Ani pojem Štědrý den vlastně nepoužívali, hovořili o Štědrém večeru. A v minulost dokonce právě 24. prosince končil rok. „Brali večeři jako rituál. Kolem stolu naskládali třeba snopy obilí s plnými klasy a další plodiny. Pak dokola umístili řetěz, aby úroda vydržela,“ přiblížil jeden ze zvyků Šimša.
Jako první se u stolu rozkrojil chleba, který se namazal medem, posypal ořechy i česnekem. Pak se rozlámal a všichni se podělili. „Tento zvyk pak na východní části od řeky Moravy, jako je Podluží, Veselsko i Strážnicko, posléze nahradilo pojídání oplatků jako hostií v kostele, které pekli farníci. Potírání medem a sypání ořechy a česnekem zůstalo,“ povyprávěl dále etnolog.
Oplatky pekli farníci za vajíčka i kus slaniny
Farníci museli upéct oplatky pro každého obyvatele vesnice. Proto začínali už na podzim. „Odměnu dostávali v naturáliích - třeba vajíčka nebo kus špeku. Byly dokonce také oplatky pro zvířata a v nich byla zapečená snítka petržele,“ poznamenal Šimša. Oplatek si ve středu, na který připadá Štědrý den, opět dají v některých vesnicích. Tento zvyk se totiž v některých obcích dochoval.
Naopak poměrně mladou tradicí může být i kapr k večeři. Třeba na Horňácku ho začali podávat až v šedesátých letech. „Na Štědrý den vaří kyselicu,“ uzavřel Šimša.
