Zatímco Brno boduje ve znalostní ekonomice a high-tech oborech, okrajové regiony jako Znojemsko a Hodonínsko se léta prakticky nerozvíjejí a zápasí s nezaměstnaností.
Rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými už jsou tak velké, že kvůli nim vedení kraje bude muset přijmout od roku 2014 zvláštní strategii.
Na co by se měly jižní regiony zaměřitCestovní ruch Podnikání Zemědělství a vinařství |
"Jihomoravský kraj se dělí podobně jako celá Evropa na bohatý sever a chudý jih," poznamenává Michal Švagerka, ředitel Okresní hospodářské komory v Hodoníně a člen jedné z pracovních skupin, které strategii připravují.
Recept na vyléčení jižanské chudoby vidí odborníci hlavně v kombinaci podpory cestovního ruchu, lokálního podnikání a zemědělství. Velcí investoři se totiž v dohledné době do okrajových regionů nepohrnou.
"Díky bohu za každého člověka, který svou podnikatelskou činností uživí sám sebe nebo svoji rodinu. Velkých firem za současné situace ve světě k nám moc nepřijde, to budou jen výjimky," podotkla starostka Hodonína Milana Grauová.
Výroba je základ
Program rozvoje kraje na léta 2014 až 2017 všeobecně určí, do čeho by se mělo v tomto období investovat a čemu by se měla věnovat pozornost.
Kromě toho, že se jím kraj sám bude řídit, se na něj mohou odvolávat i podnikatelé při žádostech o dotace. Soulad podnikatelského záměru s hlavním regionálním dokumentem při posuzování většinou přináší body navíc.
Jak by to mohlo fungovat, naznačuje Švagerka na příkladu. "V Hovoranech máme člena, který zůstal kdysi nezaměstnaný. Tehdy měl vinohrad, u toho nějakou boudu a dělal dobré víno. Pomohli jsme mu s dotací na ubytování a dnes tam má dvanáct lůžek a živí se tím celá rodina," vypráví.
Jen samotný cestovní ruch by však nebyl samospásný. "Výroba je vždy základ. Zpracovatelský sektor od nejmenších dílniček až po velké fabriky vidíme jako největší výhodu Jihomoravského kraje. Generuje pracovní místa. Tento stav je potřeba minimálně zachovat a nejlépe rozvíjet," vysvětluje Švagerka.
Spousta nevyužitého potenciálu je podle něj i v zemědělství a příbuzných oborech.
"V potravinářském průmyslu jsme naprosto zbytečně vyklidili pozice. Zemědělství je jednoznačně potřeba podpořit. Musíme být soběstační, když jsme zemědělská oblast," říká.
Podnikání není komu předat
Velký problém periferních oblastí kraje je i odliv mladých vzdělaných lidí. Chybí jako zaměstnanci, ale i jako zaměstnavatelé.
"Spousta podnikatelů teď neví, co s firmami. Je jim šedesát a potřebovali by předat podnik dětem, ale mají problém ty děti v regionu vůbec udržet," uzavírá Michal Švagerka.
Znojmo a Hodonín jsou svými problémy v kraji specifické. Severní okresy Blansko a Vyškov se lépe vážou na bohaté Brno.
Břeclav zase těží z pozice důležitého dopravního uzlu a průmyslové tradice. "Nikdy nebudeme tradičním turistickým cílem. Pro Břeclav je teď klíčové vybudování obchvatu. V prostoru mezi ním a nádražím má vzniknout logistické centrum nadregionálního významu. To bude pro město velký impuls," uvažuje starosta Břeclavi Oldřich Ryšavý.
