S Atelierem M1 architekti jedná Markéta Vaňková (ODS) o stažení žaloby na město, kterou podal za nedodržení původního návrhu na vnější vzhled Janáčkova kulturního centra (JKC) a která ohrožuje jeho výstavbu.
„Atelier M1 architekti zpracoval dokumentaci, která se stala podkladem pro územní rozhodnutí. Pro stavební povolení k nadzemní části budovy je potřeba dodržet licenční práva, která studio poskytlo městu. K těm se ale v minulosti v návrhu nepřihlíželo, a tak podalo žalobu. Po jednání s M1 architekty jsme však dospěli ke shodě – pokud se budeme držet jejich návrhu, žalobu stáhnou,“ objasnila Vaňková.
Podle Pavla Joby, jednoho z autorů původního architektonického řešení JKC, se tak stane v nejbližší době.
„Jsme připraveni vzít žalobu zpět a uzavřít dohodu o narovnání. Vše bude vyřešeno v řádu týdnů. Nové vedení města s námi jedná a chce problém řešit. To jsme za poslední čtyři roky s primátorem Petrem Vokřálem bohužel nezažili. Přestože jsme na informace měli ze smlouvy nárok, nikdo nám o vývoji nic neřekl,“ prohlásil Joba.
Polský návrh musel být přepracován
Město i architektonický tým se tak nyní vracejí k původnímu návrhu Atelieru M1 architekti. Ten zahrnuje zhruba tisícovku míst pro návštěvníky, stísněnější prostory pro hudebníky a zachování architektonických linií, které ladí s okolím budovy. Návrh, jejž vypracovalo polské Studio Konior, radnice smetla ze stolu. Počítal přitom s kapacitou až 1 300 míst a se dvěma terasami.
„Už loni v září, kdy jsme polský návrh představovali, mi bylo jasné, že je to nereálná varianta. Architekt Tomasz Konior měl asi pocit, že když dostal od primátora Vokřála volnou ruku, mohl si dělat úplně, co chtěl. Po žalobě jsem převzal projekt já, jako druhý člen týmu. Celý jsem ho přepracoval tak, aby odpovídal jak nárokům památkářů, tak původnímu vysoutěženému návrhu. Snažil jsem se co nejvíce dodržet i Koniorovy vize,“ popsal brněnský architekt Petr Hrůša, jenž má nyní dokumentaci na starost.
Koniora se MF DNES pokusila kontaktovat, ale do pondělní uzávěrky nereagoval. Podle Hrůši však zatím všechny ateliéry spolu komunikují.
„Doufám, že s námi polské studio bude spolupracovat dál. Bylo třeba návrh předělat. Otevřelo to cestu ke stavbě, která se podáním žaloby zkomplikovala,“ řekl Hrůša.
Ani brněnský exprimátor Petr Vokřál (ANO), jenž loni polský návrh s nadšením prezentoval, redakci v pondělí nezvedal telefon. Na obranu bývalého vedení města však vystoupil jeho někdejší náměstek pro kulturu Matěj Hollan (Žít Brno).
„Do návrhu Atelieru M1 architekti se kvalitní akusticky vybavený sál nevejde tak, aby fungoval. Prostorové vybavení bude muset být větší, pokud má Brno mít dobrý koncertní sál,“ podotkl Hollan. Architekt Hrůša však tvrdí, že vnitřní podoba sálu si zachová kvalitu podle návrhu polského architekta.
Nezáleží na podobě, ale na rychlosti, zní z filharmonie
Celkem výstavba JKC vyjde asi na 1,3 miliardy korun. Zaplatí ji společně stát, Brno a kraj. Město věří, že stavební povolení dostane do konce letošního roku.
„Pro letošek počítáme s 200 miliony korun ze státního rozpočtu. Je možné, že část peněz odčerpáme na přípravné práce, zbytek bychom přesunuli do dalšího roku, kdy se snad už začne stavět,“ nastínila primátorka.
Na interiéru, který má hudebníkům z Filharmonie Brno přinést špičkové akustické zázemí, architekti i nadále spolupracují s Japoncem Jasuhisou Tojotou. Ten se podílel na padesátce světových koncertních sálů, třeba v New Yorku, Hamburku nebo Tokiu.
Pro filharmoniky je existence budovy klíčová. „Sál nám chybí víc a víc. Ne včera, ale před sto lety bylo pozdě. Chceme uvést velké symfonické skladby, ale to se ve stávajících prostorách nedá. Hlavně aby už bylo kde hrát,“ uvedla mluvčí Filharmonie Brno Kateřina Konečná.
Na rohu Veselé a Besední ulice už stojí zavřené podzemní garáže se dvěma stovkami míst. A zatím tak i zůstanou. „Příští rok se už může stavět, a to musí být zavřené. Nemá cenu to tedy řešit,“ řekl radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS). Ten přitom před volbami jejich otevření prosazoval, ačkoli by to stálo 35 milionů korun navíc.
Takto vypadal polský návrh sálu, od kterého vedení Brna ustoupilo:
