Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ivančický chřest se dovážel na císařský dvůr, zamilovala si ho i Sissi

  12:05aktualizováno  12:05
Do Ivančic právě putuje 3,5 tuny chřestu. Už zítra tam totiž začíná 17.ročník tradiční, dvoudenní Slavnosti chřestu. Letošní slavnosti nabídnou více pochoutek, ochutnávky vína i řemeslný trh. Ivančický chřest dřív patřil k vyhlášeným pochoutkám a delikatesám, které si na svůj stůl nechávala posílat i rakouská císařovna Sissi.
chřest (ilustrační snímek)

chřest (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

První sazenice chřestu se do Ivančic dostaly koncem 18. století z kláštera v Moravském Krumlově. Věhlas však místním bílým a zeleným výhonkům, zvaným též pazoušky, puky nebo prýty zajistil lékárník Anton Worell.

Ten přijel do Ivančic roku 1826. Byl vnukem knížecího lékárníka v Moravském Krumlově, a tak mu bylo povoleno otevřít si v Ivančicích lékárnu. Podle zápisů v kronice to byl člověk velmi činný, podnikavý a dobře si uvědomil, že pěstování chřestu je výnosná záležitost.

"První svou chřestovnu založil právě v dnešní Chřestové ulici, protože v těch místech bývala vhodná lehká půda z naplavené spraše," přiblížil počátky pěstování Vít Karas, bývalý ředitel Kulturního a informačního centra v Ivančicích.

Pochvalný dopis od Sissi je dodnes vystavený v muzeu

Z Ivančického chřestu se stala luxusní pochoutka, a tak se z jihu Moravy dovážel až na vídeňský dvůr. Díky tomu také městečko zbohatlo. "Chřest si oblíbila i císařovna Sissi, a dokonce poslala do Ivančic pochvalný dopis, že jí moc chutnal," uvedl Karas.

Dokument je od té doby vystaven v Ivančickém muzeu. Sláva delikátní a dietní zeleniny trvala až do první světové války. Válečná situace však nutila rolníky pěstovat více vydatné plodiny, a tak chřestovny z okolí Ivančic pomalu mizely. Na Worellův obchod s pazoušky později navázal Václav Missbach.

"V 70. letech se pokusil pěstovaní chřestu v Ivančicích obnovit předseda místního JZD," vzpomněl Karas, který sám na své zahrádce chřest pěstuje. Poslední větší chřestovnu měla v Ivančicích na konci 70. let střední zemědělská škola.

Jedinečnost a exkluzivitu místního pokladu určovaly jednak příznivé podmínky, jednak speciální technologie a postupy pěstování. "Na Ivančicku se totiž chřest pěstoval pod hliněnými hrnci. Nyní roste pod kopečky nahrnuté hlíny," vysvětlil Karas.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nehoda kamionu, dodávky a osobního auta komplikovala od rána provoz na dálnici...
Na D1 mezi Vyškovem a Brnem se srazil kamion s dodávkou a osobním autem

Dálnice D1 z Vyškova do Brna byla kvůli nehodě kamionu, dodávky a osobního auta na 207. km neprůjezdná. Jeden člověk je těžce zraněný. Dálnici se podařilo plně...  celý článek

Hliněný dům hanáckého typu je postavený převážně z nepálených cihel. Cenný...
Koupili ruinu. Pak statek změnili v oceňované živé muzeum

Před šesti lety koupili manželé Dvořákovi selskou usedlost v Kučerově. V té době byla v havarijním stavu a oni se rozhodli, že ji opraví a vrátí do původní...  celý článek

Pomník znázorňuje 33 kovových stylizovaných postav seskupených do spirály času...
Nemoci a stovky mrtvých. U Kyjova postavili památník krutému lágru

Internační tábor ve Svatobořicích u Kyjova dostal po desítkách let důstojné pietní místo – památník a muzeum. Připomínají osudy zhruba 170 tisíc lidí, kteří...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.