.

Po celou dobu na ministerstvu jste formálně zůstával starostou Kyjova. Nyní tedy opět chcete převzít povinnosti vyplývající z této funkce naplno?
Ano. Ve středu byla jmenována vláda a ve čtvrtek v poledne předám úřad nové ministryni Věře Jourové (ANO). A pak už se budu naplno věnovat městu. S kolegy jsem spolupracoval, i když jsem byl v Praze. Na Kyjov jsem měl vyčleněný každý pátek, mnoho věcí jsme řešili i o víkendu. Jsem rád, že to na radnici takto přijali, pro místostarostu a tajemníka to byl nápor, ale vše jsme zvládli.

Mělo vůbec vaše působení na ministerstvu smysl? Co jste tam stihl udělat?
Díky zkušenostem ze Svazu měst a obcí jsem se dokázal s ministerskou rolí sžít dobře. Podařila se řada dobrých věcí. Například nastavení nového období pro čerpání evropských fondů, v němž by do obcí a krajů mělo téct dvojnásobné množství peněz. Podařilo se také stabilizovat dotační tituly týkající se regionálního rozvoje.

Vidíte za sebou nějaký dluh?
Určitě je to oblast cestovního ruchu, který je bohužel stále takovou popelkou, přestože tvoří dvě procenta HDP. Je nutné, aby byl vydán zákon o podpoře cestovního ruchu, kde se definují role obcí, krajů a destinačních agentur a podobně, protože jejich aktivity jdou mnohdy proti sobě.

Poutač Františka Lukla jako jihomorovaského lídra SPOZ při podzimními předčasnými volbami zůstává v centru Brna i několik měsíců po nich.

Jaké máte další politické plány?
Mám teď tak dva měsíce na to, abych si utřídil myšlenky týkající se profesního života. Rozhodně chci dotáhnout toto volební období ve funkci starosty.

Na podzim jsou komunální volby. Pokusíte se post obhájit?
Kandidovat určitě budu. Je otázka, zda budu lídrem kandidátky a zda mi občané dají opět důvěru. Další možností je, že se vrátím do práce ve státní správě. Anebo odejdu do soukromého sektoru, protože mám různé nabídky. Musím si to rozmyslet.

Přikláníte se nyní k nějaké politické straně? Do loňska jste se profiloval jako nestraník, pak jste kandidoval za Zemanovce.
Vždycky jsem se hlásil k tomu, že jsem středově smýšlející člověk. Nejsem nějakým způsobem vyhraněný. Nakonec ve městě to ani nejde, hrát si na nějakou levicovou či pravicovou politiku. V tuto chvíli nemám ambice se politicky více angažovat. Je otázka, jestli nějaká nabídka přijde, v tuto chvíli ale není na stole.

V předčasných volbách Zemanovci propadli. Jak tento volební výsledek jako lídr kandidátky s odstupem času hodnotíte?
Byla to opravdu fatální prohra. Neúspěch mě mrzí především vzhledem k řadovým členům v obcích a městech. Jsou to skvělí lidé, kteří věří v základní principy té strany - přímou demokracii či třeba navrácení zdravého rozumu do politiky. Strana ale před volbami neměla jasného lídra, byla rozhádaná kvůli vnitřním problémům především s panem Šloufem a také byla spojována s prezidentem. To vše jí neprospělo. Pokud má tedy zaujmout středolevé voliče, tak musí mít silného lídra a musí se odpoutat od prezidenta.

Jak se neúspěch Zemanovců dotkl vašeho jména? Cítíte se být se stranou spojen? Neuvažujete například, že byste se zachoval stejně jako Petr Fiala, který za ODS kandidoval jako nestraník, ale nakonec do ní vstoupil a nedávno se stal i jejím předsedou?
Musím říct, že mé zapojení pod určitou politickou stranou vyvolalo v regionu otazníky, možná i jemnou vlnu rozčarování. Pokud se člověk chce v profesionálním politickém životě posunout, musí být spojen s nějakou stranou. Ale jak říkám, chci si své další angažmá rozmyslet tak, abych neuškodil straně ani sobě. Je otázka, zda má smysl do něčeho takového jít, když panuje nejistota ohledně role tradičních a nových politických stran.