V Českém červeném kříži působí Ivana Holásková už bezmála čtyři desetiletí, z...

V Českém červeném kříži působí Ivana Holásková už bezmála čtyři desetiletí, z toho posledních patnáct let vede brněnskou pobočku. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Ochota pomáhat pořád existuje, říká šéfka brněnského Červeného kříže

  • 1
Ivana Holásková rozšířila řady členů Českého červeného kříže už jako studentka střední zdravotnické školy před 39 lety. A vzhledem k tomu, že se jí zdravotnictví stalo i profesí, Červený kříž nikdy neopustila.

Brněnskou pobočku, kterou letos čeká řada významných výročí, vede jako ředitelka už 15 let, kdy nastoupila po mateřské dovolené. „Tehdy jsem tu příležitost vnímala jako velkou výzvu. A nelituji, protože je to krásná a různorodá práce,“ říká dnes.

A jaká tedy konkrétně je?
S lidmi, je to možnost pomáhat, vidět za sebou konkrétní výsledky, což mě nesmírně naplňuje, i když je to velmi emočně i časově náročné. Mám velké štěstí na kolegy, na které se mohu bezmezně spolehnout a bez nichž by brněnský Červený kříž nebyl tam, kde je dnes.

Tak jako křesťané mají svoje desatero, vy máte sedm zásad. Jaké je jejich poslání?
Hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce má jako jedna z mála organizací tak pevně formulované zásady, jež ve všech situacích řídí naši činnost a dávají najevo, co lze od nás očekávat. Sedm základních principů – humanita, nestrannost, neutralita, nezávislost, dobrovolnost, jednota a světovost – se promítá jednak směrem dovnitř naší organizace, ale především navenek, směrem k těm, kterým pomáháme nebo s nimiž spolupracujeme.

Dřív byl ČČK téměř v každé vesnici, hned vedle hasičů a sokolů. Dnes o vás není už tak moc slyšet. Proč?
S tímto tvrzením nesouhlasím. Alespoň zájem o naše zdravotnické služby, počty objednaných školení či zdravotních dozorů, obsazené kurzy první pomoci, naplněná kapacita pobytového zařízení pro seniory, účast žáků na soutěžích či počty podpořených žadatelů o humanitární pomoc tomu nenasvědčují. Naopak. Tudíž z toho logicky vyplývá, že se o nás ví.

Kdybyste měla jmenovat, v čem jste nezastupitelní, byla by to výuka první pomoci?
Myslím, že každý z nás je zastupitelný a nahraditelný. Ale Červený kříž je organizace, která sice není jedinou institucí školící první pomoc, ale jako jediná nabízí výuku pro laiky po celé republice. Z nabídky kurzů můžu jmenovat výuku první pomoci na pracovišti pro zaměstnance, první pomoc u dětí nebo kurz zdravotníka zotavovacích akcí. Brněnské kurzy, a to jich je 26 ročně, jsou vždy naplněné do posledního místa. Celkově se můžeme pochlubit více než šesti tisíci proškolenými osobami jenom v Brně.

Zároveň zajišťujete zdravotní dozory při společenských akcích, jako tomu bylo třeba před deseti lety při návštěvě papeže v Brně. Při kterých dalších větších událostech jste v regionu pomáhali?
Jelikož máme členy vyškolené i na dozory při „mega“ akcích, které potřebují velký počet zdravotníků, lékaře a sanitky, ale i důkladné naplánování, zajišťovali jsme před dvěma lety Olympiádu dětí a mládeže pro 4 500 účastníků, koncert skupiny Kiss nebo mistrovství Evropy v malé kopané. Pravidelně zajišťujeme veletrh Sportlife a další akce na brněnském výstavišti či Prima Fest na Šiklově mlýně. Ale nejsou to jen zdravotnické dozory. V rámci krizové připravenosti jsme byli zapojeni do programu pomoci migrantům na našem území. A pomáhali jsme také u povodní v letech 1997, 2002 a 2006 či rozsáhlého požáru u Bzence v květnu 2012 či sesuvu půdy v Dolních Věstonicích, Strachotíně a Bulharech před pěti lety.

Co vím, tak počet členů ČČK nejen v Jihomoravském kraji průběžně od počátku devadesátých let klesá a zároveň se zvyšuje věkový průměr těch, kteří zůstali. Dá se to nějak zastavit?
Bohužel ten propad je pravdivý. Je to způsobeno jednak přirozeným stárnutím populace, pak také tím, že lidé řeší svůj osobní život, potřebují zabezpečit rodiny. Bereme to jako fakt a snažíme se získávat nové členy, které již od začátku seznamujeme s pravidly, náplní a možnostmi zapojení. Někteří po nějaké době zjistí, že členství nesplnilo jejich očekávání a odcházejí. Přesto se nám daří získat a udržet v našich řadách právě ty ochotné, schopné a proškolené lidi, kteří tvoří základ naší humanitární jednotky.

Ty máte dvě – v Brně a Blansku. A zajišťují první pomoc v krizových situacích, třeba při zmiňovaných povodních, je to tak?
Ano, každá čítá přes třicet členů. Jsme druhosledovou složkou integrovaného záchranného systému a v současné době i koordinátory nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje. Úzce spolupracujeme na přípravě taktických cvičení, kde plníme svěřené úkoly. Za naši činnost jsme obdrželi řadu poděkování, ocenění a dokonce také medaili od hejtmana kraje.

Český červený kříž v Brně

  • Nejvýznamnější činností brněnské pobočky je výuka první pomoci pro různé věkové skupiny. Loni proškolila přes 2 000 dospělých a dalších 4 000 školáků.
  • Členové ČČK jsou takzvanými nositeli výkonů první předlékařské pomoci, lidé se tak s nimi mohou setkat na různých sportovních, kulturních či společenských akcích, kde vykonávají zdravotnické dozory. Jen loni na nich odsloužili téměř 3 300 hodin. 
  • Pořádá ozdravné a rekondiční pobyty pro děti a seniory se zdravotním postižením, má registrovanou sociální službu a ve Slatině provozuje pobytové zařízení odlehčovacích služeb pro seniory. 
  • Podílí se na poskytování základní ošetřovatelské péče lidem v extrémní sociální tísni v Masné ulici v Brně. 
  • Je součástí tradice vánočního stromu na brněnském náměstí Svobody, kde se během adventu koná finanční sbírka, jejíž výtěžek je následně transparentním způsobem rozdělen potřebným.

Ještě k tomu úbytku členů. Přijde mi, že ochota pomáhat v mladých stále je, ale netouží se někde formálně organizovat. Můžete využít zájemce, který chce vypomoct jen na pár hodin či dnů?
Ochota pomáhat pořád existuje, v našem případě je ale třeba, aby u nás organizováni byli a spolupracovali s námi delší dobu. Členy musíme předem vyškolit, musí se něčemu naučit, aby mohli pomáhat dalším. Je jen málo příležitostí, kdy bychom mohli využít lidí, kteří se objeví pouze na velmi krátké období.

A když se člověk rozhodne zapojit, kam se má obrátit a co musí udělat?
Nejlépe kontaktovat příslušný oblastní spolek. Veškeré informace se dají najít na webových stránkách. Dohodnout si schůzku by už potom neměl být problém. Každého takového zájemce vítáme, ať už se rozhodne pro jakoukoli další cestu.

Nedávno jste v Brně oslavili sté výročí od založení ČČK. To ale není jediné jubileum, co vás letos čeká...
Druhou velkou aktivitou je dovoz vánočního Těsnohlídkova stromu republiky na brněnské náměstí Svobody 23. listopadu. Od prvního ročníku tradičních brněnských Vánoc je součástí kasička Červeného kříže na pomoc opuštěným dětem i ostatním, kteří nás potřebují. A v letošním jubilejním roce – kdy si připomínáme sto let Českého červeného kříže, sto let od nalezení Lidušky (odložené dítě tehdy našel spisovatel Rudolf Těsnohlídek a jeho přátelé – pozn. red.), 95 let od prvního vánočního stromu v Brně a 90 let od zahájení provozu brněnského Dětského domova Dagmar, který byl z prvních sbírek postaven – se chceme vrátit do historie. Přepravíme strom z Bílovic do Brna na koňském povozu, cestou plánujeme zastávky v Líšni a Židenicích.