Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Pro rohlíky za starostou. Malé vesnické obchody křísí pomoc z radnic

  • 64
Malé vesnické obchody nejen na jižní Moravě bez radniční pomoci často krachují. Lidé v Podhradí nad Dyjí na Znojemsku si například donedávna chodili pro čerstvé pečivo ke starostovi na obecní úřad. Netradičním krokem tak chtěli v obci řešit chybějící obchod.

Po dvou letech se obyvatelé malé vesničky na Znojemsku dočkali a potraviny nakupují u soukromníka každý den dopoledne.

Proč však taková provizoria? Po obecních prodejnách, které ocení především senioři, je totiž velká poptávka. Jenže podnikatele odrazuje nízký výdělek a prodejny bez pomoci radnice skomírají. Typickým příkladem jsou Ostrovačice na Brněnsku.

Minulý týden tady znovuotevřeli samoobsluhu, kterou před lety opustil podnikatel, protože se mu její provoz nevyplácel. Další zájemce se neobjevil, a tak se zdejší radnice rozhodla prodejnu odkoupit a provozovat sama.

„Chtěl jsem, aby potraviny v obci zůstaly. Že by to bez nich byl obrovský problém především pro seniory, se ukázalo v době rekonstrukce prodejny. Ne každý má rodinu, která jezdí nakupovat,“ míní starosta Tomáš Hájek.

O obchodě hlasují i lidé v anketách

Jestli bude o nakupování v obci zájem, si radnice ověřila v anketě konající se zároveň s podzimními volbami. Hlasovalo v ní 60 procent obyvatel.

Obchody v Brně

  • V Brně se za posledních 10 let snížil počet obchodů o 20 %.
  • Prodejní plochy je v centru jen 7,2 %, v roce 1976 to bylo 42 %, v roce 1989 pak 32 %.
  • Od roku 1997 ovšem prodejní plocha ve městě vzrostla z 276 205 m2 na 672 768 m².
  • Obchody s potravinami tvoří pětinu prodejní plochy v Brně a přibývají ve 20 městských částech. Nejvíc jich zákazníci najdou v centru, v Králově Poli, Židenicích nebo Bystrci.

„Více než 90 procent z nich se vyjádřilo, že by se obec měla v otázce prodejny angažovat,“ popisuje starosta další impuls k boji za obecní obchod. Zároveň počítá s tím, že první rok bude nejspíš minusový.

„Investovali jsme do nových mrazáků a pokladního systému. Zákazníky chceme nalákat i na rozšíření služeb, přijímáme platby kartou, zboží je na čárové kódy a už v obchodě funguje vlastní pekárna,“ dodává Hájek.

Od roku 2004 úspěšně funguje i obecní samoobsluha v nedalekých Neslovicích. Soběstačně si vydělá na provoz i plat pěti zaměstnanců. Otevřeno tady mají denně do šesti do večera, o víkendu dopoledne.

„Na provozování obchodu ve vesnici je potřeba se dívat i z jiného pohledu než jen z ekonomického. Je to služba pro občany. O pronájmu ani prodeji se neuvažovalo. Chtěli jsme si hlídat kvalitu a podpořit zaměstnanost. Ve vší skromnosti jsme inspirací i pro okolní obce, třeba Říčany a částečně pro Kratochvilku,“ míní místostarosta Neslovic Jakub Stejskal.

Venkovské prodejny zachraňují Vietnamci

Prodej základních potravin je ve vsích žádanou službou. „Existence obchodů je úměrně závislá cenám, jaké jsou schopni prodejci v konkurenci velkých supermarketů nabídnout. Venkov se bohužel stává noclehárnou pro lidi, kteří jinak žijí ve městech s desítkami supermarketů, kde nakupují,“ myslí si Zdeněk Peša z jihomoravského Spolku pro obnovu venkova.

Podle něj zachraňují venkovský prodej Vietnamci se svými večerkami. „Nepotřebují tak velkou marži a jsou velmi pracovití a mají schopnost vydržet v práci od nevidím do nevidím,“ dodává.

Někde absenci obchodu řeší pojízdnými prodejnami. Například v Drválovicích na Blanensku. Zdejší obchod se smíšeným zbožím totiž na konci roku zavřel. Soukromník sem vozí dvakrát týdně pečivo. V dalším městě má prodejnu a seniorům je ochoten nakoupit i jiné potraviny.

„Lidem se současný stav moc nelíbí, ale koupit a provozovat obchod by se nám nevyplatilo. Poslední podnikatel tady denně prodal pět chlebů a osmdesát rohlíků, to je prostě prodělečné,“ uzavírá starosta Josef Pavlík.