Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hranice v Dobrém poli: místo drátů nádraží

  8:17aktualizováno  8:17
Mít za humny ostnatý drát a na cestě ze vsi protitankové zábrany a vojáky s kulomety je tragédie. V Dobrém Poli, ve vesnici na samé hranici jižní Moravy s Rakouskem, ji přežili lidé i díky tomu, že si z této předlistopadové absurdity nakonec začali dělat legraci.

Dobré Pole, vesnice u rakouských hranic, kde za totality byly třímetrové ostnaté dráty přímo u trati | foto: Radek Miča, MAFRA

"Jednou jsem se ve sklípku místních vinařů ptala, co se stane, když se nakulí a spletou si cestu. Když místo do vesnice zamíří na opačnou stranu k hranici," vzpomíná Jana Tvrďochová, která v Dobrém Poli žila v sedmdesátých letech.

"To je jednoduchý, vrátíme se domů až za rok," smáli se tenkrát vinaři. V lepším případě je totiž za obyčejnou opici čekalo vězení, v tom horším mohl nějaký horlivý pohraničník podroušeného vinaře zastřelit.

Dobré Pole, vesnice u rakouských hranic, kde za totality byly třímetrové ostnaté dráty přímo u tratiDobré Pole, vesnice u rakouských hranic, kde za totality byly třímetrové ostnaté dráty přímo u trati

Ze zdejších vinných sklípků to bylo "za kopečky" opravdu jen kousek. Protitankové zábrany stály na cestě pár metrů od posledního z nich. Už tam, chválabohu, nejsou. Zmizel i ostnatý drát a do vesnice se, stejně jako jinde v pohraničí, valí v létě přes hranici sem a tam davy cyklistů.

Do Rakouska na procházku? Není čas. Neumím německy

Dřív tam tak veselo nebylo. "Jednou manželovi uletěl včelí roj do zakázaného pásma. Vylezl pro něj na akát a najednou pod stromem zahrká kvér a pohraničník na něj volá, co tam dělá," vzpomíná Jana Tvrďochová, jak do běžných denních starostí vstupovala ostře střežená hranice. A že i na pole kousek za vesnicí mohli místní družstevníci jen s propustkou.

Dnes je to úplně jinak a volná hranice místním lidem až zevšedněla. "Jako děcka jsme si často říkali, že bychom se za ty dráty chtěli podívat, ale teď už mě to ani neláká. Vždyť já bych si s Rakušany ani nemohla popovídat. Německy neumím, učili jsme se jen rusky," říká paní z Březí a přiznává, že ani neví, jestli je na cestě do nedalekého Rakouska ještě závora.

Příběhy, jak se totalitní režim a zadrátovaná hranice některým zdejším lidem zajídaly, však tady kolují i po dvaceti letech svobody. Třeba ten, jak jeden zemědělec jel pro kukuřici do zakázaného pásma. Poprvé, podruhé, a než tam vjel potřetí, stavil se doma pro kulovnici. Počítal s tím, že ho už pohraničníci nebudou kontrolovat. V pohraničním pásmu pak rozjel náklaďák, vyskočil z něj a přeběhl s flintou na druhou stranu hranice.

Dobré Pole, vesnice u rakouských hranic, kde za totality byly třímetrové ostnaté dráty přímo u tratiDobré Pole, vesnice u rakouských hranic, kde za totality byly třímetrové ostnaté dráty přímo u trati

Dostal se až do Mnichova, ale za tři dny sám zaklepal na dveře mikulovské celnice. Do vězení sice nešel, ale musel slíbit, že bude všem lidem vykládat, jací darebáci ti kapitalisté jsou. Zemědělec na to pozval celou vesnici do kina a tam jim o kapitalistech povyprávěl všem naráz. Asi to hloupé pokání chtěl mít rychle za sebou.

Dvacet let svobody vesnice v rakouském pohraničí ale neproměnilo tak, jak by mnozí čekali. Přibylo jen pár nových domů a třeba v Březí mají novou krásnou poštu. "Z té staré, která stála na stejném místě, zbyly jen základy," říká paní za přepážkou a pak dlouho přemýšlí, co dalšího je ve vesnici nového. "Hřiště a chodníky ke hřbitovu. Ale je tady teď méně práce," dodává. Do Rakouska, kam si nyní může vyjít i na nedělní procházku, ji to netáhne. "Na to není čas, musíme na zahradu nebo do vinohradu," říká.

"A někteří lidé si dokonce myslí, že dříve bývalo líp. Ale to je asi tím, že padlo zdejší zemědělské družstvo a dost lidí přišlo práci. Hodně jich tady dokonce volí komunisty," říká starosta Dobrého Pole Bohumil Ott. Skoro by se dalo říct, že si volný pohyb sem a tam užívají v pohraničí hlavně turisté. "Cyklistů tudy projíždí čím dál víc a letos jich bylo úplně nejvíc," říká žena v drogerii u silnice v Březí směrem k rakouské hranici.

Dobré Pole, vesnice u rakouských hranic, kde za totality byly třímetrové ostnaté dráty přímo u tratiDobré Pole, vesnice u rakouských hranic, kde za totality byly třímetrové ostnaté dráty přímo u trati

Na jejím konci stojí prázdné a už hodně otlučené vlakové nádraží. "Kdysi kolem něj chodili pohraničníci a pozorovali, kdo vystupuje z vlaku," vzpomíná Jana Tvrďochová. I na "chodce", muže v civilu, který procházel vesnicemi v pohraničí dvakrát denně a sledoval, jestli se tam nepohybuje někdo podezřelý.

Také za železniční tratí v Březí, stejně jako za sklípky v Dobrém Poli, už bývaly protitankové zábrany. U nádraží, odkud asi kdysi lidé rychle odcházeli domů, teď bývá občas dost rušno. Hned vedle je totiž hospůdka s venkovním posezením. V těch podzimních plískanicích už venku pochopitelně nikdo nesedí a plakátu lákajícího hosty na "porci vepřového kolene jako kráva" si asi někdo všimne až na jaře. Cesta do Rakouska je od prvního stolu sotva dva metry. Už je zasypaná listím, ale je volná.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Kotlářské ulici v centru Brno prasklo potrubí a voda zaplavila silnici. Jezdí...
V Brně prasklo potrubí, voda zaplavila silnici. Oprava potrvá hodiny

K masivnímu úniku vody museli ve čtvrtek brzy ráno vyjíždět hasiči do centra Brna. V Kotlářské ulici prasklo potrubí. Vodovody a kanalizace pracují na...  celý článek

Současná podoba brněnského Hlavního nádraží.
Změny před brněnským hlavním nádražím, Hollan chce omezit tranzitní dopravu

Tisíce aut, tramvají i chodců denně se potkávají na jednom malém místě před brněnským hlavním nádražím. Brněnský magistrát chce co nejvíce aut odtud dostat...  celý článek

U brněnské hvězdárny spadl podivný objekt.
Youtuber se radnice ptal na výskyt UFO. Pořádají tu bál, vtipkoval úředník

Bylo ve Znojmě spatřeno zařízení mimozemské rasy? Má váš úřad UFO jednotku? Komunikovali byste s nimi v češtině? To jsou některé z otázek, které dostal na stůl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.