Jak už MF DNES dříve informovala, právě tato proměna budí od počátku protesty expertů i obdivovatelů Fuchsova díla.
Podle nich totiž historický význam objektu, který byl původně postavený jako dvojdům, vezme rekonstrukcí za své. „Zničí se tím nenávratně hodnota celé funkcionalisté stavby, která tvoří s druhou částí kompaktní celek,“ tvrdí například brněnský architekt Petr Pelčák.
Odpůrci už před časem sepsali petici, k níž se připojili přední architekti, autoři Brněnského architektonického manuálu i historici. Nepomohla ani žádost o zpamátnění, kterou na ministerstvo kultury poslal před dvěma lety Národní památkový ústav v Brně (NPÚ).
Podle ministerských úředníků si ochranu nezaslouží, protože už dřívějšími úpravami historickou hodnotu ztratil.
Kořeny problému sahají až do konce 50. let minulého století, kdy už vila měla dva rozdílné majitele.
Větší část, kde původně Fuchs žil, totiž mezi památky patří od roku 1958 a je opravená. Menší, méně reprezentativní část, do níž se architekt musel přestěhovat poté, co se znelíbil komunistům, nicméně památkou není a po celé roky chátrala. A právě tu chtějí nynější majitelé zrekonstruovat.
Na rozdíl od NPÚ městští památkáři v přestavbě žádný problém nevidí a odvolávají se na stanovisko, že nejde o památku.
Redakce MF DNES se pokusila kontaktovat i spolumajitelku vily Soňu Albrechtovou, která je sama architektkou, ale marně. Už dříve se nicméně vyjádřila, že celá přestavba je naopak koncipovaná kvalitně a citlivě a kauzu označila za nevhodně medializovanou.
Loni se do sporu vložili i politici. Místostarosta Žabovřesk Filip Leder a městský radní pro územní plánování Filip Chvátal (oba KDU-ČSL) přišli s nápadem objekt odkoupit a udělat z něj muzeum Bohuslava Fuchse, které v Brně chybí.
A naději si drží i dnes. „Jednání nedopadla, ale úřad městské části Žabovřesky se odvolal a my jsme jej podpořili,“ uvedl Chvátal. A námitky podal i majitel druhé části vily. O dalším osudu přestavby tak nyní rozhodne stavební úřad brněnského magistrátu.
