Pro Metnara jsou klíčoví odborníci, kteří dokážou zakázky posoudit. A důležitá je podle něj i schopnost vlastního zajištění zbrojení.
„Připravujeme všechny strategické dokumenty a plány tak, aby armáda byla schopná na všechny výzvy reagovat, ať už jako důvěryhodný partner v rámci NATO a EU, tak na samotné úrovni obrany státu,“ ujistil Lubomír Metnar na konferenci pořádané společností MAFRA.
„O rozsahu a důležitosti zapojení českého průmyslu do zakázek ministerstva obrany svědčí především fakt, že za poslední rok jsme s českými subjekty uzavřeli 72 smluv v celkovém objemu 25 miliard korun,“ vyzdvihl Metnar s tím, že ministerstvo obrany 90 procent všech smluv uzavřelo právě s českými firmami.
Přesto jsou podle něj vidět nedostatky. „Máme velmi propracovaný zákon o zadávání veřejných zakázek. Jenže se podle něj velmi špatně nakupuje. Připravujeme návrh novely tohoto zákona, chceme ho změnit a zlepšit,“ podotkl Metnar.
Ministerstvo chystá nákupy za 88 miliard
Přesto se nakupuje a chystají se další podpisy smluv. „Dokončujeme přípravy na uzavření smluv, které zvýší obranné možnosti armády. Jde o pořízení pásových bojových vozidel pěchoty, kolových obrněných vozidel Titus, mobilních 3D radiolokátorů MADR, protiraketového kompletu, mobilních pasivních sledovacích systémů nebo pořízení víceúčelových vrtulníků,“ vyjmenoval Filip Říha, který je pověřen řízením sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany.
Tyto a další zakázky, do nichž chce ministerstvo obrany investovat, dosahují podle Říhy hodnoty až 88 miliard korun. Uzavřít by je ministerstvo mělo do roku 2025.
Účastníci diskuze se shodli na tom, že pro české obranné složky je zásadní, aby na zakázkách pro Armádu ČR pracoval český obranný průmysl a výrobky dodával i koncovým uživatelům.
„Jednotlivé zakázky jsou rozděleny podle stupně bezpečnosti dodání. Nejbezpečnější jsou ty tuzemské, od státních firem, nejméně bezpečné jsou pak dodávky ze států, které nepatří mezi strategické partnery. V případě krize není bezpečnost dodávek nijak garantovatelná,“ objasnil Říha.
Příkladem české firmy, která spolupracuje s Armádou ČR, je například Agados. Její jednatel Petr Ostrý představil zaměření společnosti. „Chceme zákazníkům nabízet logistická řešení v takových oblastech, jako je zásobování vodou a jídlem. Některé naše výrobky jsou již nasazeny v armádě,“ informoval Ostrý.
Se zakázkami by pomohla mezirezortní skupina
Na konferenci promluvil i prezident České zbrojovky Group Lubomír Kovařík. „Stát musí mít kromě definovaných pravidel, jak pořizovat zakázky, také nástroje. Pokud se uvažuje o změně zákonů, bylo by dobré, aby vznikla politicky mezirezortní skupina. Aby se nesešlo velké množství návrhů, které se budou zbytečně dlouho projednávat,“ doporučil Kovařík.
Ve dvojí roli se nachází Vojenský technický ústav (VTÚ). Je totiž zároveň dodavatelem i zadavatelem.
„Státní podnik ve vztahu k obrannému a bezpečnostnímu průmyslu musí naplňovat strategické požadavky nebo zajišťovat bezpečnostní dodávky. Jsme expertní pracoviště, národní autorita a systémový integrátor. Neseme garance za projekty,“ uvedl ředitel VTÚ Jiří Protiva.
S příspěvkem vystoupil i ředitel Vojenského výzkumného ústavu Pavel Čuda. „Náš podnik byl založen, jako jediný, i jako výzkumná instituce. Zajišťujeme veškerý proces realizace systému. Výzkum, testování i výrobu zajišťujeme my,“ představil Čuda s tím, že už do výzkumu zapojují české univerzity a český obranný průmysl.
