Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kraj plánuje, jak pomoci chudému jihu Moravy

  16:33aktualizováno  16:33
Nerovnost mezi bohatými a chudými částmi Jihomoravského kraje už je tak daleko, že potřebuje zvláštní plán. Odborníci teď vymýšlejí, jak vytvořit co nejvíc pracovních míst v cestovním ruchu, zemědělství a lokálním podnikání.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: AP

Zatímco Brno boduje ve znalostní ekonomice a high-tech oborech, okrajové regiony jako Znojemsko a Hodonínsko se léta prakticky nerozvíjejí a zápasí s nezaměstnaností.

Rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými už jsou tak velké, že kvůli nim vedení kraje bude muset přijmout od roku 2014 zvláštní strategii.

Na co by se měly jižní regiony zaměřit

Cestovní ruch
vinařská, lázeňská, církevní a vodní turistika, gastroturistika, cykloturistika, vojenská historie, obnova památek, naučné stezky

Podnikání
zapojení lokálních podnikatelů do aktivit ve vyspělejších částech kraje, přesun některých ekonomických aktivit do okrajových regionů, obnova brownfieldů, sociální podnikání

Zemědělství a vinařství
budování zpracovatelského průmyslu, spotřeba lokálních potravin a jejich lepší distribuce, ochranné známky regionálních produktů, generační výměna pracovníků

"Jihomoravský kraj se dělí podobně jako celá Evropa na bohatý sever a chudý jih," poznamenává Michal Švagerka, ředitel Okresní hospodářské komory v Hodoníně a člen jedné z pracovních skupin, které strategii připravují.

Recept na vyléčení jižanské chudoby vidí odborníci hlavně v kombinaci podpory cestovního ruchu, lokálního podnikání a zemědělství. Velcí investoři se totiž v dohledné době do okrajových regionů nepohrnou.

"Díky bohu za každého člověka, který svou podnikatelskou činností uživí sám sebe nebo svoji rodinu. Velkých firem za současné situace ve světě k nám moc nepřijde, to budou jen výjimky," podotkla starostka Hodonína Milana Grauová.

Výroba je základ

Program rozvoje kraje na léta 2014 až 2017 všeobecně určí, do čeho by se mělo v tomto období investovat a čemu by se měla věnovat pozornost.

Kromě toho, že se jím kraj sám bude řídit, se na něj mohou odvolávat i podnikatelé při žádostech o dotace. Soulad podnikatelského záměru s hlavním regionálním dokumentem při posuzování většinou přináší body navíc.

Jak by to mohlo fungovat, naznačuje Švagerka na příkladu. "V Hovoranech máme člena, který zůstal kdysi nezaměstnaný. Tehdy měl vinohrad, u toho nějakou boudu a dělal dobré víno. Pomohli jsme mu s dotací na ubytování a dnes tam má dvanáct lůžek a živí se tím celá rodina," vypráví.

Jen samotný cestovní ruch by však nebyl samospásný. "Výroba je vždy základ. Zpracovatelský sektor od nejmenších dílniček až po velké fabriky vidíme jako největší výhodu Jihomoravského kraje. Generuje pracovní místa. Tento stav je potřeba minimálně zachovat a nejlépe rozvíjet," vysvětluje Švagerka.

Spousta nevyužitého potenciálu je podle něj i v zemědělství a příbuzných oborech.

"V potravinářském průmyslu jsme naprosto zbytečně vyklidili pozice. Zemědělství je jednoznačně potřeba podpořit. Musíme být soběstační, když jsme zemědělská oblast," říká.

Podnikání není komu předat

Velký problém periferních oblastí kraje je i odliv mladých vzdělaných lidí. Chybí jako zaměstnanci, ale i jako zaměstnavatelé.

"Spousta podnikatelů teď neví, co s firmami. Je jim šedesát a potřebovali by předat podnik dětem, ale mají problém ty děti v regionu vůbec udržet," uzavírá Michal Švagerka.

Znojmo a Hodonín jsou svými problémy v kraji specifické. Severní okresy Blansko a Vyškov se lépe vážou na bohaté Brno.

Břeclav zase těží z pozice důležitého dopravního uzlu a průmyslové tradice. "Nikdy nebudeme tradičním turistickým cílem. Pro Břeclav je teď klíčové vybudování obchvatu. V prostoru mezi ním a nádražím má vzniknout logistické centrum nadregionálního významu. To bude pro město velký impuls," uvažuje starosta Břeclavi Oldřich Ryšavý.



Nejčtenější

Zničené plavky místo romantického zážitku. Největší molo v Česku lepí

Největší molo v Česku lepí, pouští smůlu

Brněnská přehrada má největší molo v republice za víc než tři miliony korun, návštěvníci se mu ale vyhýbají. Dřevěný...

Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně

Starosta obce Maršov Jaroslav Bytešník ukazuje vyschlé toky, co vždy mely hodně...

Zákazy plnit z vodovodní sítě bazény a zalévat zahrady už nestačí. V šesti obcích na jižní Moravě platí ode dneška...



Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

Ilustrační snímek

V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor...

Z vily krále plísňových džínů Hošny je ruina, nový majitel ji přestaví

Podnikatel Rudolf Hošna byl v 90. letech v Brně pojmem. Stejně jako jeho vila.

Legendární Hošnova vila v brněnských Pisárkách je nyní útočištěm pro bezdomovce. Nový majitel chce zchátralý objekt,...

Úhyn ryb v největším moravském rybníce je vyšší. Ztráta je kolem 100 tun

V rybníku Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek...

V rybníce Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek kyslíku ve vodě, a nedostatku vody...

Další z rubriky

Na zalepené molo nastoupila četa. Čistila smůlu, která ničila plavky

Aktuální pohled na molo mezi Rakoveckou zátokou a loděnicí dopravního podniku....

Výrobce největšího mola v České republice, které se nachází na Brněnské přehradě, vyčistil povrch od smůly. Nápravu...

Brněnský lední medvěd Umca uhynul. Trápily ho problémy se zuby

Lední medvěd Umca žije v brněnské zoo v záložním výběhu, aby neohrozil život...

V sobotu uhynul samec ledního medvěda Umca. Dlouhodobě ho trápily problémy se zuby a už jednou kvůli nim musel...

VIDEO: Na Petrově hlídají lodě kamery, do vody je spouštějí jeřábem

Každá loď si může v přístavu Petrov dopustit vodu, dobít elektřinu nebo odsát...

Největší a nejmodernější přístav na Baťově kanále. Tak se chlubí Petrov na svých webových stránkách. A ne nadarmo. Pro...

Najdete na iDNES.cz