Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Trauma holokaustu zůstává v genech. Do výzkumu se zapojil i herec Goldflam

  15:29aktualizováno  15:29
Unikátní výzkum, do něhož se zapojil i herec Arnošt Goldflam, zkoumá trauma holokaustu. Podle předběžných výsledků brněnských vědců se genové změny projevily také u dětí narozených po druhé světové válce.

Brněnský herec, dramatik, režisér a spisovatel Arnošt Goldflam v březnu 2009 | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Závažné dopady na psychiku lidí, kteří přežili holokaust, byly už mnohokrát popsány. Lze však tyto změny vidět na zobrazení mozku? Projeví se v genetice? A jsou takoví lidé výrazněji náchylní k chronickému stresu, nebo mu naopak lépe odolávají?

Právě na tyto otázky se nyní snaží odpovědět odborníci z výzkumného centra Masarykovy univerzity CEITEC díky dobrovolníkům – těm, kteří sami holokaust přežili, i jejich dětem a vnukům. Pro srovnání jsou ale v ojedinělém výzkumu zapojení i lidé, jejichž rodinnou historii holokaust přímo nezasáhl.

„Pořizujeme snímky mozku magnetickou rezonancí a hledáme případné odchylky na epigenetické úrovni (epigenetika zkoumá změny chování našich genů – pozn. red.). Vyšetření trvá zhruba tři hodiny. Kromě snímkování mozku lidé podstupují psychologické vyšetření, odběr krve pro zjištění hladiny stresových hormonů a stěry z úst pro genetický výzkum. A vyplní i psychologické dotazníky,“ popisuje vedoucí výzkumu Ivan Rektor.

Jedním z účastníků projektu Holocaust survivors je i brněnský herec, dramatik, režisér, pedagog a spisovatel Arnošt Goldflam. Třináct členů jeho rodiny zemřelo v koncentračním táboře a útrapami války si prošli i jeho rodiče. „U nás doma se o válce hodně mluvilo, protože někteří členové rodiny přežili, někteří ne, jiní to zase odnesli nějakou nemocí nebo psychickým traumatem. A já jsem se tím zabýval jako autor celý tvůrčí život, napsal jsem řadu her a povídek na toto téma. Jak bych to řekl? Člověk s tím žije, aniž o to nějak zvlášť stojí, a zbavit se toho je těžké, ne-li nemožné,“ vysvětluje pro MF DNES svoji motivaci k účasti na výzkumu Goldflam.

„Zajímalo mě, do jaké míry jsem holokaustem poznamenán. S tím, že je to i jakési trauma, a jestli se toho člověk může zbavit. A taky až do kterého pokolení to jde, zdali to zasáhne třeba i moje děti,“ dodává. A podle dílčích závěrů výzkumu jsou skutečně zatížené i další generace. „Předběžně víme, že při zobrazování mozku jsou viditelné změny, které přetrvávají i 73 let po válce. Takže zanechala velký důsledek na celý život. U přeživších holokaustu jsme zjistili větší stres, ale také opačně posttraumatický růst, tedy to, že některé lidi to může zocelit. Ve strukturách mozku, které souvisí s pamětí a emocemi, jsou viditelné rozdíly mezi holokaustem zatíženou a nezatíženou skupinou. Podobné změny se prokázaly také u druhé generace – dětí, co se narodily po válce,“ shrnuje Rektor.

„Hledáme dobrovolníky“

Výsledky u vnuků vědci ještě nemají. Teď shánějí hlavně zájemce z nejstarší generace, tedy ve skupině od 75 do 95 let. Spolu s Židovskou obcí Brno už oslovili lidi z Brněnska. „Vzhledem k jejich vysokému věku se soustředíme především na první generaci. Zaměřujeme se jak na přeživší, tak ty, kteří jim odpovídají věkem, pohlavím a vzděláním, ale nepatřili mezi systematicky likvidované skupiny obyvatel. Už jsme vyšetřili 280 lidí,“ vypočítává Rektor.

Kromě toho, že účastníci výzkumu obdrží snímek mozku, od 75 let nahoru získají i příspěvek tisíc korun, ostatní pětistovku. Snahou odborníků je najít co nejvíce přeživších a jejich potomků ze druhé a třetí generace a tomu odpovídající počet lidí do takzvaně kontrolního vzorku. „Potřebujeme co nejvíc respondentů. Oběti holokaustu tvoří různorodou skupinu lidí, kteří jej zažili v různých podobách, od věznění v koncentračním táboře přes skrývání se až po aktivní odboj, třeba jako partyzáni,“ říká Rektor.

Věří, že výsledky výzkumu pomohou i v budoucnu. „Řešíme vlastně aktuální problém. To, co zjistíme, se totiž dá aplikovat například na oběti války v Sýrii či jiného konfliktu a na jejich potomky,“ dodává.

Ostatně i podle Goldflama jde o mnohem komplexnější problematiku, která se zdaleka netýká jen rodin, jež zažily holokaust. „Je to zakořeněno i ve společnosti – v antisemitismu či xenofobii. Zdá se, že to nemizí, ba právě naopak,“ poukazuje brněnský herec.

Zájemci o zařazení do studie se mají hlásit na 777 641 558 či e-mail monika.fnaskova@ceitec.muni.cz. Nábor dobrovolníků skončí v příštím roce, pak vědci začnou zpracovávat finální výsledky.



Nejčtenější

Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně

Starosta obce Maršov Jaroslav Bytešník ukazuje vyschlé toky, co vždy mely hodně...

Zákazy plnit z vodovodní sítě bazény a zalévat zahrady už nestačí. V šesti obcích na jižní Moravě platí ode dneška...

Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

Ilustrační snímek

V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor...



Z vily krále plísňových džínů Hošny je ruina, nový majitel ji přestaví

Podnikatel Rudolf Hošna byl v 90. letech v Brně pojmem. Stejně jako jeho vila.

Legendární Hošnova vila v brněnských Pisárkách je nyní útočištěm pro bezdomovce. Nový majitel chce zchátralý objekt,...

Brněnský lední medvěd Umca uhynul. Trápily ho problémy se zuby

Lední medvěd Umca žije v brněnské zoo v záložním výběhu, aby neohrozil život...

V sobotu uhynul samec ledního medvěda Umca. Dlouhodobě ho trápily problémy se zuby a už jednou kvůli nim musel...

V nádrži Nové Mlýny na Břeclavsku se utopil třiadvacetiletý cizinec

Spodní nádrž jihomoravského vodního díla Nové Mlýny

Několik hodin hledali policejní potápěči cizince, který si v sobotu před desátou hodinou večerní šel zaplavat do nádrže...

Další z rubriky

VIDEO: Na Petrově hlídají lodě kamery, do vody je spouštějí jeřábem

Každá loď si může v přístavu Petrov dopustit vodu, dobít elektřinu nebo odsát...

Největší a nejmodernější přístav na Baťově kanále. Tak se chlubí Petrov na svých webových stránkách. A ne nadarmo. Pro...

Malým astmatikům postaví v Moravském krasu novou léčebnu za 150 milionů

Dosavadní prostory léčebny pro pacienty s dýchacími problémy, kterým svědčí...

Až rok trvá, než se uvolní místo v dětské léčebně v Ostrově u Macochy na Blanensku. Podobná zařízení jsou totiž v Česku...

Policie varuje před zvrhlíky z internetu, vysoce ceněné jsou fotky chlapců

Ilustrační snímek

Seznámit se, psát si s kamarády nebo se prostě jen pobavit. Nejčastější důvody, proč člověk chodí na internet. Oblíbené...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz