Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z jezer na kraji Brna se line zápach, vyřešit jej má těžba bahna

  7:20aktualizováno  7:20
Když se oteplí, šíří se brněnskou městskou částí Tuřany zápach, který tisícům místních znepříjemňuje život. Mnohdy si ani nemohou pořádně otevřít okna. Za všechno může soustava vodních ploch zvaná Holásecká jezera, která se rozkládá na západním okraji městské části, u dálnice D2.

Plavecké jezero, vyfotografované od jihu z hráze Strakova jezera. Toto jezero je součást přírodní památky Holásecká jezera. | foto: Kirk CC-BY-SACreative Commons

Dříve si lidé stěžovali na radnici, teď už spíše jen rezignovaně kroutí hlavou.

Jezera jsou sice chráněnou přírodní památkou, padesát let je ale nikdo neudržoval a nahromadilo se tak v nich bahno. Nejenom že zapáchá, ale také způsobuje úbytek kyslíku ve vodě. „Několikrát jsme tam vyjížděli kvůli úhynu ryb. Jinde v Brně takové potíže neřešíme,“ konstatoval mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Opakující se problémy potvrdil také předseda místního rybářského spolku Roman Prchal. „Za poslední roky se bavíme asi o osmi metrácích uhynulých ryb. V některých částech jezer už nenajdete jedinou rybu,“ poznamenal Prchal. Hrozilo dokonce, že se v bahně nahromadí toxické látky, chemické analýzy to však neprokázaly.

Až teď místní dostali naději, že se problému zbaví. Magistrát chce investovat do revitalizace jezer, která by znamenala především jejich vyčištění. Nyní hledá prostřednictvím výběrového řízení projektanta, který zpracuje potřebnou dokumentaci.

„Naposledy se bahno těžilo někdy ve 40. letech, za minulého režimu to nikdo neřešil. Doufáme, že se konečně pohneme dopředu a jezera se dají opět do pořádku. Předpokládáme, že hotovo bude do roku 2022,“ sdělil starosta Tuřan Radomír Vondra (Žijeme zde).

V jezerech žijí také vzácní obojživelníci

Za projektovou dokumentaci zaplatí město kolem dvou milionů korun. Až bude hotová, požádá Brno o dotaci z evropských fondů. Celkové náklady na revitalizaci se odhadují na necelých 40 milionů. Samotné práce možná odstartují příští rok.

„Mluvíme o komplikovaném území, do kterého nejde zasáhnout jen tak. Musely se tam provést různé analýzy, aby se zjistilo, proč tam dochází k určitým procesům,“ přibližuje náměstek brněnského primátora pro územní plánování a životní prostředí Martin Ander (Strana zelených).

„Pořád zjišťujeme, jestli tam třeba někdo v minulosti nelegálně nevypustil nějaké chemikálie, proto jsme uvažovali také nad leteckým snímkováním. Nelze vyloučit, že k jezerům někdo nenajede s cisternou a něco do nich nevypustí. To vše ale celý projekt prodražuje,“ vysvětluje Ander, proč příprava na samotné práce trvá tak dlouho. 

Bahno se do jezer dostává splachem půdy z okolních polí. Podle Andera se jedná o přírodní proces. „Právě proto je v některých místech voda natolik mělká, že je tam nedostatek kyslíku a ryby tam nemohou přežít,“ podotkl.

Holásecká jezera mají rozlohu přes 12 hektarů, celková rozloha i s ochranným pásmem je kolem 35 hektarů. Přírodní památkou jsou od roku 1988. Jedná se o unikátní lokalitu, protože se tam vyskytují některé druhy obojživelníků, jako třeba v Česku kriticky ohrožený skokan skřehotavý. Ale také ptáci jako vzácný lejsek šedý. Na jezerech žije i bobr evropský. Rybáři tam v minulosti běžně lovili cejny, kapry, líny, okouny i štiky.

Vznikne areál pro rybáře i naučná stezka

Největším z deseti jezer je Opleta, které vzniklo až v 70. letech 20. století na popud místní rybářské organizace, a to vytěžením zeminy. Při jižním okraji tohoto zvláště chráněného území vede cyklotrasa, jež pokračuje dále až do Rakouska.

A k rekreačním účelům mají v budoucnu sloužit i Holásecká jezera. Magistrát počítá s tím, že se území rozčlení do tří zón určených pro běžné návštěvníky i rybáře. Plánuje také vytvoření naučné stezky. Jednotlivé části území se od sebe budou lišit možností pohybu.

Projekt také počítá s úpravou ploch u břehů, opravou propustků mezi jezery, odstraněním panelového opevnění jezer Opleta a Lávka, vybudováním zpevněné pěšiny včetně laviček i instalací vyhlídkových dřevěných mol na jezerech Opleta, Ledárenské a Plavecké. Vznikne i pás s mělkou vodou pro rozmnožování obojživelníků a nové mokřadní zóny.

Bahno z jezer se využije jako hnojivo. „Předpokládáme, že se bude těžit ze všech rybníků. Ze dvou z nich je potřeba bahno vysušit a vyvětrat. Ani z jednoho z rybníků ale není klasifikováno jako toxický odpad, což je nejdůležitější,“ nastínil Vondra, co s vytěženou zeminou udělají.



Nejčtenější

Zničené plavky místo romantického zážitku. Největší molo v Česku lepí

Největší molo v Česku lepí, pouští smůlu

Brněnská přehrada má největší molo v republice za víc než tři miliony korun, návštěvníci se mu ale vyhýbají. Dřevěný...

Policista odmítl rekordní úplatek 384 milionů korun od hackera

Kriminalista Lukáš Lazecký (vlevo) měl Petru Křístkovi přinést harddisk s...

Mohl si zařídit pohádkový život a procestovat třeba celý svět. Brněnský policista Lukáš Lazecký ale zůstal věrný svým...



Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně

Starosta obce Maršov Jaroslav Bytešník ukazuje vyschlé toky, co vždy mely hodně...

Zákazy plnit z vodovodní sítě bazény a zalévat zahrady už nestačí. V šesti obcích na jižní Moravě platí ode dneška...

Muž na firemní akci uklouzl při skoku do lomu, po pádu na hlavu zemřel

Takhle se v tropických dnech osvěžovala parta kluků u Pavlova poblíž Slavníče...

Pád do zatopeného lomu při firemní akci ve středu večer nepřežil muž středního věku. Přivolaní záchranáři se jej...

Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

Ilustrační snímek

V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor...

Další z rubriky

Bez mobilu ani ránu. Řidiči na jihu Moravy je používají častěji než jinde

Ilustrační snímek

Řidiči na jihu Moravy zvládají za jízdy volat, psát SMS, sledovat weby všeho druhu včetně sociálních sítí. A jak ukázal...

K úhynu ryb v největším moravském rybníce přispěli i přemnožení karasi

V Rybníce Nesyt na Břeclavsku uhynulo více než sto tun ryb.

Z rybníku Nesyt u Sedlce na Břeclavsku vylovili hospodáři už více než sto tun leklých ryb. Škody určitě překročí pět...

Developeři jsou v Brně naštvaní na úředníky, že jim zdržují výstavbu

Ilustrační snímek

Developeři se v Brně dostali do nezáviděníhodné situace. Vše odstartovala novela stavebního zákona, která měla zrychlit...

HUBNUTÍ: Dvojnásobná maminka zhubla 20 kilogramů
HUBNUTÍ: Dvojnásobná maminka zhubla 20 kilogramů

Maminka pod přezdívkou Adenka84 dokazuje, že opravdu lze omládnout! Během pár měsíců zhubla dvacet kilogramů – se dvěma dětmi, při návratu do práce a potížích se štítnou žlázou.

Najdete na iDNES.cz