Za první tři měsíce letošního roku se v kraji objevilo 44 případů. Jen o deset víc jich přitom hygienici evidovali za celý loňský rok. "Ale tohle číslo je snad vrchol, další dramatické stoupání už letos nečekáme," uklidňuje Vaverková.
Loni byl přitom jih Moravy jedním z nejméně zasažených krajů. Nebývale rozsáhlá epidemie žloutenky typu A, která se přenáší zejména nedostatečnou hygienou, totiž vznikla v okolí pražského hlavního nádraží mezi narkomany a bezdomovci.
PočtY ONEMOCNĚNÍžloutenkou v jednotlivých letech2002: 12 |
"Zatímco v předchozích letech byly v celé republice řádově jen desítky případů, a to většinou z cestování, v červnu roku 2008 začala čísla prudce stoupat. A zastavila se až na 1 655 případech. Z toho na Jihomoravský kraj připadlo jen 53 lidí a jeden případ si pacient přivezl z ciziny," uvedla Vaverková.
Jenže epidemie, kterou už v Praze zpacifikovali, se plíživě přesunula na jih republiky. "Doporučuji umývat si ruce po každém použití toalety a také před každým jídlem. Mýdlem a teplou vodou. Nic složitého na tom není," radí Vaverková.
Očkování je běžně dostupné
Proti "áčku" se mohou nechat lidé i naočkovat. "Už více než deset let. Ale dělají to většinou jen turisté, kteří míří do rizikových oblastí, hlavně do Afriky, do zemí na pobřeží Středozemního moře, kde je obecně snížená úroveň hygieny a nakažená virem tam může být i voda," popsala Vaverková.
Očkování stojí asi tisíc korun. "Ale opakuji, že nezastupitelnou roli hraje prevence, hygiena," nabádá epidemioložka.
Mnohem závažnější než typ A je ale žloutenka typu B. Ta se přenáší krví, hlavně mezi toxikomany použitou jehlou, a tělními tekutinami, tedy při sexu. Počet nakažených v republice také loni stoupl.
"Béčko" bylo dříve dokonce nejčastější nemocí z povolání u zdravotníků. Ti jsou ale všichni od roku 1991 povinně očkovaní.
Nejčastěji jsou na vině špinavé ruce
A starost si nemusí dělat ani rodiče dětí, u kterých může žloutenka vyvolat v dospělosti třeba cirhózu nebo rakovinu jater. "Od roku 2000 se postupně očkují děti od dvanácti let a souběžně novorozenci. Zbývá tedy už jen skupina mezi 9 a 12 lety, kterou je potřeba očkovat. A v roce 2012 budeme mít dětskou populaci do 24 let pokrytou kompletně," vysvětlila hygienička Vaverková.
V české republice je však častější výskyt žloutenky "ze špíny", tedy typu A. Její inkubační doba, kdy pacient o nakažení nemusí vědět a šíří vir dál, je dva až sedm týdnů. U "béčka" to může být i půl roku.
Příznaky onemocnění
U obou typů pacientovi zežloutne kůže a bělma očí, trpí nechutenstvím, únavou, bolestí břicha a svalů a má teploty.
"Horší následky mají žloutenky B a C, které se přenáší tělními tekutinami," podotkla Vaverková.
Když lékaři zjistí případ žloutenky, vyšetřují epidemiologové ohnisko nemoci, tedy kde a proč ji mohl pacient chytit. Lidem, kteří přišli s nakaženým do kontaktu, pak stát hradí preventivní očkování. "Loni jsme měli v kraji takových případů 50, takže skoro stejně jako nakažených," uvedla epidemioložka.
Ani čistotnému se nemusí vyhnout
Ne všichni, kdo se nakazí žloutenkou, musí zákonitě zanedbávat hygienu."Viry mohou být na klikách, kohoutcích, madlech i splachovadlech na záchodech. Nejhorší jsou ty veřejné. Zapomenete nebo prostě nemáte možnost si umýt ruce, protože tam třeba není mýdlo, a pak si koupíte párek v rohlíku nebo zmrzlinu," popsala Vaverková.
Také proto se konala minulý týden v Brně osvětová kampaň "Žluté týdny", při níž odborníci radili, jak rizikům žloutenky předejít a jak se nechat očkovat.
Virus žloutenky dokáže při pokojové teplotě přežít týdny, ve zmrazeném stavu dokonce roky. Naopak zničit ho dokáže pětiminutový var vody, teplota 60 stupňů ho zahubí až po 10 hodinách.
Ale spolehlivě jej zničí i běžné dezinfekční prostředky.
