Johann Gregor Mendel

Johann Gregor Mendel | foto: Archiv MF DNES

Génius genetiky neuspěl u zoologické zkoušky, později se postavil vládě

  • 1
Že zkoumáním hrachu položil základy genetice, ví o Gregoru Johannu Mendelovi snad každý. Život však slavnému Brňanovi, od jehož narození ve čtvrtek uplynulo 195 let, dopřál i několik dalších zajímavých milníků.

Díky svým pokusům zjistil, jak se v buňkách uchovávají genetické informace. Stejně to pak funguje i u genů, které nesou informaci třeba o barvě očí. I když silnější informace v narozeném jedinci převáží, slabší nezaniká. Je pouze skrytá a člověk si ji nese dál. V pozdější generaci se může znovu objevit, proto je například možné, aby se hnědookým rodičům narodil modrooký potomek.

Tímhle objevem se rodák z moravských Hynčic ve světě proslavil asi nejvíce. Věděli jste ale například, že...

1 neuspěl ve zkoušce z přírodopisu?

V mládí působil Mendel na znojemském gymnáziu jako zatímní středoškolský pedagog, takzvaný suplent. Aby se mohl stát řádným profesorem, musel mít zkoušky učitelské způsobilosti, které udělovala univerzita ve Vídni.

Když předstoupil před ústní komisi, začal zkoušejícímu zoologie zodpovídat jeho otázku. Komisař ovšem trval na odpovědi korespondující s publikací, kterou sám vydal. To Mendel odmítl a stál si za svým vysvětlením, které nastudoval podle knihy jiného autora. Vídeňský profesor Mendelovi osvědčení neudělil.

„Je úsměvné, že brněnský polyhistor při zkoušce selhal v předmětu, kterému se pak po zbytek života věnoval a exceloval v něm,“ zdůrazňuje ředitel brněnského Mendelova muzea Ondřej Dostál.

2 se postavil proti daňovému zákonu?

Coby opat brněnského opatství nesouhlasil s novým vládním nařízením, které upravovalo zdanění starobrněnského kláštera. Podle něj daň za stavbu činila sedm tisíc zlatých, což Mendel považoval za přemrštěnou částku a navrhoval platit jen dva tisíce.

Ve sporu mu radili právníci z Brna i Prahy a neoblomně obesílal úřady žádostmi a prosebnými listy. Přestože bojoval až téměř do konce svého života, neuspěl. Kvůli sporu navíc přišel o většinu svých přátel, dostal se i do neobliby samotných augustiniánů.

„Paradoxem bylo, že dva roky po Mendelově smrti vláda sama uznala, že nařízení postrádá smysl, a zrušila ho,“ říká Dostál.

3 šéfoval hypoteční bance?

Nejvyšší představený brněnského opatství se musel kromě reprezentování starat i o klášterní finance. Mendelova vzdělanost a společenské postavení mu dopomohly k postu zástupce ředitele Moravské hypoteční banky a po skončení ředitelova funkčního období ho na pozici nahradil.

Bankovnímu úřadu ale nešéfoval dlouho, tři roky po jmenování zemřel.

4 antarktická polární stanice nese jeho jméno?

Mendel se kromě genetiky zabýval i šlechtitelstvím, včelařstvím či meteorologií. Nauce o počasí dal prostor ve většině svých spisů. Pozoroval klimatické jevy a pečlivě zaznamenával své postřehy. Dokonce zmapoval průběh místní bouře výjimečné lokalitou a svou délkou trvání.

Mendel se zasloužil také o výstavbu několika moravských meteorologických stanic, konkrétně v Kroměříži, Hukvaldech nebo Hranicích. Masarykova univerzita v roce 2007 otevřela v Antarktidě polární stanici nesoucí jeho jméno.

5 sloužil v nemocnici?

V dřívějších dobách bylo obvyklé, že kněží vypomáhali v nemocnici. Nevyhnul se tomu ani Mendel. Ovšem pobyt v infekčním prostředí, mezi smrtelně nemocnými, kterým už nešlo pomoci, budoucího všeuměla deprimoval.

„Špatně snášel stres a psychické vypětí. Nakonec to vyústilo v psychosomatické problémy. Zkrátka se mu udělalo zle i fyzicky,“ vysvětluje Dostál. Existují ale domněnky, že Mendel své zdravotní problémy pouze simuloval, aby se náročné služby zbavil.