Městská práva udělila Hodonínu královna Konstancie prostřednictvím speciální listiny. Právě tuto událost už město od ledna slaví. Jenže historici přišli s tvrzením, že listina může být o několik let mladší.
Určit rok, kdy Konstancie svou listinu vydala, je totiž velmi problematické. Jedno je však jasné. Rok 1228 to nebyl.
"V tomto roce u nás bylo královských měst jako šafránu. Navíc je mohl zakládat jen a pouze panovník (v roce 1228 jím ještě byl Přemysl Otakar I. - pozn. red.). Jemu patřila veškerá půda a jen on mohl existenci královského města zaštítit," vysvětluje Peter Futák, vedoucí Městského muzea ve Veselí nad Moravou a jeden z autorů knihy "Hodonín, dějiny města".
Ovšem v listině královny Konstancie není o Přemyslu Otakarovi I. ani zmínka. "Je to přinejmenším podivné," míní Peter Futák.
Přemysl Otakar I. zemřel až v prosinci 1230. Listina, kterou udělovala městská práva Hodonínu královna Konstancie, tedy musela vzniknout až po tomto roce. A zároveň to muselo být před rokem 1240, kdy Konstancie zemřela.
Jako nejpravděpodobnější se tedy jeví zhruba polovina třicátých let. "Už od druhé poloviny roku 1237 neměla s Břeclavskem, do kterého bylo Hodonínsko začleněno, Konstancie nic společného. Území již spravoval někdo jiný," tvrdí Peter Futák.
Na to, že Hodonín dostal městská práva zhruba o sedm let později, než se dosud předpokládalo, ukazují i další listiny, jimiž královna Konstancie zakládala svá královská města. Například Stoličný Bělehrad nebo Trnavu. Velmi se totiž podobá styl a formulace vět.
"Je vidět, že listiny byly vytvořeny v jedné kanceláři. Navíc všechny listiny obsahují podobná ustanovení, která tehdy byla velmi netypická. Například vymezení práva mílového či svobodná volba rychtáře," napovídá Futák.
Jak starý Hodonín skutečně je, však zřejmě historici nikdy neodhalí zcela přesně. Pramenů je zoufale málo.
