Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Chléb a voda, tma, řetězy. Nejtěžší vězení na Špilberku nešlo přežít

  9:26aktualizováno  9:26
Před 160 lety, v únoru 1858, oficiálně přestala sloužit věznice na brněnském Špilberku. A z hradu se stala kasárna rakouské armády.

Vězeňská cela na Špilberku pro 29 trestanců | foto: Repro: Hrad Špilberk

Roky jdou, roky jdou, kolik já měl toho v merku, jdou, roky jdou, ale já jsem na Špilberku.

Tak se to zpívá v písni Zdeňka Rytíře a Michala Tučného o jednom z nejpověstnějších vězňů brněnského hradu na albu Jak to doopravdy bylo s Babinským.

Fotogalerie

„Starý lotr“ Venca z Pokratic, jak se Babinský vlastně jmenoval, si na Špilberku skutečně odseděl valnou část ze svého dvacetiletého trestu. Takže i on proslavil Brno jako sídlo zvláště krutého arestu v hlubinách zdejších kasemat.

Ten přestal fungovat přesně před 160 lety, jeho drsná pověst ale žije dodnes. Je založená na zkušenosti mnoha politických vězňů, kteří v „žaláři národů“ strávili obvykle svá nejhorší léta, pokud z něj vůbec vyšli.

Tato pověst však není úplně spravedlivá k dějinám Špilberku, jak upozorňuje historik Pavel Košťál z Muzea města Brna, které od roku 1960 sídlí právě na brněnském hradě. Špilberk je podle něho zbytečně ochuzován o své význačné kapitoly – třeba ze druhé půle 14. století, kdy v něm sídlili moravští Lucemburkové, nebo z roku 1645, kdy pevnost sehrála zásadní roli při vítězné obraně Brna před Švédy.

„Na druhé straně to ale vnímám jako určité memento,“ soudí Košťál o „žalářnické“ pověsti brněnské památky. „Ta Brno odlišuje například od Prahy a i v dnešní době ukazuje, že svoboda je hodnotou, za niž stojí bojovat i přes riziko pronásledování či nepochopení,“ podotýká historik.

Z omáčky se dělalo nevolno

Velkým počtem politických vězňů, kteří zde byli soustředěni z celé habsburské monarchie, bylo brněnské vězení výjimečné. „První větší skupinou byli uherští jakobíni na konci 18. století, ve 20. a 30. letech 19. století tu byli Italové a největší počet, téměř dvě stě mužů, pocházel z polské Haliče, zejména po porážce takzvaného krakovského povstání z roku 1846,“ vypočítává Košťál.

Jak šel čas s vězením na Špilberku

  • 1621 – na Špilberku jsou vězněni moravští účastníci stavovského povstání proti Ferdinandovi II. Jako poslední byl propuštěn roku 1626 Jan Kryštof z Říčan.
  • 1742 – zemský inženýr plukovník Rochepine vede stavbu kasemat plánovaných jako skladiště proviantu a bezpečný úkryt vojáků při válečném nebezpečí.
  • 1749 – na Špilberku ve vězení umírá velitel pandurů baron Trenck.
  • 1783 – císař Josef II. vyňal kasematy a přilehlé příkopy z pravomoci vojenského velení a rozhodl o jejich přeměně na civilní věznici.
  • 1820 – je zde zrušena vojenská pevnost a hrad přeměněn na velkou státní věznici.
  • 1822 – jsou zde zavřeni první italští vězňové, příznivci karbonářského hnutí.
  • 1832 – poprvé vyšla kniha Silvia Pellica Le mie prigioni (Mé žaláře) popisující podmínky ve vězení na Špilberku. Záhy je přeložena do dalších jazyků a zaslouží se o pověst Špilberku jako proslulého „žaláře národů“.
  • 1858 – na Špilberku je dovršeno zrušení věznice a hrad je nadále využíván jako kasárna.
  • 1880 – major Anton Costa Rosseti veřejnosti prvně zpřístupnil kasematy coby žalář s řadou legend.
  • 1. světová válka – lidé jsou zde vězněni například za šíření protirakouských a protiválečných letáků.
  • 1939–1940 – vězní zde odpůrce nacistické okupace většinou na cestě do dalších věznic a koncentračních táborů.
  • 1960 – československá armáda předala hrad Muzeu města Brna.

Proslulost přinesl Špilberku právě jeden z italských karbonářů, křehký básník Silvio Pellico pocházející z města Saluzzo v Piemontu. Dramatik narozený v roce 1789 spoluzaložil v roce 1818 časopis Conciliatore, který zveřejňoval vlastenecké příspěvky s požadavky na sjednocení Itálie, jejíž severní část patřila tehdy Rakousku. Přidal se také k ilegálním revolučním karbonářům ovlivněným svobodnými zednáři.

Rakouská vláda časopis záhy zakázala a začala karbonáře zatýkat. V únoru 1820 odsoudila Pellica k trestu smrti oběšením, který císař zmírnil na patnáct let žaláře. Po zkrácení trestu si básník na Špilberku odseděl od 18. února 1822 do 1. srpna 1830 bezmála osm a půl roku.

Po svém propuštění napsal Pellico svou slavnou a do mnoha jazyků přeloženou knihu Mé žaláře, o níž kníže Metternich prohlásil: „Tato kniha zasadila Rakousku větší ránu než vojenská porážka.“

A kromě toho v ní básník popsal velmi podrobně také poměry v brněnském vězení. „Osaměl jsem v té děsné jeskyni, uslyšel jsem zavírati se závory a v polosvětle, vnikajícím sem vysokým okénkem, zahlédl jsem holou lavici, určenou mi za lože, a obrovský řetěz ve zdi,“ popsal vězeň své první chvíle na Špilberku. K nim připojil, že nakonec dostal jen jeden řetěz, který mu poutal nohy, zatímco druhý byl určen jedině, kdyby „se nechoval klidně, počal zuřiti a mluviti neslušnosti a sprostotu“.

Kus černého chleba byla za Pellica ve vězení dávka na dva dny, ale vězňové tehdy už dostávali i oběd. „Byl na dvou železných talířích: na jednom byla prabídná polévka, na druhém luštěniny s takovou omáčkou, že už z té ‚vůně‘ bylo člověku nanic,“ píše Pellico.

Když se mu nedařilo polknout zprvu ani sousto, jeho soucitný žalářník mu radil: „Jen si dodejte odvahy! Musíte si navyknouti na toto jídlo. Jinak by se vám mohlo státi, že byste nejedl nic než kousek chleba, a to by znamenalo umřít vysílením.“

Přikování za kruh kolem pasu

I toto tvrdé vězení však bylo pro politické vězně vlastně luxusem proti nejtvrdšímu žaláři monarchie, který zde byl pro nejtěžší zločince zřízen v 80. letech 18. století za vlády Josefa II.

„Pobyt v kobkách bez přístupu denního světla, umístěných ve spodním patře kasemat, které dřív sloužily jako skladiště proviantu vojska, neumožňoval odsouzeným delší přežití než v řádu několika měsíců,“ popisuje Pavel Košťál tehdejší zařízení především pro úkladné vrahy.

Ve zvláštních komůrkách ze silných fošen a trámů zde byli odsouzení drženi skutečně jen o chlebu a vodě a navíc přikováni „tři stopy dlouhým a 21 liber těžkým řetězem“ (asi 95 centimetrů a 10 kilogramů) k dolní kládě zadní stěny komůrky. Zároveň byl tento řetěz upevněn na zhruba půlmetrový další řetěz spojující okovy na nohou. Trvalé přikování neumožňovalo vězněným opustit komůrku ani při nemoci, ani za prací.

Zostřeným trestem bylo přikování za kruh kolem pasu, což zažil třeba voják Josef Lippmann odsouzený v roce 1786 za to, že zezadu zastřelil svého desátníka. Přikovali ho k zadní stěně dokonce i za kruh kolem krku a také ruce měl připoutány ke stěnám kobky na takovou délku, jen aby si dosáhl do úst.

Stejně byl v roce 1788 patrně přikován i dvacetiletý zločinec Filipčuk odsouzený na šedesát let, jenž toto strašné uvěznění vydržel skoro dva roky. Takže se sice dožil roku 1790, kdy byl tento způsob trestu zrušen, ale zemřel asi měsíc poté, co jej přenesli do vyšších pater kasemat. Při uvedené stravě umírali vězni kromě dalších nemocí na kurděje způsobené nedostatkem vitaminů.

„Nejtvrdší kasematní vězení, které na Špilberku fungovalo za Josefa II., by nevydržel nikdo – tehdy ani nyní,“ domnívá se Košťál.

„Na druhou stranu třeba podmínky, v nichž byli vězněni například Italové v první půli 19. století, byly daleko lepší, než tomu bylo například v nacistických či komunistických věznicích ve 20. století,“ neopomene zmínit historik, který skutečnost, že právě Italové nesli své uvěznění na Špilberku velice těžce, vysvětluje také tím, že šlo většinou o lidi z lépe situovaných společenských kruhů, jimž zde navíc chybělo slunce či kulturní vyžití.

Vězeň, který nestrádal

Navzdory tomu seděli na Špilberku i mnozí prominentní odsouzení. Vůbec nejslavnějším z nich je patrně vůdce pandurů, baron František Trenck – napůl voják, napůl zločinec – jemuž ale císařovna Marie Terezie vděčila za pomoc v boji o rakouské dědictví proti Prusku, Francii, Bavorsku a Turecku.

Baron, který měl spousty nepřátel, byl v roce 1745 odsouzen zmanipulovaným soudem k smrti, což císařovna změnila na jeho doživotí na Špilberku.

Baron Trenck byl prominentním vězněm. Na Špilberku měl i svého sloužícího, obýval dvě místnosti, jídlo a lepší pití si směl také opatřit, dokonce prý v neděli obědvával u velitele pevnosti. Když pak 4. října 1749 v Brně zemřel, byl pochován do kapucínské hrobky. A jeho mumifikované tělo tam dodnes spočívá ve skleněné rakvi.

„Při loňském výzkumu jeho mumifikovaných pozůstatků opustilo Trenckovo tělo po 268 letech poprvé prostory hrobky, aby bylo zkoumáno soudobými metodami, jako je například CT vyšetření,“ doplňuje Košťál poslední události kolem vůdce pandurů. „Zjistilo se přitom mimo jiné, že takzvaný Trenckův palec, umístěný donedávna ve sbírkách Muzea města Brna, skutečně patří baronu Trenckovi,“ usmívá se historik.

A co tedy bylo podle něho na špilberském vězení nejhorší? „Když ponecháme stranou nejotřesnější podmínky v kasematech 80. let 18. století, pak zkrátka to, co na každém vězení: odloučení od rodiny a přátel, vytržení z běžného života i nemožnost svobodného pohybu,“ zdůrazňuje Košťál.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Úplné seznamy kandidátů do zastupitelstev obcí podle okresů pro Jihomoravský kraj:

Volby do Senátu

Ve volbách do Senátu 2018 se v Jihomoravském kraji volí v obvodu 56 - Břeclav a v obvodu 59 - Brno-město. Pokud žádný z kandidátů nezíská v daném obvodu nadpoloviční většinu, bude se druhé kolo senátních voleb konat 12. a 13. října.



Nejčtenější

Superbiky v Brně končí, důvodem jsou vysoké finanční ztráty

Fanoušci na mistrovství světa superbiků v Brně.

Masarykův okruh ztrácí jednu z nejzajímavějších položek ve svém programu. Mistrovství světa superbiků, které se tam...

Nehoda, která změnila železnici. Lidé z okolí se po ní neštítili rabování

Ilustrační snímek

Přesně 90 let dnes uplynulo od pohřbu železničářů, kteří zemřeli při jedné z nejtragičtějších událostí v dějinách české...



Chataři na kraji Brna mají strach z narkomanů a bezdomovců, už se střílelo

V chatové oblasti mají místní strach z bezdomovců a narkomanů. Policejní pásky...

Lidi ze zahrádek a chat v brněnské čtvrti Obřany tyranizuje parta narkomanů, kteří se zabydleli na některých pozemcích....

Developer chce v Brně nový mrakodrap, proti jsou místní i architekt města

Projekt s názvem Lidická 77 počítá s mrakodrapem naproti parku Lužánky....

Uprostřed bloku v Lidické ulici v Brně chce developer stavět 80 metrů vysoký kolos, do kterého se má vměstnat 177 bytů....

Migranty v návěsu odhalil řidič kamionu na cestě z Turecka až v Mikulově

V nákladovém prostoru kamionu se skrývali čtyři nelegální migranti.

Na čtyři muže ukryté pod plachtou kamionu narazili ve čtvrtek v Mikulově jihomoravští policisté. Černí pasažéři, kteří...

Další z rubriky

Elektrodový kotel za 61 milionů promění přebytky elektřiny na horkou vodu

Instalace elektrodového kotle Tepláren Brno.

Teplárny Brno zprovoznily v areálu Červený mlýn největší elektrodový kotel v Česku. Ten posílí spolehlivost dodávek...

Recidivista ukradl tři banány, poté prodavači kolenem vykopl zub

Na zadržených banánech si budou moci pochutnat zvířata ze zoologické zahrady v...

Napadením prodavače vyvrcholila minulý týden banální krádež ovoce v Hodoníně. Když se prodavač dožadoval vrácení zboží,...

Auto smetlo dva dělníky, kteří pracovali u kanálu v silnici

Zásah letecké záchranné služby na Vysočině. (Ilustrační snímek)

K neobvyklé nehodě ráno vyjížděli záchranáři a policisté do Jamolic na Znojemsku. Auto tam srazilo dva dělníky, kteří...

Najdete na iDNES.cz