"Bude to však běh na dlouhou trať. Výraznější změna v lesích se projeví až za sto let," odhaduje Josef Gloser z brněnského ředitelství Lesů České republiky.
Lesy na jižní Moravě sice na pohled vypadají docela pěkně a nejsou tak nemocné jako například v Krušných horách, i ony však potřebují ozdravnou kúru. Aby je tolik neohrožovalo sucho, orkány, kůrovec a dokonce ani houby václavky. "S kůrovcem se dá bojovat, ale na václavky ještě nikdo nic nevymyslel. V kraji už není pomalu smrkový porost, který by nenapadly. V posledních deseti letech, kdy jsou stromy navíc oslabené suchem, se stávají stále větším problémem," říká Josef Gloser.
. Jak se promění lesyLesníci budou kácet menší skupiny stromů, aby nevznikaly velké holoseče. Vysazovat budou více listnatých stromů na úkor smrků. Vybrané stromy v lese "zestárnou". Budou se snižovat počty zvěře, aby nepáchala tak velké škody. Některé rezervace budou větší. |
Podobně lesy v kraji ničí kůrovec, ale s ním si lesníci přece jen trochu vědí rady. "Klademe do lesů lapače a lapáky a snažíme se, aby dřevo v lese příliš dlouho neleželo a kůrovec se v něm nemnožil," vysvětluje Gloser.
Suchem nejvíce trpí lesy v okolí Znojma a Brna a na písčitých půdách v jihovýchodní části kraje se už desetiletí kvůli nedostatku vláhy sázejí hlavně borovice, které mají hlubší kořeny a lépe dokážou přečkat dlouhodobější období bez srážek.
Na Vyškovsku se daří zvěři
Na Račicku v okolí Vyškova, Pozořicku, ale i na dalších místech jižní Moravy zase lesy hodně ničí přemnožená zvěř. "Naší lesní správě ročně způsobí škodu za zhruba 350 až 400 tisíc korun," uvedl vedoucí račické lesní správy Otakar Pavlík.
Proč je její pastva na Račicku pro les tak bolestná? I to souvisí s tím, jaké stromy zde rostou. "Je tady více jehličnatých porostů a jejich poškození je citelnější," uvedl Pavlík.
"Zvěře je v lese více, než by mělo," upozornil navíc Petr Koubek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v Brně.
. Lesy ohrožuje přemnožená zvěřZvěře v lesích je příliš mnoho a už jim škodí. Tvrdí to Petr Koubek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v Brně. "Její počty, které se vykazují, ve většině případů ani zdaleka neodpovídají skutečnosti. A je pravda, že jelení, srnčí a další spárkatá zvěř ve větším množství na les nepůsobí dobře. Například v Krušných horách nebo na Plzeňsku je již situace katastrofální," tvrdí Koubek. A na jižní Moravě? Proč počty zvěře neodpovídají skutečnému stavu? Existuje i jiný způsob, jak "hospodařit" se zvěří, i když to zní tak trochu nepěkně? Říkal jste, že v jiných zemích počty zvěře takto regulují, proč to nejde v Česku? Nemohlo by se to však potom obrátit, že bychom už tady třeba neměli žádnou zvěř? |