"Na mikroflóru přítomnou v tamním prostředí tuzemské léky nezabírají, proto nemá cenu na sever Afriky vozit dejme tomu endiaron. Na průjem fungují jen medikamenty zakoupené v Egyptě," upozorňuje epidemioložka Renata Vaverková.
Podle ní není od věci si raději vzít s sebou jako prevenci infekčních onemocnění slivovici nebo koňak.
Vážnější než egyptský průjem bývají odtud dovezené bakteriální nákazy, jako je úplavice nebo salmonelóza, která mívá mnohem těžší průběh a zejména u dětí může ohrozit i život.
"Aktuální letošní čísla infikovaných ještě neznáme, ale ročně postihnou tyto bakteriální nákazy čtyřicet až padesát Jihomoravanů. Nejvíce nebezpečná v tomto směru bývá severní Afrika, relativně nejčistší je naopak Řecko," doplnila epidemioložka.
Lékaři radí nepodceňovat při cestách do exotických zemí prevenci. "Každoročně se u nás objeví tak deset patnáct lidí, kteří si přivezou z tropů malárii, většinou se jedná o mladé lidi, kteří někde kempují. Cestovatelé nechtějí zvyšovat své náklady investicí do antimalarik a do očkování a dělají chybu," varuje Radomír Křenek, primář ambulance cestovní medicíny na infekční klinice Fakultní nemocnice Brno.
Podle něj patří takříkajíc ke zlatému standardu se při cestách za exotikou nechat naočkovat kombinovanou vakcínou proti žloutence typu A i B. Po třetí dávce imunita přetrvá minimálně deset let. Doporučuje se i jednorázová dávka proti tyfu, který se vozí nejčastěji z Indie a Indonésie. Do zemí rovníkové Afriky a jihoamerické oblasti deštných pralesů je povinná vakcína proti žluté zimnici.
Podle odborníků mohou vlivem změn podnebí nemoci z tropů proniknout už i do Středomoří. Na klinice v Bohunicích například léčili muže, který chytil v Chorvatsku od komára parazitální onemocnění zvané leishmanióza, které postihuje vnitřní orgány nebo kůži a může skončit i smrtí.
