Karel Štěpaník u stavby Dobrovského tunelů v Brně

Karel Štěpaník u stavby Dobrovského tunelů v Brně | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Hluk dopravy z Dobrovského tunelů mají pohltit stěny i další stavby

  • 35
Sdružení Velký městský okruh Brno v čele s Karlem Štěpaníkem navrhuje protihlukové stěny, asfalt tlumící zvuky či dopravní omezení na největší dopravní stavbě v jihomoravské metropoli. Snaží se o to proto, aby aby dokončované Dobrovského tunely v Brně neztrpčovaly lidem v jejich okolí život.

Na stavbě Dobrovského tunelů se živě pohybují bagry a dělníci ve žlutých vestách. Z lávky u Korejské ulice je pozoruje Karel Štěpaník ze sdružení Velký městský okruh Brno, který deset let bojoval, aby byly tunely důkladně odhlučněné.

Zájemcům ukázal, jaká opatření proti hluku jsou už hotová i co se ještě chystá. "Předmětem sporu jsou a byly především protihlukové stěny v Hradecké ulici. Bez nich by byl podle odborné studie výrazně překročen hlukový limit 58 decibelů. Problematická je i přilehlá odbočovací rampa," popisoval Štěpaník.

Dobrovského tunely v Brně

Jeho sdružení loni na podzim uzavřelo dohodu s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD): aktivisté stáhnou žalobu a nebudou blokovat dokončení desetimiliardové stavby, na oplátku budou u hlukových měření.

Ta by měla začít už letos na jaře spolu se spuštěním zkušebního provozu. "Jako možná opatření vidíme především protihlukové stěny v Hradecké ulici, povrch z asfaltu, který by tlumil hluk a usměrnění dopravy," popsal Štěpaník.

Nákladní doprava povede pod zemí

Poslední bod se pojí se snahou dostat do tunelů co nejvíc aut. "Kapacita tunelů je nyní dvojnásobná, přestože původně tam měl být jen jeden tubus. Po havárii v Rakousku ale hasiči trvali na tom, aby byl každý směr odděleně. Nákladní doprava by proto měla jezdit jen tunely," dodal Štěpaník.

Dobrovského tunely

Ražba tunelů, které spojí Žabovřesky a Královo Pole, byla zahájena v únoru roku 2008. Dva paralelní dvoupruhové tunely budou dlouhé asi 1 250 metrů. Projekt je jednou z nejdůležitějších dopravních staveb v Brně. Jako součást velkého městského okruhu svedou tranzitní dopravu mimo vnitřní město. Tam by se po dokončení tunelů měla snížit hustota dopravy.

Které z navrhovaných opatření nakonec ŘSD uskuteční, zatím není jasné. Může to být jen jedno z nich, ale i kombinace všech tří.

"Nejprve musíme přesně zmapovat situaci, právě proto budou hluková měření. Ale třeba s asfaltem, který mírní zátěž, máme dobré zkušenosti," uvedl ředitel brněnské pobočky ŘSD Zdeněk Pánek.

O tunely se aktivisté a silničáři hádali přes deset let. Zhruba polovinu této doby se pak táhly soudní spory. "Kdyby byly splněny podmínky, které vyplynuly z EIA (posuzování vlivů na životní prostředí - pozn. red.), mohlo se vše odehrát v klidu," podotkl včera Štěpaník.

Aktivisté chtěli přes stavby velký kryt, to ale projektant odmítl jako příliš komplikované. Z následného jednání mezi aktivisty i stavaři pak vyšel kompromis: zakryjí se dva pruhy silnice, které doplní protihlukové stěny. V bytech v přilehlých věžácích byla také vyměněna okna za speciální typ, který víc zadržuje zvuky.

Sdružení však trvalo na tom, že i tak budou překročeny hlukové limity. Spor ukončila až loňská dohoda.