Vyhnout se transportu do koncentračního tábora se podařilo jen málo lidem | foto: Corbis

"Holocaust že nebyl? Ze třiceti jsme přežily tři..."

  • 12
Po válce se z celé rodiny sešly jen tři. "Stařenka, moje tříletá sestřenice Růženka a já," láme se hlas Emílii Machálkové, když líčí události staré již šedesát pět let.

Dnes jednaosmdesátiletá Romka přežila holocaust jen díky pomoci tehdejšího starosty Nesovic. Vyjednal totiž pro ni a její dvě příbuzné s gestapem odklad. Když zbytek rodiny odjížděl do koncentračního tábora, bylo Machálkové pouhých šestnáct let.

Ve vozech měla 30 příbuzných
První z mnoha transportů do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka vyrazil z Brna 7. března 1943. Na rozkaz říšského ministra vnitra, vůdce SS a gestapa Heinricha Himmlera. Ve vozech tehdy jelo více než tisíc Romů, mezi nimi i přes třicet příbuzných Emílie Machálkové.

Romové byli podle nacistické ideologie nežádoucí stejně jako Židé. Na Moravě přežilo válečné běsnění pouhých pět stovek Romů, což je desetina jejich původního počtu.

"Popírači holokaustu? To mne bolí"
Na první masový transport se ve čtvrtek vzpomínalo v brněnském Muzeu romské kultury. Akce se koná už šestý rok, nyní se však poprvé konala v sále, ve kterém je stálá výstava zachycující osudy Romů během druhé světové války.

"Pořád mě bolí, že existují lidé, kteří tvrdí, že se nic jako holokaust nestalo, že jsou koncentráky výmysl," řekla Machálková. Za pravdu jí dal i předseda brněnské židovské obce Pavel Fried. "Ve jménu jakési pokřivené svobody slova se u nás toleruje rasismus," rozhořčil se.

Karel Holomek, předseda Společenství Romů na Moravě, podle svých slov vzpomíná na transporty jako na vzdálené dobrodružství – jako chlapci se mu povedlo odvozu do tábora vyhnout.

"Pořád se mluví o tom, jak se Romové mají integrovat. Romové si ale musí zachovat identitu, integrovat se musí celá společnost. Oběti Romů jsou obětí celého národa," dodal Holomek.