Komfort hostů má však své limity, možná proto při obou návštěvách v době poledne bylo uvnitř hostů poskrovnu. Prosklený prostor ukrývá menší výdejní pult a několik barových židlí, umístěných po vnějším obvodu skleněných ploch.
Bistro je sice koncept "rychlého občerstvení", ale u stolů na chodbě před vchodem by se přesto dalo posedět třeba při obchodní schůzce. Zvenku sem však dveřmi tak nepříjemně fouká, že sedánek před vchodem se smrskne v rychlou konzumaci jídla na talíři a honem pryč. Velká škoda!
Moc dobré věci totiž dámy zpoza proutěných košíků na talíře aranžují. Zatočené a plněné bramborové placky, ovocné šťávy a každý den několik čerstvě uvařených teplých jídel.
Interiér je v přírodních materiálech a barvách, dobře se však k modernímu okolí hodí. Mile působí půvabné, ručně psané cedule i originální názvy. Název "Špaldoto" s těmi barevnými křídou napsanými krucánky nějak lépe vypadá.
Průvan. Ale jídlo stojí za to
Vaří se variace známých jídel, maso se na tabuli nepíše ani ozdobným písmem. Bistro je striktně vegetariánské.
Poprvé jsem si od pultu nesla menší porci dobrých opečených brambor s pikantní zeleninovou směsí za 65 korun. Podruhé jsem se rozhodla pro plnohodnotnou verzi oběda. V zeleninové polévce za 25 korun plavaly olivy, což nebyl vůbec špatný nápad. Rozhodně netradiční.
Vrcholem dvou návštěv bylo již zmíněné špaldoto - trochu nevzhledný kopeček vařené nešlechtěné pšenice. Na skus uvařená zrnka s nakrouhanou zeleninou za 75 korun jsou dobrý důvod k návratu. Výborné, bezmasé, syté, zdravé. Ale v průvanu.
