Nová kniha Honzy Hlaváčka – 50 odstínů hantecu – vychází v nakladatelství Jota...

Nová kniha Honzy Hlaváčka – 50 odstínů hantecu – vychází v nakladatelství Jota a stojí 298 korun | foto: Marie Stránská, MAFRA

Půl kila hantecu a kuchařka k tomu. Žanek má novou bichlu

  • 2
Když to v někom je, tak to musí ven jak mléko z kozy, směje se Honza Hlaváček neboli správně Žanek Dóznička, největší šiřitel brněnského hantecu současnosti. A že to s tím svým příslovím myslí vážně, dokazuje, nejen když si objednává „škopek“, ale také ve své nové publikaci s názvem 50 odstínů hantecu.

Jde o knihu plnou rozhovorů, v nichž vysvětlují svůj vztah k hantecu jak celebrity, tak lidé, kteří k němu mají blízko. Cílem je nejen pobavit, šokovat nebo zavzpomínat, ale především šířit hantec mezi mladými. „Tato bichla by měla ukázat, že i celebrity hantec používají, že ho nezavrhují,“ vysvětluje autor.

O svém vztahu k hantecu hovoří padesát, nebo jak by řekl Hlaváček „půl kila“ osobností, třeba herci Pavel Zedníček a Bolek Polívka či zpěvák Laďa Kerndl. Někdo nostalgicky, někdo s humorem, všichni ale pozitivně. „Hantec, to je životní filozofie, postoj a stav duše,“ tvrdí například bavič a moderátor Petr Novotný a Hlaváček mu dává za pravdu. „Nejde jen o tu mluvu, je to vše dohromady,“ přiznává.

Sám si bere příklad ze svého předchůdce, nejslavnějšího propagátora hantecu Franty Kocourka, a vyvádí jednu vylomeninu za druhou. Jednou z nich jsou třeba svatební obřady v hantecu, směsice rádoby vznešené úřední mluvy a hospodské hantýrky.

Recept z knihy

Tvarglová bomba

Tato chálka je unikátem moravských a brněnských domácností. Existuje pro ni ještě jeden, vulgárnější jednoslovné název. To slovo velice ochotně před lety přeložil z angličtiny náš prezidentské Zeman ve svém sdělení národu.

Z čeho to ufachčíme: tvargle, škopek, cvíbl

Jak to ubóchneme: Všechny ingredience se uzavřó do krabičky na tři dny a vystaví se na fenstr, aby na to rumplovala zoncna. Po zvláštní chemické reakci vznikne živá, bobtnající hmota, kteró si největší odvážlivci namažó na brzdu a natlačí do štrycle. Je to jasná válka, že na tuto laskominu v hotelích vyšší kategorie nenarazíte.

Od své nové knihy si Hlaváček hodně slibuje, a rozhodl se ji proto pokřtít rovnou třikrát. A ve velkém stylu. První křest se totiž odehraje v Las Vegas. „Co se stane ve Vegas, to je nejlepší. Ve Vegas je totiž všechno nejlepší,“ směje se Hlaváček. Další křest bude koncem října v Brně a poslední v Praze.

„Žanek“ věří, že zaujme hlavně mladou generaci, i když jeho přátelé mu spíš doporučují vytvořit mobilní aplikaci. Internetový slovník už existuje, zájem mladých o hantec ale neroste. „Děcka dnes chtějí, aby se jim vše naservírovalo pod nos, nechtějí nic vymýšlet. Když s tím ale člověk začne, je odměněn tou komikou,“ tvrdí Hlaváček.

Recepty s příběhem

Kromě rozhovorů má publikace ještě druhou část, která by se dala nazvat 50 chutí v hantecu. Čtenáři v ní najdou recepty pyšnící se vtipnými názvy a hlavně nezvyklými ingrediencemi. „Jsou to recepty s příběhem. Mám je buď od kamarádů, nebo jsou to nějaké zvláštní recepty, které znám. Obsahují šokující ingredience, ale ve skutečnosti je to pak hrozně dobrý. Podle všech padesáti receptů jsem uvařil a výsledek ochutnal, abych měl jistotu, že to bude k jídlu. Taky jsem za tu dobu přibral dvanáct kilo,“ krčí rameny Hlaváček, těžkou hlavu si z toho ale nedělá.

Aby toho vtipu v kuchařce nebylo málo, najde čtenář u každé extra dobré speciality obrázek pejska. Je, nebo spíš byl to pes od Hlaváčků. „On byl přítomný u toho vaření a vždy ty mé výtvory dojídal. To víte, že si ze mě dělali srandu, že umřel z toho jídla, ale on umíral už dlouho,“ brání se Hlaváček.

Šiřte hantec, žádají osobnosti v knize

Helena Vondráčková: „S hantecem jsem se seznámila díky kamarádům z orchestru Gustava Broma. Pamatuji si výrazy jako ‚zoncna mu rumpluje do bazéďáka‘ nebo ‚jezdíme šalinó‘. Faktem je, že když hantec lidi slyší, tak jim přináší úsměv na tvářích. Mnozí si s ním nevědí rady, ale já si myslím, že z něj vyzařuje pozitivní energie.“

Pavel Zedníček: „Hantec mě vždy moc bavil. Třeba hláška jako ‚pali vod rybízu, nebo ti vysadím bubeníka‘, což znamená vypadni od té holky, nebo ti dám do držky. Hantec musí především rozšiřovat Brňáci, co tam žijó. Hlavně místní komedianti. Mělo by se tak mluvit v rádiu a číst tam třeba v hantecu ty povídky. A především využívat všechna média, včetně Facebooku a YouTube.“

Jiří Pecha: „Je škoda, že hantec vymírá. Je už jiná doba. Naštěstí se alespoň ty slova, jako šalina, šmirgl, prýgl, čechr, škopek nebo rákoska užívají. Dneska už ale lidi neřeknou, že je něco betálný, ale že je to hustý. Novou generaci hantec nezajímá.“

Petr Švancara: „Je potřeba se pořád v hospodách hantecem bavit a nesnažit se furt za každou cenu bavit spisovně. Tam je ten hantec prostě povinnej. Měli bysme ho předávat našim dětem, aby věděly, proč tak mluvíme, že je to naše hrdost a symbol Brna. Je to památka a historicky k nám patří. Já tak své děcka vychovávat budu a doufám, že ostatní Brňáci taky.“

Karel Voříšek: „Baví mě rivalita Prahy a Brna. Hodně se teď mluví o migraci, stěhování národů, přitom vy Brňáci jste Prahu osídlili už dávno. Každý správný Pražák je z Brna, říká se. Miluju, když jako správný lonťák hledám v Brně cestu a všichni mě spolehlivě pošlou přes Šilingrák někam doprava pod Špilas. Kdysi jsem tápal, teď už vím. Na hantecu se mi líbí, že je. Je to kus srdce, který zamilovaný mladík navždy dává svojí Havajce.“