Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Inspirativní bídu za prachy nekoupíš

  20:19aktualizováno  20:19
Sentimentální hipísačka. Tohle označení vlastní osoby se mi o tomto víkendu několikrát vrátilo. Ne že by mi je snad někdo řekl, sama jsem se tak ocejchovala. A nejspíš mám pravdu.

Jana Soukupová | foto: MF DNES

Když jsem tuhle psala o "draze zaplacené nádheře", v níž vynikla "chudičká myšlenková výbava" jedné nejmenované autorské divadelní inscenace, z reakcí jsem pochopila, že se už jen málokdo pozastavuje nad tím, kolik peněz (z našich daní) se v tomhle městě utápí v představeních umělecky přinejmenším velmi diskutabilních.

na kafi

Diář Jany Soukupové

Pravidelný fejeton brněnské a jihomoravské přílohy MF DNES.

Zastuzené hipísačce se tak znovu vetřel starý biblický citát o velbloudu, který uchem jehly projde spíš než bohatý do království nebeského. A kulturní program, který jsem si o tomto víkendu v Brně vybrala, jako by mi dával za pravdu.

O pátečním podvečeru jsem se skupinkou polosoukromě sezvaných diváků pronikla prvně v životě do fatálně pustnoucího areálu brněnské Zbrojovky, kde měla premiéru hra Sándora Máraie Svíce dohořívají scenáristky Simony Polanské a režisérky Anny Petrželkové. V neskutečných prostorách totálně vybydlené bývalé závodní knihovny ROH tu (v Brně poprvé po mnoha měsících) znovu hrálo donkichotské Divadlo v 7 a půl principála Matěje T. Růžičky.

Celkové vybavení "divadelního domu" sestávalo z prozatím nefunkčního radiátoru, několika reflektorů a herci čerstvě vysmýčených vrzajících parket místnosti, která stále ze všeho nejvíc připomínala zvetšelou tovární halu z nějakého psychedelického filmu.

Za rekvizity posloužilo vyšetřovací lůžko, patrně zděděné po nějaké zaniklé ambulanci, starý kufr a trocha veteše, která vypadala jako vytažená z nejbližšího kontejneru.

Sponzorem představení se stala maminka Matěje T. Růžičky, která z vlastní kapsy koupila čisticí prostředky a záchodový papír, aby měli herci i diváci alespoň nějaké zázemí.

Existenciální příběh Svíce dohořívají jsem vcelku nedávno četla a působil na mě daleko míň expresivně, tedy komorněji, než jak jej pojaly mladé inscenátorky. Nicméně mě představení zasáhlo a celková atmosféra doopravdy okouzlila.

Zmíněná hipsterka se zkrátka ocitla v prostorách, které ji inspirují a které režisér Andrej Tarkovskij (kongeniálně několik let před výbuchem černobylské atomové elektrárny) užil pro ztvárnění své "zóny" ve filmu Stalker, neboť naprosto dokonale připomínají záběry, jež známe z ukrajinských měst opuštěných narychlo po havárii jaderného reaktoru.

Dokonce by mě bylo nepřekvapilo, kdyby náhle (jako ve Stalkerovi) zazvonil jeden z četných bakelitových telefonů zděděných divadlem po závodní eróhácké skupině a soudruh náměstek se v něm ptal po soudruhu tajemníkovi.

Nedalo mi to a z knihovny plné plesnivějících skvostů typu brožurky Socialismus a lidská práva Jiřího Grospiče a Františka Korandy jsem se vydala po nekonečných přízračných chodbách obkružujících staré tovární haly.

Když jsem otevřela jednu z pustnoucích místností, našla jsem na kupě nepořádku knihu Vladimíra Přibského Celý den do konce týdne (Československý spisovatel, 1960) a naprosto ohromená i okouzlená šíleným industriálním okolím jsem četla na stránce 65, která zůstala otevřená:

"Byl pod jeřábem sám, stáli tu sami proti sobě: on na zemi a ona v budce pod stropem, bába Jančáková, stará dělnice, máma několika dětí, žena, které vzaly krásu z tváře tyhle vysoké cihlové zdi..."

A další den jsem se ve vydýchané Flédě při národním finále Slam poetry ještě utvrdila, jak působivá je autenticita sebezničující odvahy, talentu a otevřenosti.

Ve tříminutové zkratce jednotlivých vystoupení, kdy si slameři deklamující vlastní verše nesmějí pomáhat žádnými rekvizitami ani hudbou, vyniklo, jak nenahraditelná je opravdovost, když se při akci "tady a teď" smísí se správnou dávkou sebereflexe. Ale za prachy si je nekoupíš. Pravila nenapravitelná hippie.




Nejčtenější

Třinácté zlato pro Kometu! Brno suverénně obhájilo mistrovský titul

Jakub Krejčík zvedá Masarykův pohár nad hlavu. Kometa ovládla hokejovou...

Efektivní v koncovce, precizní v defenzívě. Hokejisté Brna ovládli páté finále extraligového play off, na ledě třinecké...

Na jižní Moravě jsou vyšší mzdy než v Praze. Firmy si přetahují lidi

Ilustrační snímek

Platy na jižní Moravě jdou do extrému, firmy totiž dorovnávají nejvyšší platy konkurentů. Hospodářská komora před...



Nechte Vranovu víc vody, žádají vodohospodáři Rakušany. Nádrž vysychá

Vodní nádrž Vranov

Jen tmavě zbarvené pruhy na březích vodní nádrže Vranov ukazují, kam až by mohla dosáhnout voda. Hladina je tady v...

Amálka se musí vyhýbat slunci, nemoc ji denně připraví o kbelík kůže

Tříletá Amálka Ježková se narodila s vzácnou nemocí kůže. Ichtyózou...

Podobně jako princezna Jitřenka z pohádky O bílé laňce se musí vyhýbat slunečním paprskům. Na rozdíl od ní však...

Kudy k Macoše? ptal se v noci muž recepční. Zachránila mu život

Propast Macocha.

Všímavosti hotelové recepční vděčí za svůj život osmatřicetiletý muž, který se chystal skočit do propasti Macocha...

Další z rubriky

Hokejová hala pro Kometu vznikne na výstavišti. Zřejmě do roku 2022

Studii nového hokejového stadionu za Lužánkami už dříve vypracovala...

Multifunkční hala pro hokejovou Kometu vznikne na výstavišti v Brně. Podle primátora Petra Vokřála (ANO) by mohla být...

Z brněnského orloje padají speciální kuličky. Na počest Komety

Z brněnského časostroje na náměstí Svobody padají speciální kuličky. Tentokrát...

Fanoušci Komety mohou v těchto dnech ukořistit poněkud netradiční předmět do své fanouškovské sbírky. Orloj na náměstí...

Oběť si vyhlédla zlodějka přes výlohu. Ženě vyčnívala peněženka z kabelky

Pohotová zlodějka sebrala peněženku

Na neopatrnost doplatila sedmadvacetiletá žena, která nakupovala v Brně. Okradla jí pohotová zlodějka. V prodejně jsou...

Najdete na iDNES.cz