"Původně to mělo být venku a se špekáčkama. To by přišli skoro všichni, ale to počasí," posteskne si údržbář v zelených montérkách.
. REPORTÁŽ |
S významnými návštěvami mají v domově praxi, povolali osvědčenou posilu zdejších společenských akcí. Prošedivělý klávesista Miroslav Sekanina přítomným zpříjemňuje čekání a dává do placu jednu chytlavou melodii za druhou.
Se zpožděním, za doprovodu šumějících akátů "šu šu šu" vchází očekávaný host. Žena v kyjovském kroji mu podstrojí domácí meruňkový táč. "Miluju buchty, miluju sladký," získává si okamžitě sympatie první muž města.
Místní pěvecká skupina přezpívá dvě písničky a pak už se jde na věc. Hned první otázka stojí za to. Senioři se zajímají, jak to nakonec dopadlo s Kaplického knihovnou - chobotnicí - a jestli bude stát v Brně.
S Kaplickým se kamarádí
"Nebude," utne host veškeré naděje, ale vzápětí překvapí. "S panem Kaplickým se znám, tykám si s ním a ctím ho. Třikrát jsem se s ním sešel, protože chci, aby v Brně navrhl nějakou jinou budovu. Výškovou. Brno jako město architektury si to zaslouží."
Taky druhá otázka má "šťávu". Senioři se zajímají, jestli ve městě muslimská komunita prosadí druhou mešitu. Ukáže se, že primátor je zcestovalý a arabský svět zná jako své boty. V Turecku si dokonce půjčil džíp a zajezdil si v poušti. "Neumím si představit, že bych tam přijel a chtěl postavit katolický kostel," opatrně naznačuje svůj pohled na věc a vzápětí bez okolků dodá: "Pokud se ptáte na názor občana Romana Onderky, říkám - nechci mešitu."
Dotazy recituje ředitelka
Organizátoři pro jistotu dotazy sesbírali v předstihu. Paní ředitelka Helena Valkounová je recituje z připraveného seznamu. Důchodcům leží na srdci také osud Úrazové nemocnice. "Nevěřím, že se podaří převést všechny odborníky do Bohunic," souzní s nimi primátor.
Onderka mluví srozumitelně a odpovědi zpestří i perličkami ze života. Senioři se tak dozvědí, že jezdí na motorce, skáče z letadla, hrál na bicí. A také to, že se právě "s přítelkyní Bárou Javorovou" vrátil z dovolené na Maltě. "Je tam čtyřicet stupňů ve stínu, o nic jste nepřišli. A do mě tam navíc hustili čtyři hodiny angličtiny denně," naoko si posteskne.
Paní Ducháčková v první řadě se nakonec za všechny se zeptá, jak se zlepší doprava do Starého Lískovce. Zvedají se i další ruce, jenže paní ředitelka debatu utne. "Byl dobrej," kvituje paní na vozíku.
