Vyplývá to ze studie společnosti MasterCard, která mezi 24 nejvýznamnějšími českými městy hledala pro podnikatele to nejlákavější.
Zatímco Brno se v žebříčku umístilo na špici (je na třetím místě za Prahou a Mladou Boleslaví), Jihomoravský kraj skončil na průměrném sedmém místě.
Jak města lákají k podnikáníPřitažlivost pro investory: Pozn.: Město a kraj mohly dosáhnout 100 %, výsledek je průměrem 14 různých kritérií. |
Studie, která částečně odráží i aktuální ekonomický vývoj, porovnávala jednotlivá města ve čtrnácti různých kategoriích. Mezi hlavní patří rozvojové plány, nezaměstnanost, vstřícnost úřadů vůči podnikatelům, napojení na dopravní tepny, podmínky pro získání investičních pobídek nebo množství kvalifikovaných pracovníků.
Motor kraje
"Brno je hlavním ekonomickým motorem kraje. Těží ze své průmyslové tradice a z toho, že je druhým nejvýznamnějším centrem vzdělanosti v republice. Na přitažlivosti pro domácí i zahraniční investory mu přidává spolupráce podnikatelské sféry a vysokých škol," vysvětlil jeden z koordinátorů projektu René Wokoun.
Spolupráci univerzit a firem se město snaží podporovat třeba s pomocí nedávno zavedených inovačních poukázek, takzvaných voucherů. "Jsou to stotisícové poukázky pro firmy, které si díky nim mohou u univerzit objednávat různé služby od vývoje výrobku po laboratorní testy," popsal náměstek primátora pro rozvoj města Martin Ander.
"Silné zastoupení technických oborů, veletržní tradice a příliv technologických firem ze zahraničí v posledních letech, to vše hraje z hlediska investorů významnou roli v pohledu na Brno," doplnil výčet brněnských předností Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus.
Krajské město také vydělává na své pro investory lákavé poloze v blízkosti evropských velkoměst, jako jsou Praha, Vídeň a Bratislava.
Dálnice je atraktivní, ale
Oproti tomu do jiných míst kraje velcí investoři tak často nemíří. Podle autorů studie mimo jiné proto, že jim města a obce doposud nenabídly dostatek připravených průmyslových ploch.
"Mezi Břeclaví a Brnem nejsou žádné velké průmyslové zóny a dálnice je přitom pro investora tak atraktivní," poznamenal Wokoun.
V posledním roce je kvůli ekonomické krizi o průmyslové zóny na okrajích měst slabý zájem. Ale před čtyřmi lety, kdy zažívaly stavební boom, se u dálnic v kraji podařilo několik takových míst naplnit.
"Ta, která byla dobře napojená na hlavní silniční tahy a připravená po všech stránkách, jsou dnes plná. Z blízkosti dopravních tepen tak těží Hustopeče, Pohořelice nebo Vyškov," podotkl Jan Hladík z Regionální rozvojové agentury jižní Moravy.
Pokud některé oblasti zůstaly prázdné, tak kvůli tomu, že byly špatně dostupné nebo byly svázány komplikovanými majetkovými vztahy. "Znojmo připravuje pro investory průmyslové plochy o třiceti hektarech, ale nejsem si jistý, že se jim je v dnešní době podaří zaplnit. Zájem investorů se teď soustředí hlavně na Brno," dodal Hladík.
Právě Znojmo v žebříčku společnosti MasterCard zazářilo. Objevilo se v něm jako jediné z jihomoravských okresních měst a obsadilo šestnáctou příčku hned za Karlovými Vary.
"Trošku nás to překvapilo, ale Znojmo má v regionu zvláštní postavení. Těží z toho, že sousedí s Rakouskem, a ze své dlouhodobé image perspektivního regionálního centra. Město roste i populačně, i to může být pro investory zajímavé," uvažuje Wokoun.
Nejvyšší míra nezaměstnanosti v kraji podle něho může v očích investora městu přinést body navíc. "Může totiž znamenat dostupnější pracovní sílu, což je pochopitelně pro podnikatele příznivé," popsal dvojsečnost tohoto faktoru Wokoun.
Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška je Znojmo důkazem toho, že kraj má na to být zajímavým nejen v Brně. "Je vidět, že vedení Znojma je v přístupu k investorům aktivní, a věřím, že si z něj vezmou příklad i jiná města. Vedení kraje i města musí spojit síly v hledání nových investic," uvedl hejtman.
Protože pomyslnou branou do kraje je letiště, chce ho kraj podpořit ve snaze o získání většího počtu pravidelných linek. V současné době, která tvrdě doléhá i na letecké přepravce, to nebude jednoduché. Ryanair nedávno zrušil tři ze sedmi pravidelných letů, s nimiž cestující z brněnského letiště odlétali do Londýna.
