Chladicí věže Temelína jsou vidět již zdálky, nejdokonalejší podzemní plynový zásobník v zemi je ukrytý uprostřed polí nedaleko Uhřic na Hodonínsku. Cesta k němu se táhne do kopce a není nic moc. Obzvlášť teď v zimě. Díry, sníh rozježděný na kaši a občas bláto.
Až se nechce věřit tomu, že vede k supermoderní fabrice za několik miliard korun. Zásobník je sice opravdu pod zemí, ale k tomu, aby se do něj natlačily nebo naopak z něj vytlačily miliony kubíků plynu, je potřeba spousta věcí. Kilometry potrubí, kompresory, strojovna s motorem připomínající megaturbínu a další zařízení.
Až na druhém konci areálu stojí jako vojáci na stráži sondy. Možná to nejdůležitější, co zásobník má. Právě těmi totiž plyn proudí do podzemí a zase zpět. Několika směry, do různých vzdáleností a někdy až do hloubky téměř dvou kilometrů. A kdo si myslí, že se tam plyn láduje do nějakých puklin, jeskyní, štol či jiných prostor, je bloud. Ukládá se do pórovitého pískovce. Kámen ho nasává jako houba.
Jinam plyn neuteče, brání mu vtom nepropustné horniny v okolí nebo voda. Dříve tady byla uložena ropa a plyn, které se z těchto podzemních prostor už vytěžily.
Rusko utáhlo kohouty a lidé za zásobníky děkovali
Dostat se až do areálu není vůbec jednoduché. Je potřeba získat několik souhlasů. A kdyby před pár týdny nezavřeli Rusové kohoutky plynovodu a Evropa nezažila plynový šok, kdo ví, jestli by tato reportáž vůbec vznikla.
Třeba proto, že informace o obrovském "skladu" plynu může v lidech přece jen vyvolat obavy. Plyn sice nezáří, ale může vybuchnout. Jenže poté, kdy lidem už opravdu hrozilo, že si nebudou mít na čem uvařit polévku a doma je čeká zima jako v Rusku, se veřejné mínění změnilo. Jihomoravané byli rádi, že něco takového v kraji vůbec mají.
"Proti zásobníkům se sice ani dříve neprotestovalo, ale nyní se na něj lidé dívají ještě lépe. Když nastala krize, volali nám dokonce někteří na zákaznickou linku a psali e-maily, že děkují, že něco podobného u nás vůbec máme," tvrdí Dan Plovajko, mluvčí skupiny MND (zkratka pro Moravské naftové doly – pozn. red.).
Uhřický zásobník je nejmodernější i proto, že je nejmladší. "Začal se stavět v dubnu roku 2000 a za rok byl hotový," říká technický ředitel skupiny MND František Seják. Trochu s hrdostí a není divu, protože postavit areál s takovou technikou je asi něco úplně jiného, než když za stejnou dobu vyroste za městem supermarket.
Nejlépe hlídaná fabrika v širokém okolí
Plyn se do zásobníku většinou ukládá v létě, kdy jeho cena klesá anení ho tolik potřeba, protože se netopí. V zimě se z podzemí zase vytlačuje ven, ale nemusí to být pravidlem. Dlouhodobě ho využívá společnost RWE Transgas a dovnitř nebo ven jde plyn podle aktuálních požadavků zákazníka.
"Změnu režimu vtláčení nebo těžby plynu jsme schopni provést do šesti hodin," vysvětluje technický ředitel. Nikdo přitom nemusí začít otáčet kohouty a mačkat tlačítka. Stačí "zahrát" na počítačové klávesnice ve velínu. Hlavní mozek zásobníku přitom nijak monstrózně nevypadá. Připomíná trochu větší kancelář.
Je v ní jeden dlouhý stůl a na něm několik počítačů. Ovšem ve složitých obrazcích na monitorech se laik vůbec nevyzná. Operátor, který je schopen sám řídit tuto továrnu, má však díky nim dokonalý přehled, jak běží zařízení venku i v podzemí. Třeba kolik plynu teď proudí jednotlivými sondami dolů, jaký je vnich tlak, teplota...
Na dalších monitorech pak pomocí průmyslových kamer vidí, co se děje v celém areálu. Pochopitelně je maximálně střežený. "Každá nová směna se hlásí policii, a pokud to neudělá, tak sem policisté sami zavolají," říká vedoucí uhřického zásobníku Brit Špilman.
Bezpečnostních opatření je tady ale mnohem více. "Například vkompresorovně jsou umístěna čidla, akdyby plyn začal unikat, v několika vteřinách by se automaticky uzavřely bezpečnostní ventily," vysvětluje dále technický ředitel František Seják.
Dokonce ani případný pád letadla by podle něj nic fatálního nezpůsobil. Sondy totiž mají bezpečnostní podpovrchové ventily, které jsou devadesát metrů pod zemí.
Zákazníci si pro plyn až sem "nejezdí". Předává se jim ve stanici vzdálené deset kilometrů odtud. Až tam se měří, kolik si plynu dávají do skladu a naopak – kolik si zněj berou.
Další podzemní skladiště? Možná v Dambořicích
Kousek od Uhřic leží Dambořice, kde se nyní těží plyn i ropa. Když nedávno nastala plynová krize, začalo se mluvit o tom, že by po odtěžení těchto zásob mohlo i toto podzemí ještě posloužit jako podobné skladiště plynu.
Bude tedy podobná fabrika stát vdohledné době i tam? Těžko říct. "Budovat podzemní zásobníky plynu se nyní bude snažit celá Evropa aje to i jedna z priorit naší společnosti. Ale říci, kdy a kde postavíme další zásobník? V současné době na jednom projektu intenzivně pracujeme a možná už do konce letošního roku padnou další rozhodnutí," naznačuje mluvčí Dan Plovajko.
