Letiště Tuřany

Letiště Tuřany - Autorem netradiční podoby odbavovacího terminálu na letišti v brněnských Tuřanech je architekt Petr Parolek. | foto: Otto Ballon Mierny

Jak kvůli Schengenu ulétlo kraji pár milionů

Jsme v Schengenu. Můžeme v něm cestovat podle libosti a už nás neobtěžují pasové kontroly a platí to konečně i na letištích. Díky tomu se v Tuřanech celý proces odbavení zrychlí. Bezmála sto třicet tisíc cestujících, které zde odbavili loni, nám teď může závidět.

Bohužel je tu háček. Z Tuřan je možné létat i do Moskvy a ta v Schengenu není a zřejmě ještě dlouho nebude. Kvůli tomu je nutné zachovat plnou kontrolu, tudíž cestující do Ruska musíme oddělit od ostatních.

Naštěstí s tím letiště počítalo. V letech 2005 a 2006 postavilo novou odletovou halu, jejíž stavbu odůvodňovalo právě očekávaným vstupem do Schengenu a nutností odbavování na dvou oddělených místech. Z rozpočtu kraje na to šlo zhruba 250 milionů korun. V provozu jsou tedy dvě haly a oddělení cestujících nic nebrání.

. Očima studenta

MF DNES přináší cyklus názorových textů studentů brněnské žurnalistiky.

Zdálo by se, že vše je připraveno. Realita je však trochu jiná. Letiště požaduje z rozpočtu kraje dalších zhruba 5,5 milionu korun na nutné změny.

Ředitel Letiště Brno Tomáš Plaček je odůvodňuje nejasným termínem vstupu České republiky do schengenského prostoru, tudíž prý neznali a nemohli zahrnout všechny požadavky už do projektu v letech 2005 a 2006.

Důvodem tehdejší žádosti o dotaci bylo ale uzpůsobení letiště pro vstup do schengenského prostoru. A byla to největší dotace kraje za rok 2006.

Teď říkají, že tehdy vlastně nevěděli, jaké úpravy budou potřeba. To znamená, že buď nevěděli, na co přesně ty peníze žádají, anebo něco zanedbali.

Kdyby už v letech 2005 a 2006 připravili letiště na vstup do Schengenu, nemusel by teď kraj utrácet dalších 5,5 milionu.