Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Japoncům to na jihu Moravy svědčí, jejich disciplínu doplňuje kreativita

  15:38aktualizováno  15:38
Jižní Morava láká japonské firmy. Už jich tu působí dvacet a nabízejí „krev a pot“, ale také skvělé podmínky. Mix národnostních odlišností vede k nejlepšímu výsledku. Pobočky v Brně se tak pro japonské firmy stávají jedněmi z nejdůležitějších.

Konica Minolta vyslala z japonské centrály do Brna čtyři manažery v čele s Kijošim Mijakem (vpravo). S nápaditými brněnskými vývojáři pod vedením Radka Sedláčka (uprostřed) vymysleli klíčový projekt, který teď rozšíří do všech svých poboček. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Koničiva, zdraví Japonec Brňana na chodbě. V brněnské pobočce japonské společnosti Konica Minolta si na multikulturnosti zakládají, mají tu speciální projekt zaměřený na odlišnosti obou zemí.

Fotogalerie

Zdejší vývojáři devatenáct měsíců pracovali na softwaru inteligentní technologie Workplace Hub pro „pracoviště budoucnosti“. Zjednodušeně řečeno, sjednotili veškeré podnikové IT. Pětatřicet vývojářů tak stvořilo nejen novinku v portfoliu firmy, ale v oblasti digitálního pracoviště obecně a plánují ji rozšířit do desítek tisíc kanceláří po celém světě.

Firma říká, že se tady osvědčila sázka na agilní přístup Japonců obohacený o kreativitu českých vývojářů. A tahle rovnice funguje ve všech japonských firmách usídlených na jižní Moravě.

Podle Japonské komory průmyslu a obchodu v České republice jich je v současné době už dvacet – 8 výrobních, 11 se zaměřuje na prodej a obchodování a jedna na výzkum a vývoj.

„Zejména při zakládání výrobních firem jsme pro japonské partnery atraktivní lokalitou. S přihlédnutím ke své populaci je Česko zemí s největším počtem japonských výrobních firem na obyvatele v Evropě,“ podotkl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.

Jestli se počet japonských zaměstnavatelů v kraji pohne směrem nahoru, se uvidí po momentální hospodářské návštěvě premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v Japonsku. Jde o první českou premiérskou návštěvu této východoasijské země po dvanácti letech.

Učí se nežít jen prací

V brněnské Konice Minoltě jsou aktuálně čtyři Japonci a 450 českých zaměstnanců. „Po roce a půl se brněnská pobočka stala pro japonské vedení firmy natolik důležitou, že do ní vysílá svoje kmenové zaměstnance, což spolu se služebními cestami českých zaměstnanců do Japonska vede k dalšímu prohloubení vzájemné spolupráce a budoucímu rozvoji,“ popsal projektový manažer Radek Sedláček.

Dodává, že pro japonské společnosti je typický smysl pro kolektivní zodpovědnost a potřeba otevřeného sdílení informací. „Při každodenní spolupráci s japonskými kolegy je velmi zřetelné jejich vyjadřování úcty k druhému člověku,“ poznamenal Sedláček.

Japonsko-české zkušenosti má i brněnský Daido Metal, kde pracuje ve výrobě kolem tří set Čechů a pět Japonců ve vrcholovém managementu. „Japonci mají rádi všechno ve své firmě, a tak vše, co souvisí s výrobou produktu, nepoptávají z vedlejších firem, ale na všechno najímají zaměstnance,“ podotýká asistentka firmy Iveta Žižková.

I ona potvrzuje, že Japonci jsou hodně disciplinovaní a mají rádi pravidla, na rozdíl od Čechů. Ale naopak jim chybí flexibilita a schopnost improvizace a kreativita. A tomu se zase učí oni od svých zaměstnanců. Stejně jako trávit více času s rodinou a nežít jen prací. „Výhoda u Japonců je také ta, že jsou jen výjimečně nemocní,“ přidává poznatek.

Japonští zaměstnavatelé jsou proto podle personálních agentur oblíbení. „Češi chtějí pracovat v úspěšných společnostech, kde se podílí na přípravě či výrobě kvalitního produktu. Následně dbají o spokojenost svých zaměstnanců, což je pro Čechy jeden z nejdůležitějších aspektů při výběru práce,“ vysvětluje marketingová manažerka z Advantage Consulting Marcela Vyskoková.

Vedení bývá striktní

Japonská firma čeká od svých zaměstnanců disciplínu, dochvilnost a schopnost dodržovat nastavené standardy. Tak moc, až to podle dalších personalistů některé zájemce o práci odrazuje.

„Japonské vedení bývá často příliš striktní a procesní a často není ochotno naslouchat názorům a návrhům svých podřízených. Japonská firemní kultura není vhodná pro každého a nováčky vždy překvapí,“ oponuje vedoucí brněnské pobočky Grafton Recruitment Kateřina Tkadlecová.

Ředitel Japonské komory průmyslu a obchodu v České republice ale souhlasí spíše s prvním tvrzením. „Japonské firmy usilují o školení zaměstnanců, aby si zvýšili svou schopnost. Největší odlišnost je mentalita. I přestože jsou Češi pracovití a přístup k práci je velice podobný,“ míní Makiko Ozawa.

Objevují se i případy opačné – a totiž, že brněnské firmy prorazí v Japonsku.

„Je to například Zoner Software, Y soft, Avast nebo IT Moravia, vše v sektoru informační a komunikační technologie. Obecně má Japonsko pro firmy pozitiva, jako jsou platební morálka, solventnost, dodržování závazků, spolehlivost japonských zaměstnanců,“ hodnotí šéfka České obchodní a průmyslové komory v Japonsku Alice Tomášková.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hana Bučková založila při Dětské nemocnici v Brně specializované pracoviště pro...
Pacienty s nemocí motýlích křídel vůbec nepoznáte, říká primářka Bučková

Na návsi v Dolních Dunajovicích se v sobotu večer sejdou čeští hudebníci, aby velkolepým koncertem pomohli lidem s nemocí motýlích křídel. Na jeden milion...  celý článek

Skupina lidí se v rámci projektu převlékala pět let za skřety
Hrad Špilberk si podmaní skřeti. Utkají se v bojové aréně

Už v sobotu se na Špilberku představí služebníci zla. Jednodenní festival ukáže svět skřetů, na který láká i unikátní výstava, inspirovaná fantasy příběhy,...  celý článek

K hubení potkanů PVK používají přípravek Hubex. Nachystáno mají 13,5 tuny...
Splachují hygienické potřeby. Popice ucpané kanály stály už statisíce

Havarijní čety vyrážejí stále častěji k ucpaným stokám nebo čerpadlům. Náklady jdou do stovek tisíců korun. Viník je přitom docela nenápadný – vlhčené ubrousky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.