Archeologové mamutí jatka našli přesně východně od Brněnské ulice na začátku právě stavěného obchvatu Drasenhofenu. Nálezy nyní odborníci vyhodnocují.
„Takový nález nám umožňuje zajímavý pohled do minulosti,“ říká Adreas Fromm, ředitel společnosti Asfinag, která obchvat staví. Asfinag už podle něj do archeologických výkopů pod novým obchvatem Drasenhofenu investoval 2,4 milionu eur.
„Pro nás je důležité, že je takový důkaz lidské kultury vůbec zachován,“ podotýká Martin Krenn z dolnorakouského federálního památkového úřadu. Podle něj jsou tato paleolitická „jatka“ vůbec první v Rakousku, která byla odhalena moderními metodami a také analyzována.
„Toto naleziště má velký vědecký potenciál, máme jedinečnou možnost nahlédnout do životního stylu pravěkého člověka,“ podotýká.
K dnešnímu dni totiž byla v Rakousku objevena pouze dvě taková místa – ve městě Grub-Kranawetberg a v Kammern-Grubgrabenu. Ani jedno z nich ale vědci nejsou schopni přesněji datovat.
Především proto, že byla odkryta už před několika desetiletími, kdy odborníci ještě nedisponovali takovými technologiemi a výzkumnými metodami, jaké mají k dispozici dnes.
Stáří nálezů v Drasenhofenu odhadl tým archeologů na 28 tisíc až 18 tisíc let. Pravěká „jatka“ pokrývají plochu přibližně 16 metrů čtverečních. Kromě mamutích klů a dlouhých kostí zde archeologové objevili také pozůstatky kostí jiných zvířat a také mnoha nástrojů, které potvrzují hypotézu, že se na místě mamuti lovili a také porcovali.
Všeobecně rozšířená teorie, že člověk mamuty lovil pomocí vyhloubených pastí zakrytých větvemi a zelení, je spíš pohádkovou verzí známou z obrázků Zdeňka Buriana. Vědci ji dávno vyvrátili a i nálezy z Drasenhofenu dokazují, že mamuty lidé lovili přímým útokem organizované lovecké skupiny.
Mamutí „jatka“ přitom nejsou jediným nálezem kolem obchvatu Drasenhofenu. V jeho jižní části byly odkryty hroby, které archeologové datovali do doby kultury zvoncových pohárů. Ta dostala jméno podle keramických pohárů, které tvarem připomínají převrácený zvon.
Tento kulturní fenomén je datován do doby přelomu neolitu a doby bronzové, tedy do období asi 2600 až 2200 let před naším letopočtem. Historické průzkumy na plánované trase dálnice A5, která spojuje Vídeň s českou hranicí, už končí.
Obchvat Drasenhofenu by měl být zprovozněn na podzim příštího roku. Městu se díky tomu vyhne tranzitní doprava mířící z Vídně do Brna a zpět. Celá výkopová oblast pokrývá celkem 13 hektarů. Zvlášť zajímavé kousky chce federální památkový úřad po skončení jejich analýzy zapůjčit muzeím.
V České republice patří k největším archeologickým lokalitám podobného typu Předmostí u Přerova a Dolní Věstonice, kde jsou velké kumulace mamutích kostí. Že zůstaly v půdě ukryté i dnes, o tom svědčí archeopark v Pavlově, jehož součástí je skládka mamutích kostí ponechaná ve stejné poloze, v jaké ji při stavbě archeoparku nalezli.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
