Dva měsíce se 14 úředníků vypořádávalo s připomínkami a námitkami, jež se na odbor územního plánování a stavebního řádu krajského úřadu snesly k takzvané aktualizaci zásad územního rozvoje (ZÚR). Byly strojově vytvořené a sešlo se jich přes 27 tisíc.
„Pracovali jsme i o sobotách, pomáhali nám brigádníci. Vůbec nejrozsáhlejší podnět měl 7 801 dílčích připomínek, které se lišily v drobnostech. Je evidentní, že někdo nahrál data a nechal si sestavit jednotlivé kombinace počítačem. Týkaly se hlukových a rozptylových studií. Mezi nimi byly ukryty dvě připomínky ohledně plánované R43,“ líčí vedoucí odboru Eva Hamrlová.
Úředníkům se nicméně podařilo všechny záludnosti vyřídit a ve čtvrtek krajští zastupitelé s největší pravděpodobností aktualizované ZÚR schválí. A s nimi i plánovanou podobu „Hitlerovy dálnice“ R43 přes Bystrc, Kníničky, Kuřim a řadu menších obcí na sever od Brna.
„Nepředpokládám, že návrh projde jednomyslně. Ovšem nemám signály, že by dokument neměl být schválen vůbec,“ podotýká náměstek jihomoravského hejtmana pro územní plánování Martin Maleček, jenž v krajských volbách opět kandiduje za hnutí Starostové pro jižní Moravu.
Jenže právě čtvrtečním schválením se boj o „správnou“ trasu překlopí do nové, finální fáze. Odpůrci navrhované varianty kontroverzní silnice totiž avizují, že u soudu zabojují desítkami žalob.
„Ozve se 22 zástupců veřejnosti, a když k tomu přičteme starosty obcí, dostaneme se na dvě až tři desítky kvalifikovaných žalobců, za kterými stojí tisíce lidí,“ oznamuje Petr Firbas, dlouholetý kritik německé varianty R43.
Soudních tahanic se nebojíme, zní z kraje
Zásadami územního rozvoje se soudy zabývaly už v minulosti několikrát, naposledy když novou verzi nechal také těsně před krajskými volbami v roce 2016 prohlasovat exhejtman Michal Hašek (ČSSD). Konečným stanoviskem dal pak Ústavní soud Jihomoravskému kraji za pravdu. A hejtmanství věří ve stejný výsledek i tentokrát.
„Vím, že obě strany sporu se budou odvolávat. Kraj si však za svou variantou stojí a je připraven za ni bojovat,“ nastiňuje Maleček a upozorňuje, že žaloby nemají odkladný účinek. Po schválení zastupitelstvem bude dokument ještě zhruba měsíc vyvěšený na úřední desce a pak nabude platnosti.
Každopádně veškeré spory ohledně R43 se stočí na 16 nejkritičtějších míst. Odpůrcům vadí hlavně to, že hlučná silnice povede blízko jejich domovů.
„ZÚR budou odstřelované ze severu z obcí Drásova, Všechovic, Skaliček, Malhostic, Lubě a Malé Lhoty. Z jižní pak z Ostopovic, Troubska, Bosonoh, Bystrce, Kníniček, Rozdrojovic a nejspíš také z Moravských Knínic. Část obcí hodlá postupovat společně. Klíčovým bodem je pak Kuřim,“ poznamenává Firbas.
Obyvatelé Kuřimi se totiž rozdělili na dva tábory. Příznivce schvalované varianty podporuje vedení města, proti jsou lidé z jižní zástavby.
„Jižní obchvat povede v těsné blízkosti našeho sídliště. Je to pouze 120 metrů od zahrad. Hluk, vibrace a provoz bude obtěžovat dva tisíce místních. Silnice povede přes mostní estakádu, a to ve výšce deseti metrů, zatímco domy jsou tu do sedmi metrů. Pak bude pokračovat drahým tunelem skrz horu, navíc tudy vede březovský vodovod,“ líčí jeden z odpůrců jižního řešení obchvatu, předseda spolku Spokojené Díly Květoslav Pazourek.
Brněnské městské části s plánem nesouhlasí
Problémy s R43 mají také v brněnské Bystrci. „Silnice v původní Hitlerově trase je o řadu kilometrů delší a vede přes rekreační oblasti Kníničky, Bystrc a Bosonohy – a právě Bystrcí se musí procpat úzkým korytem vedle řeky, protože lidé míří hlavně do centra, do Židenic a Zábrdovic. To je nejkrizovější úsek celé dálnice,“ míní Firbas.
Vedení brněnských městských částí s plánovanou výstavbou nesouhlasí, což však podle Malečka není směrodatné. „Řídíme se podle Brna, které nám dalo jedinou podmínku – že trasa R43 bude skrz Kníničky a Bystrc v tunelu, tubusu a překrytá,“ připomíná náměstek.
Boj proti silnici spojil další čtyři obce – Drásov, Malhostovice, Všechovice a Skaličku. „Navrhovaná varianta vede 60 metrů od posledního domu Malhostovic a na druhé straně v Drásově se staví. Lidé, kteří si dnes berou hypotéky, možná netuší, že za několik let jejich domy spadnou klidně na desetinovou cenu. Podobně jsou na tom Všechovice a Skalička,“ popisuje František Grézl z Malhostovic.
Podle něj je těžko proveditelný slibovaný tunel, a to kvůli vodovodu z Vírské přehrady a rázu krajiny.
Uleví se Rosicím i Rohlence
Kontroverzní R43 nicméně není jedinou položkou, kterou aktualizované ZÚR řeší. Po schválení dokumentu se mnoho projektů „pohne z místa“, a to bez žalob. Nejvíce si oddechnou lidé z Rosic. Obchvat města je v nové verzi dokumentu naplánovaný z jižní strany města.
„Už dlouho po něm voláme. Je to sice zásah do krajiny, ale na druhou stranu odvede dopravu ze silnice první třídy, která doslova půlí obec. Roky nás trápí hluk, smog a hlavně fakt, že ve špičce se nedá ani přejít na druhou stranu,“ jmenuje místostarosta Rosic Lukáš Volánek (Rosice našima očima).
Podle Hamrlové pomůže ZÚR vyřešit i křižovatku na Rohlence, která je nepřehledná a není v souladu s předpisy. Rozjedou se i jednání o výstavbě odpočívadel pro kamiony, jichž je v kraji nedostatek.
Dokument pomůže rovněž řadě strategických staveb, jako jsou třeba páteřní plynovody. Plánovat se na jižní Moravě začnou i vysokorychlostní železniční tratě. Ta první má vést z Brna do Vranovic.
Přípravu územního plánu Brna žaloby nezastavíAni očekávané žaloby na aktualizované zásady územního rozvoje kraje neshodí přípravu územního plánu v Brně. „Schválenou variantu, ať už napadenou, nebo ne, zapracujeme a připravíme územní plán pro druhé veřejné projednávání,“ ujišťuje brněnský radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL). Právě kvůli protestům vůči R43 město připravilo architektonickou studii a představuje ji lidem. „Třeba v Bystrci povede silnice pod zemí. A nad ní budou plochy pro bydlení, zeleň a rekreaci,“ popisuje Chvátal. Podle něj chce Brno harmonogram dodržet za každou cenu. „Jak dlouho soudy potrvají, těžko říct. Pravděpodobně ale nový územní plán schválíme dřív a stihneme lhůtu do konce roku 2022,“ dodává radní. |
