Hokejový útočník Jaromír Jágr právě s Pittsburghem vyhrál svůj druhý Stanley Cup za sebou, když jeden sportovní nadšenec, publicista Petr Podroužek, dostal nápad udělat s ním rozhovor. A když už za Jágrem do Hnidous na okraji Kladna konečně vyrazil, rozhodl se ho pozvat také na návštěvu k sobě do Brna.
Poté, co se Jágr na brněnském zimním stadionu za Lužánkami představil v sezoně 1988/89 poprvé jako hráč, tak do Brna premiérově dorazil také jako hvězda v civilu. Dnes již téměř neuvěřitelný program jeho krátké návštěvy si připomeneme v seriálu jihomoravské MF DNES nazvaném Tenkrát poprvé.
Na začátku léta v roce 1992 se kolem Jágra řešily jiné otázky, než by bylo potřeba zařídit v současnosti.
„Zašel jsem do jedné sázkové kanceláře, dnes už neexistující, jestli by Jágrovi zaplatili oběd, když sem bude vážit cestu. Pak jsme se rozhodli zorganizovat s ním besedu pro fanoušky. Ale trochu jsme tápali. Nebyl jsem si jistý, jestli na ni přijdou lidé. Aby sál nebyl prázdný,“ přiznal Podroužek.
Televizní stanice OK3 ten rok začala vysílat přímé přenosy z NHL, kde Jágr rostl v prvotřídní hvězdu. Přesto si Podroužek říkal, kolik je asi takových fanoušků jako on, kteří si na noc programují videorekordér, aby pak u nahrávek na VHS kazetách sledovali, co vlasatý útočník zase vymyslel.
Hrát za Kometu? Proč ne
Obával se zbytečně, sál v jedné z budov na Šilingrově náměstí v centru Brna se to odpoledne naplnil. Jágr odpovídal na dotazy a podepisoval se asi dvě a půl hodiny.
„Patří to mezi vzpomínky, které se nezapomínají. Vyprávím to jako dobrou historku, když se s přáteli bavíme o hokeji; že jsem Jágra viděl osobně, když mu bylo 20 let,“ ohlíží se o téměř třicet roků zpět fanoušek a nadšený sběratel hokejových kartiček Vladimír Muzikář.
Na besedu si tehdy donesl ročenku NHL, kde byl vyfocen i Jágr. „Položil jsem mu i otázku, kde se mu hrálo nejlépe ze stadionů, co navštívil. Řekl, že nejlepší atmosféra byla v Pittsburghu, a pak že i v Chicagu byla perfektní,“ vybavuje si Muzikář.
Očekávatelnou otázku dostal Jágr od jiného z přítomných, a to jestli by si někdy chtěl zahrát za Kometu.
„Kdyby byl plný stadion, proč ne?“ nadhodil vlasatý mládenec do davu. Kometa tři měsíce předtím neslavně spadla z nejvyšší soutěže. Bonmotu o plném stadionu se všichni zasmáli.
Galantní noční doprovod a odjezd ve favoritu
V den autogramiády Podroužek čekal na Jágra ve svém autě kousek před Brnem, aby hokejistu mohl navigovat. Jágr dorazil ve staré Škodě Favorit, kterou sám řídil.
Fanouškům se představil v letním tílku, bezstarostně rozesmátý.
„My, kdo jsme hokej sledovali, jsme o něm rozhodně věděli dost. V roce 1990 hrál na mistrovství světa dospělých ve Švýcarsku, hned v prvním roce v NHL vyhrál s Mariem Lemieuxem pohár. Obě finálové série dávala televize. Jágr se sice nemohl rovnat borcům, jako byli Lemieux, Coffey nebo Francis, ale už tehdy byl dobrý. Jeho finálový gól Chicagu, jak se proháčkoval před Belfoura a zavěsil, je nesmrtelný. To je legenda všech šotů,“ básní o českém hokejovém idolu Muzikář.
Tenkrát poprvéSeriál jihomoravské MF DNES nazvaný Tenkrát poprvé se věnuje výjimečným událostem, které zároveň byly prvními svého druhu na jižní Moravě.
|
Že se však jeho sláva drží zatím víceméně jen mezi mantinely, měl Jágr právě v Brně poznat.
„Po besedě jsme ho vzali na večeři. Nepadla ani jedna sklenka alkoholu, vůbec nic. Ale byli jsme v dobrém rozpoložení, a tak jsme pokračovali na diskotéku do klubu v pasáži Alfa,“ začíná popis bizarní noci Podroužek.
V klubu nabyl dojmu, že by svému hostu mohl udělat radost, a zašel tedy za diskžokejem, aby zahrál něco pro Jaromíra Jágra, že je mezi hosty.
„Pro koho?“ vyvalil na něho oči muž za přehrávači. Jméno dvojnásobného vítěze Stanley Cupu mu nic neřeklo. Nebyl sám, kdo na tom byl s hokejovými znalostmi mizerně.
„Přespávali jsme v mém bytě, o půlnoci jsme vyrazili z klubu domů. Narazili jsme na dvě mladé holky, začali jsme se bavit, Jaromír trochu angažovaněji. Byly ale odtažité, a tak se Jarda děvčatům představil. Že je hokejista a že hraje za Pittsburgh.
„Co je to Pittsburgh?“ otázala se jedna z dívek bezelstně.
Podpis nechal na stěně bytu
„Radil jsem mu, ať je nechá být, ale on se s nimi bavil dál, a nakonec se nabídl, že je odveze na Lesnou, kde bydlely. Dneska by po Jágrovi asi každá žena skočila. Tehdy jsem čekal víc to, že Jarda bude za chvilku zpátky doma. A taky že ano. Skočil do favorita, odvezl slečny a za půl hodiny zvonil dole na zvonek,“ usmívá se Podroužek.
V noci ještě netušil, jak raketově cena jeho bytu během Jágrovy návštěvy vzroste. Ráno hokejista posnídal rohlík s čajem, a protože Podroužek měl malého syna, Jágra s ním vyfotil.
„Jarda věděl, že jsem sám hrál do dorosteneckého věku hokej, chytal jsem. Tak vzal fixu a napsal na zeď vzkaz malému Peťovi: Tady žije budoucí hvězda, která se výrazně prosadí v NHL. A podepsal se. Bydleli jsme tam pak ještě čtyři roky a nápis na stěně jsme tam po celou dobu nechali. Když si na to dnes vzpomenu, bodne mě u srdce, že jsme si ten kus zdi nemohli vzít s sebou,“ lituje Podroužek.
Z jeho syna se profesionální hokejista nestal, ale když se s Jágrem setkal během jedné z výluk v NHL po zápase v Brně, ukázal mu společnou fotku a historku mu připomněl. Jágr mu dal na památku hokejku.
„Ještě pár let po té besedě jsme se s Jágrem potkávali, ale pak se na něho začalo lepit moc vlčáků. Stejně ale, když si na tu dobu vzpomenu, on zůstal pořád stejný. Přístup k obyčejným lidem, kteří k němu přijdou, má pořád stejně vřelý jako tehdy,“ míní Podroužek.
