Brněnský primátor Petr Vokřál (vpravo) křtí slivovicí almanach Republika a její strom. Vznikl jako vzpomínka k devadesátému výročí umístění vánočního stromu na náměstí Svobody v Brně. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Jeho stromy dělají lidem radost. Sám Těsnohlídek jí moc nezažil

  • 7
Spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek měl smutný život. Přesto dokázal v Brně zavést krásnou předvánoční tradici, která se dochovala až do současnosti. V sobotu uplynulo 90 let ode dne, kdy se na náměstí Svobody poprvé rozsvítil strom. Právě na Těsnohlídkův popud.

A spisovatel pod něj tehdy umístil kasičku, kam všichni mohli přispívat na charitu.

Příběh, který ho k tomu vedl, už je notoricky známý - v roce 1919 našel v lese u Bílovic nad Svitavou odloženou holčičku a rozhodl se, že takovým dětem pomůže.

„Inspiroval se v Dánsku, kde osvětlený strom na hlavním náměstí v Kodani nesl motto ‚Všichni všem‘. Pod ním vybírané peníze posléze rozdělili dobročinným organizacím,“ přiblížil dánskou tradici Pavel Kováč, který se dlouhodobě zabývá historií vánočních stromů.

Na připomínku tohoto výročí proto letos dorazil do Brna i dánský velvyslanec Christian Hoppe. Sešel se s vnukem Těsnohlídka a pokřtili almanach, který k této příležitosti vyšel. Jmenuje se Republika a její strom a jeho autory jsou právě Kováč a Hana Kraflová. Těsnohlídkův strom, jak se mu dlouhá léta říká, byl v republice první. Po Brně pak tradici převzaly Plzeň a Praha.

Spolužáci Těsnohlídka neměli rádi

Méně veselý byl ale Těsnohlídkův soukromý život, který byl doprovázen permanentními ranami osudu. Zklamání zažíval už jako dítě. „Jeho otec byl pohodný. Likvidoval uhynulá zvířata a také odchytával zaběhnutá, která zabíjel. Spolužáci i vyučující to Těsnohlídkovi dávali ve škole znát. Poznamenalo ho to zřejmě na celý život,“ přiblížil Těsnohlídkovy životní útrapy Kováč. 

 A trápení novináře, který se narodil v Čáslavi, pokračovalo také v milostném životě.

V roce 1905 si vzal Jindřišku Kopeckou, která ale během svatební cesty v norském Vestnes tragicky zemřela. „Pro Těsnohlídka to znamenalo trauma, kterého se nedokázal zbavit.

Další nepříjemnou zkušenost zažil o dva roky později, kdy přemlouval Boženu Hodačovou, aby s ním odcestovala do Brna, kde začal pracovat jako redaktor Moravského kraje. Tehdejší partner ale Hodačovou přemluvil, aby nikam nejezdila. Navíc byl Těsnohlídek vystaven osočování,“ povyprávěl o další traumatizující události Kováč. V roce 1908 přestoupil Těsnohlídek do redakce Lidových novin, kde vydržel až do své tragické smrti v roce 1928.

Omlouval se, že si zakrvácel pracovní stůl

Tehdy se také oženil s Annou Kutilovou z Bílovic nad Svitavou a narodil se jim syn Milan. V roce 1912 působil Těsnohlídek jako válečný zpravodaj na Balkánu, tam se seznámil s doktorem Janem Navrátilem, kterého přivedl do rodiny. To ještě netušil, že právě kvůli tomuto muži ho Kutilová opustí. S Těsnohlídkem se rozvedla.

Potřetí se novinář oženil v roce 1924. Vzal si Olgu Zámečníkovou-Vaseckou. Tato epizoda skončila ještě nešťastněji. Těsnohlídek se v redakci Lidových novin v lednu 1928 pokusil o sebevraždu. 

„Střelil se špatně. Chodil po redakci a omlouval se, že zašpinil stůl. Zemřel až později na následky krvácení. Někdo ale zřejmě jeho ženě zavolal hned po incidentu v redakci. A ta se v domnění, že je její muž mrtvý, otrávila plynem. Společný pohřeb měli 16. ledna,“ uzavřel Kováč.