Investor uvažuje i o tom, že by na budově nádraží, která zůstane stát v centru města i po případném odsunu nádraží, znovu vyrostla věž, zničená za války. O tom, zda bude symbolická brána do města znovu úplná, budou rozhodovat i Brňané. Názory architektů se různí.
"Snad už příští týden se sundají z nádraží sochy, které necháme za dva miliony zrestaurovat. Pak vyroste kolem nádraží lešení, budova se zakryje plachtou a začne oprava fasády," uvedl Radek Konečný, šéf společnosti Brno new station development, které magistrát svěřil revitalizaci pozemků pod brněnskýmnádražím i opravu výpravní budovy.
Na plachtě, která lešení kolem budovy zakryje, bude nakreslené nádraží i s druhou věží. "Aby si lidé dokázali představit, jak vypadalo. A zároveň vyhlásíme anketu, v níž se mohou lidé vyjádřit, zda chtějí, nebo ne, aby se věž znovu postavila," vysvětlil Konečný.
Druhá věž zmizela z nádraží na konci druhé světové války. Někteří architekti s její obnovou souhlasí, jiní to považují za falšování dějin. "Já znovuobnovování nefandím, ale na druhou stranu chápu tento sentiment. Je to také snaha o doplnění symetrie, která znamená určitý řád a je uklidňující. Podle mě je to ale zbytečné," myslí si architekt Antonín Novák.
Podílet by se mohla Jiřičná
Naopak Petr Hrůša považuje brněnské nádraží za architektonickou hodnotu, která přetrvává navzdory proměnám toho, co je zrovna moderní. "A v takovém případě mi rekonstrukce nevadí a souhlasím s ní. S dvěma věžemi se obnoví původní kompozice stavby," uvedl Hrůša.
Je však možné, že druhá věž nádraží nebude pouhou historickou replikou. O spolupráci na architektonickém řešení celého území v okolí brněnského nádraží totiž projevila zájem světoznámá architekta Eva Jiřičná.
"Procházeli jsme spolu s Evou Jiřičnou území a zaujalo ji to. Uvidíme, jak to dopadne. Ale myslím, že se to vyvíjí pozitivně," řekl Radek Konečný.
Slavná česká architektka by se tak zapojila do dalšího brněnského projektu poté, co nedávno oznámila spolupráci na rekonstrukci funkcionalistického hotelu Avion.
"Věž dodávala důstojnost"
Podle Hrůši by Jiřičná i v případě dostavby věže upřednostňovala moderní pojetí.
"Bude prezentovat opačný názor než já. Jestli to udělá po svém, držím jí palce. Myslím, že v jejím případě lidé obdivují spíš ji jako ikonu než dílo samo," podotkl Hrůša.
|
„Moc bych si přála, aby se ta věž vrátila. Vyvažuje totiž průčelí budovy.“ |
Pravá věž Hlavního nádraží, která byla dvojčetem té levé, byla zničená při velkém náletu na Brno v listopadu 1944. Brněnská historička Milena Flodrová zažila staré nádraží. S věží. "Vypadalo úplně jinak, důstojněji. Moc bych si přála, aby se ta věž vrátila. Vyvažuje totiž průčelí budovy," míní.
Nejen chybějící věž, ale i přístavba, ve které jsou teď potraviny a kasino, podle ní mrzačí krásnou budovu. "Původně tam bylo litinové sloupoví, pod kterým stávaly fiakry a poté i taxíky," řekla.
Zmizí herny a nonstopy
Podle Radka Konečného by měly časem vymizet i nonstopy a herny tam, kde na to má společnost Brno new station development vliv. "Chceme nájemce z okolí nádraží dostat pryč. Kde jim končí smlouvy, tam už jsme je neprodlužovali, třeba stánkařům s oblečením na Malé Americe," uvedl Konečný.
Kromě fasády nádraží se časem dočkají rekonstrukce i vnitřní prostory. "Vzniknou tam nové obchody, už máme zájemce z nadnárodních sítí rychlého občerstvení," uvedl Konečný.
Brno new station development má však svěřenou nejen budovu nádraží, ale i území od Benešovy třídy přes takzvanou Malou Ameriku až k řece Svratce.
Na řešení zástavby prostoru už vzniká koncepční studie. Hotová bude do konce roku. Ta území rozdělí na tři celky, aby se mohly rozvíjet nezávisle na sobě. "U staré výpravní budovy může vést městská rychlodráha, což by například proces výstavby v této části zpomalilo," uvedl Konečný.
