Kraji se ve zdravotnictví nedaří řešit tak rychle, jak by si představoval, klíčové problémy - nutné dotace v řádech desítek milionů korun ročně na provoz, nedostatek lékařů a sester nebo třeba vysoké náklady na nákup zdravotnických potřeb. Pod taktovkou hejtmana Bohumila Šimka (ANO) už proto vznikl poradní sbor expertů, jehož úkolem je zpracovat analýzu, jakou variantu holdingu zvolit.
Ředitelům některých nemocnic se ale tato myšlenka příliš nelíbí. Obávají se rušení lůžek i celých oddělení. Kraj se hájí tím, že peněz ve zdravotnictví ubývá a je třeba to neprodleně řešit. Právě tomu má pomoct holding, který by nemocnice řídil. A jejich management se mu bude zodpovídat.
„Holding je dobré řešení. Jednotným vedením se může vyřešit třeba duplicita oddělení, která nejsou plně vytížená. Ale také praktičtější věci. Třeba se zjistí, že bude stačit jedna prádelna pro tři zařízení. To všechno může přinést nezbytné úspory,“ přiblížil fungování holdingu ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus, který je členem poradní skupiny.
Podle Karla Doležala, ředitele nemocnice v Hustopečích, ale tato forma vedení vždy nese i rizika.
„Když má nemocnice svého ředitele a samostatné vedení, tak více dbají na potřeby místních pacientů a snaží se jim poskytnout co nejkomplexnější péči. Když se ale něco řídí plošně, tak dochází k rozhodnutím jen na základě ekonomického hlediska,“ myslí si Doležal.
Holdingu přesto výhody neupírá. Třeba centrální řízení společného nákupu energií či materiálu, čímž se dá výrazně ušetřit. Pod palcem podle něj může mít také personální stav ve všech nemocnicích a plošně a hlavně snadněji tak řešit nedostatek lékařů a sester.
Hejtman chce problémy ve zdravotnictví vyřešit co nejrychleji
V podobném duchu jako Doležal situaci vnímá i ředitel tišnovské nemocnice Bořek Semrád.
„Můžu říct deset pozitivních věcí, které holding řeší, ale také deset negativních dopadů. Nicméně s námi se kraj o tomto záměru nebavil. Musíme počkat, s čím přijde,“ řekl Semrád.
Složení poradního sboru
|
A hejtmanství chce mít jasno co nejdříve, nejlépe už na jaře příštího roku. Podle Šimka je totiž nutné řešit situaci ve zdravotnictví rychle a komplexně. Kraj už nadále nechce dotovat provoz nemocnic, na který ročně vynaloží desítky milionů korun. Jednotlivá zařízení by měla být ekonomicky soběstačná.
„Každý ředitel se bojí, že přijde o svůj píseček. Na hejtmanství ale tu situaci vnímáme plošně. To, co si myslí ředitel, že je dobře pro nemocnici, nemusí být dobré pro krajské zdravotnictví jako celek ani pro samotné pacienty. Je potřeba k celé situaci přistupovat trochu tvrdě,“ prohlásil hejtman.
Je dokonce pravděpodobné, že na vedoucí pozice ve všech krajských nemocnicích bude vyhlášeno výběrové řízení.
chybí místa pro dlouhodobě nemocné pacienty
Jižní Morava se podle Šimka s problémy ve zdravotnictví potýká už desítky let.
„V jednáních jsme zatím nedošli ke shodě. Proto jsem rád, že se nám do řešení budoucnosti zdravotní péče v kraji podařilo zatáhnout i náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymulu. Má nadhled nad touto problematikou,“ zmínil dalšího člena expertní skupiny Šimek, který se hodlá krajským zdravotnictvím více zabývat.
V koalici totiž panuje nespokojenost, jakým tempem kraj novou koncepci řeší. „Mohlo by se postupovat rychleji,“ míní třeba náměstek hejtmana Jan Vitula (TOP 09).
Podle zdrojů MF DNES se navíc hovoří o tom, že se kývá židle pod radním pro zdravotnictví Igorem Chlupem (ČSSD). Ten se dlouhodobě hájí tím, že vznik koncepce není snadný.
„Léta se v tomto směru nic nedělalo a ode mě se chce, abych vše zvládl za rok,“ brání se Chlup.
Sedmičlenný poradní sbor se teprve sejde. Kromě vzniku holdingu se bude debatovat i o počtu lůžek. Akutně totiž chybí místa pro dlouhodobě nemocné pacienty. „Už vzniklo několik dílčích analýz,“ uzavřel Kraus.
