„Nejdřív jsem skákala přes překážky. Pak jsem si ale řekla, že budu dělat něco, co nikdo jiný nedělá,“ vzpomíná, jak začala s koňskými představeními.
Netají se tím, že vzorem je jí právě rakouská císařovna, která proslula jako skvělá jezdkyně. „Sissi mě hodně inspirovala. Dokonce jsem si podle ní nechala ušít šaty,“ rozplývá se její brněnská pokračovatelka Doležalová.
Stejně jako aristokratka i ona miluje dobrodružství, a tak se s bílou kobylou Arwen odvážně vrhá do plamenů. Na sobě má elegantní šaty a jezdí zásadně v dámském sedle. V minulosti se totiž považovalo za neslušné, aby ženy jezdily na koni obkročmo. Proto vzniklo sedlo, ve kterém se sedí bokem s nohama přehozenýma na jednu stranu.
Doležalové elegantní dámský sed učaroval a už nechce jezdit jinak. Jízdu v dámském sedle bere jako výzvu. „Je to náročnější na rovnováhu. Koni by se špatně chodilo, kdybych ho převažovala na stranu,“ vysvětluje zkušená jezdkyně, která právě takto zdolává hořící překážky.
Ovládat koně z dámského sedla podle ní není hračka. Zatímco jezdci běžně pobízejí koně patami na obou bocích, Doležalová si vypomáhá bičíkem. Koně nebije, ale vychovává je tak, že reagují i na jemné pohyby a náznaky.
Koně neučí jen vozit dámy, ale zvyká je na hluk a na oheň, nacvičuje s nimi vystoupení nebo třeba šermířské souboje. Ne každý kůň se však hodí k takovému výcviku. „Když si člověk pořizuje koně, měl by si rozmyslet, co s ním chce dělat. Podle toho si pak vybere vhodné plemeno,“ radí majitelka hravé lipicánky.
Den Brna oslaví koňskou show, bitvou i jarmarkem
Koně, které trénovala, hrají v televizních dokumentech a účastní se rekonstrukce bitvy tří císařů u Slavkova. V sobotu vystoupí sama Doležalová na Dni Brna. Klisna Arwen se netradičně představí bez jezdce, zato se španělskou tanečnicí. Na Kraví hoře zatančí vášnivé flamenco.
Její show se stane součástí bohatých oslav, jimiž si Brno připomíná obléhání města vojsky švédského generála Torstensona a vítězství díky odzvonění poledne v jedenáct hodin. Od bitev z roku 1645 uplyne letos 15. srpna už 372 let. Program oslav se odehraje na Kraví hoře, v podzemí i v kostelích.
Na samotnou Kraví horu se nově – kromě bitevních ukázek a historických rekonstrukcí života ve vojenském táboře – přesunul i dobový jarmark s kejklíři, hudebními vystoupeními, ukázkami šermu nebo jezdectví. V sobotu večer chtějí organizátoři odpálit ohňostroj.
„Hlavní dobová bitva je inspirovaná výpadem na dělostřeleckou baterii u svaté Anny, jenž byl velmi úspěšný. Brňané měli minimální ztráty,“ prozradil organizátor Radim Dufek ze Společnosti 1645.
K oslavám ubránění se před Švédy za třicetileté války se už dvacet let připojuje i Biskupství brněnské. „V dobách nebezpečí se prý nad Brnem zjevil obraz Panny Marie Svatotomské. Dodal obráncům sílu a dnes jej považujeme za symbol ochrany města. Obraz se prý zjevil ještě v roce 1742 při nájezdech prusko-saských vojsk během bojů o dědictví rakouské,“ zmínila mluvčí biskupství Martina Jandlová.
