Jan Zahradníček: Velký básník vězněný komunisty

  22:50aktualizováno  22:50
Jan Zahradníček, jenž bojoval celý život s duševními následky své invalidity, musel snášet i tvrdý žalář a tragédie v rodině. Jako dítě nesl tělesné postižení, jako mladík bojoval s duševními následky své invalidity, jako muž snášel věznění a jako křesťan umíral. Po celý život byl básníkem. Jedním z největších.

Jan Zahradníček | foto: Archiv MF DNES

Narodil se 17. ledna 1905 v Mastníku u Třebíče. Navštěvoval obecnou školu ve Starči, poté pokračoval ve studiích na třebíčské reálce. Po maturitě nastoupil na filozofickou fakultu v Praze, studia však nedokončil. Složil nižší a později i vyšší knihovnickou zkoušku.

Otevřeně bojoval proti komunismu, byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu na třináct let vězení. Zemřel krátce po propuštění, 7. října 1960.

Zahradníček byl dvanáctým dítětem z devatenácti, z nichž se dospělosti dožilo pouze sedm. Jeho rodině se příliš nevedlo. Pole nemohla početnou rodinu uživit, a tak bylo Zahradníčkovo dětství poznamenáno bídou. Ve dvou letech utrpěl těžký úraz páteře a hrudníku, když spadl z půdy. V souvislosti s podvýživou a nedostatečnou léčbou se u malého Jana vyvinula těžká kyfoskolióza páteře a tzv. plicní srdce. Následky úrazu se tak pro něj staly doživotními.

Oč více však byl handicapován fyzicky, o to více se rozvíjel intelektuálně. A měl štěstí v tom, že rodiče jeho studijní nadání rozpoznali, a tak namísto zamýšleného vyučení se ševcem poslali Jana dále studovat. Na gymnáziu se zajímal především o literaturu a biologii. Intenzivně pracoval na vytvoření vědeckého herbáře a spolupodílel se na vydávání zpravodaje literárního kroužku.

V té době také napsal svou první báseň. Ačkoli nebyla psána se záměrem věnovat se poezii vážným způsobem, byla první předzvěstí básníkovy tvorby. Jednalo se o žertovný text, napsaný na spolužáka svého bratra s názvem Sulla, Čihováků pán.

První vážně míněné básně vyšly v roce 1923 ve studentském časopise pod jmény Slabému srdci a Píseň mladého žebráka. Pro jejich publikaci se Zahradníček skryl za pseudonym Chrysostom, který si zvolil podle svého křestního patrona, Jana Zlatoústého, tedy Chrysostoma.

Studium, alkohol a víra
Zatímco za gymnaziálních studií byl Zahradníček uznávaným a respektovaným studentem (ze strany profesorů pro své nadání a od spolužáků pro napovídání a ochotu doučovat), studia literární komparatistiky na filozofické fakultě v Praze mu obdiv a přízeň okolí nepřinesla.

Ani jeho finanční situace nebyla jednoduchá. Aby se na studiích udržel, prodal svůj herbář mladšímu kamarádovi za celých 2 500 korun, což mu poskytlo alespoň pro začátek finanční zázemí.

Tělesné postižení Jana skutečně trápilo, a i když i jeho první básně toto trápení zrcadlily, na vysoké škole se tato bolest znásobila. Jan zažíval posměch a pohrdání spolužáků, což snášel jen velmi obtížně. Nejprve se bránil agresivní rétorikou, když však ta nepřinášela uspokojivý výsledek, začal se Zahradníček utíkat k alkoholu.

Situace byla ještě komplikovaná jeho závažným postižením, kdy konzumace alkoholu mohla vést k srdečnímu selhání. Chybělo málo a Zahradníčkův obrovský talent mohl být navždy ztracen.

Ale pomocná ruka přišla včas. Skupina autorů shromážděných okolo katolické revue Tvar přinesla Zahradníčkovi nejen spontánní přijetí a pochopení, ale také podnítila jeho literární rozvoj a podpořila hluboký smysl pro duchovní rozměr života. Spoluprací s revue Tvar se jednoznačně zařadil mezi výrazně katolicky orientované autory. Byli to především Josef Knap, Jan Čep, Rudolf Černý, Jan Dokulil, František Halas a Bedřich Fučík, kteří byli Zahradníčkovi nejblíže.

A právě do Fučíkovy snoubenky se Zahradníček platonicky, avšak celým srdcem zamiloval. Vzniklo mezi nimi veliké a pro Zahradníčka inspirativní přátelství. Jitce Skalákové věnoval řadu básní. V té době, v roce 1929, už Zahradníček zcela vážně uvažoval o předčasném ukončení studia, a tak složil nižší knihovnické zkoušky.

O rok později vydal svou první básnickou sbírku Pokušení smrti. Ta je zde hlavním motivem, smrtí je Zahradníček doslova fascinován. Objevuje se trudomyslnost, vzývání bolesti, touha po vysvobození z těla postiženého úrazem a nemocí, melancholičnost. Sbírka také odráží autorovy negativní zkušenosti a reakce okolí na jeho fyzické postižení. A možná to bylo důvodem, proč přes vynikající kritiky Zahradníček nikdy nepřipustil její opětovné vydání.

Ve druhé tvůrčí fázi, počínající sbírkami Jeřáby, Žíznivé léto a Pozdravení slunci, autor vstupuje do nové fáze svého duchovního prožívání. Vnitřní samota a izolace se proměňuje v otevřenost světu kolem sebe, který je pro něj darem Božím. Ve sbírkách tohoto období zaznívá stále častěji radost, naděje, jas.

Boží zkouška věrnosti
V roce 1936 se usídlil u svého švagra, kněze Jana Dokulila, v Uhřínově u Velkého Meziříčí. V roce 1945 se oženil a měl tři děti, dvě dcery a syna. Ve čtyřicátých letech redigoval revue Akord a byl redaktorem nakladatelství Brněnské tiskárny.

V těchto letech dochází k dalšímu zlomu v Zahradníčkově tvorbě. Stejně jako řada dalších autorů se obrací k národu, vlasti a vlasteneckým tématům, varuje před ohrožením národní existence. Na válku pohlíží jako na Boží zkoušku věrnosti. Z této doby pocházejí sbírky Korouhve, Pod bičem milostným nebo Svatý Václav.

V následném období, které je reprezentováno básní La Salleta, jakoby částečně navázal na Jana Floriána, když nahlíží zjevení v La Salletě jako memento světu, které má zabránit ztrátě lásky. V La Salletě vyjadřuje také zklamané naděje a přehlédnutí všech znamení času a obrat směrem k utopii, která se objevuje v poválečném období.

Ze Zahradníčkovy katolické orientace samozřejmě vyplynul i jeho odpor proti komunistickému režimu. Otevřenost v tomto odporu a boji proti totalitnímu režimu nejprve vedla v roce 1951 k jeho zatčení a o rok později jej postavila před soud, kde byl obviněn ze špionáže, rozvracení komunismu a socialismu.

Těsně před uvězněním stihl dokončit Znamení moci, rozsáhlou, jakoby vícehlasou skladbu, kterou částečně navázal na La Salletu.

Vykonstruovaný proces básníkovi přisoudil třináctileté vězení. Trest si odpykával v mírovské věznici a v Leopoldově. Nejen tvrdé žalářování, ale i tragédie v rodině, od které byl násilně odloučen, krutě zasahovaly Zahradníčkův život. V roce 1956 mu zemřely dvě dcery na otravu muchomůrkou zelenou, přežila pouze manželka a syn.

V období věznění vznikají básně Čtyři léta. Zahradníček však neměl možnost zapisovat je, vznikaly pouze v autorově hlavě, písemnou podobu jim vtiskl po paměti až po návratu z vězení. Později je uspořádal jeho přítel a spoluvězeň Bedřich Fučík. V básních vyvstává konfrontace náboženských otázek s osobním utrpením. A Zahradníček z tohoto vnitřního boje vychází vítězně.

Z vězení byl propuštěn za všeobecné amnestie v roce 1960. Vrátil se do Uhřínova, kam byla po odsouzení jeho rodina vystěhována. Krátce po propuštění však básník v důsledku srdeční choroby, zhoršené krutým zacházením ve vězení, umírá.

V roce 1968 byl rehabilitován a po roce 1989 se řada jeho sbírek dočkala opětovného vydání.

O Zahradníčkovi proneslo mnoho velkých autorů mnoho velkých slov. Krátké ale výstižné vyznání F. X. Šaldy charakterizují tohoto autora snad nejvýstižněji: Zahradníčkem vstoupil do české poesie Někdo.

Autor:

Nejčtenější

Plzeň poslal do semifinále Ligy mistrů Kovář, Kometa po debaklu končí

Plzeňští hokejisté se radují z postupu přes Skellefteu.

Hokejová Plzeň si zahraje semifinále Ligy mistrů. Proti švédské Skelleftee uspěla 2:1 po nájezdech, když ji do...

Hokeji trochu víc rozumím, ale pořád jsem laik, líčila Šafářová

Na utkání se Spartou nechyběla ani tenistka Lucie Šafářová, fanynka Komety Brno...

Když minulý týden oznámil, že si za Kometu zahraje extraligu, začala po internetu kolovat šest let stará fotka. Do...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

U dětí se nepočítá s tím, že zemřou, říká iniciátorka dětského hospicu

Ředitelkou dětského hospicu s názvem Dům pro Julii je Radka Vernerová

Myšlenka stavby dětského kamenného hospice vznikla v Brně před osmi lety, ale až loni v létě dostala díky skupině...

Žena navedla milence, aby za 50 milionů zabil jejího manžela, říká žalobce

František Divoký u soudu

Krajský soud v Brně projednává pokus o vraždu, z nějž jsou obžalovaní Josef Kopriva a Eva Grycová. Ta měla s Koprivou...

Další z rubriky

VIDEO: Sochař vyřezal Titanic z masy ledu na brněnském náměstí

Sochař Marian Maršálek vytesal v Brně z ledu více než dvoumetrovou sochu...

Moravské náměstí v Brně se proměnilo v nevšední sochařskou dílnu. Hodinu po poledni tam umělec Marian Maršálek začal...

Žena navedla milence, aby za 50 milionů zabil jejího manžela, říká žalobce

František Divoký u soudu

Krajský soud v Brně projednává pokus o vraždu, z nějž jsou obžalovaní Josef Kopriva a Eva Grycová. Ta měla s Koprivou...

Azylový dům v Břeclavi půjde k zemi. Klienti se musejí vystěhovat

Ženská noclehárna Arcidiecézní charity Praha (9. prosince 2018).

Poté, co Břeclav pomohla charitě s provozem azylového domu ve městě a zabránila vystěhování lidí na ulici, ohlásila...

Najdete na iDNES.cz